Článek
V době, kdy se všichni bezhlavě řítí za okamžitým uspokojením, kdy optické kabely přenášejí gigabajty za mikrosekundy a drony doručují pizzu dříve, než na ni dostanete chuť, já stojím. Stojím a užívám si každou vteřinu té nádherné, nucené stagnace.
Čekání je totiž nejvyšší formou mindfulness. Je to meditace pro masy, do které vás uvrhne vyšší moc – obvykle v podobě státní správy, dopravní zácpy nebo České pošty.
Óda na úřad
Vezměte si například návštěvu magistrátu. Ten moment, kdy si vytáhnete lístek s číslem B042 a na tabuli svítí A001, je ekvivalentem duchovního osvícení. Víte, že následující tři hodiny nepatříte šéfovi, rodině, ani hypotéce. Patříte jen a jen té plastové židli, vůni dezinfekce a fascinujícímu studiu lidské povahy v krizových situacích. Sleduji paní u přepážky, jak s chirurgickou přesností razítkuje formuláře rychlostí jednoho úderu za minutu, a v duchu jí tleskám. Ona ví, že umění nelze uspěchat.
Magie dálnice D1
Nebo D1. Parkoviště, kterému se z neznámého důvodu říká dálnice. Miluji ty chvíle, kdy se doprava zastaví a kilometry aut vytvoří obří, plechovou housenku. Je to čas na sebereflexi. Mohu si v klidu promyslet, co jsem v životě udělal špatně, že tu teď stojím, mohu se naučit nový jazyk z audioknihy, nebo prostě jen navázat oční kontakt s řidičem kamionu vedle mě a sdílet s ním tichou, existenciální bolest. Kam se hrabe dovolená v Karibiku na ten pocit solidarity, když všichni společně stojíme na 90. kilometru směr Brno.
Virtuální zen
A co teprve digitální čekání! To točící se duhové kolečko smrti na obrazovce, když se snažíte odeslat e-mail sekundu před deadlinem. To je adrenalin! To je zkouška charakteru! Počítač vám dává jasně najevo: „Ty jsi pánem svého času? Ale prosím tě. Já jsem pánem tvého času.“ A vy jen odevzdaně zíráte a cítíte, jak se vaše ego rozpouští v nulách a jedničkách neschopnosti procesoru.
Miluju čekání. Miluju ten pocit, že nemám absolutně žádnou kontrolu nad svým životem. Protože teprve když člověk odevzdá svou vůli do rukou fronty na banány, stává se skutečně svobodným. Takže, prosím, nepředbíhejte. Já si to tu užívám.
