Článek
Než se ponoříme do složení samotných hasicích směsí, pojďme si rychle projít, co vlastně udržuje požár. Požár je chemický proces rychlé oxidace, kdy uhlíkaté látky tedy dřevo, uhlí, plyn, ale i domy apod., reagují s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého, vody a značného množství tepla. Sami víte, že když hoří oheň v krbu, tak u něj rádi sedíte a nasáváte z něj teplo. Hoření je totiž děj silně exotermický.
Klíčovými prvky pro to, aby oheň stále hořel, je tzv. trojúhelník hoření – palivo, kyslík a teplo. Pokud odstraníme kterýkoliv z těchto faktorů, požár zaniká. K hoření potřebujeme teplo kvůli dosažení teploty vznícení (chemici by spíše použili pojem aktivační energie). Po vznícení už oheň začne teplo také produkovat sám a to je jeho nebezpečnou vlastností, když se vymkne z rukou.
Palivo je asi jasné - pokud má oheň materiál k hoření, bude požár pokračovat. Kyslík je nutný pro hoření - u malých ohňů stačí zakrýt a oheň zhasne - to znáte u zhášedel svíček. Když oheň hasí hasiči vodou, tak pracují s třetím faktorem - ochlazují objekty, a tím odebírají teplo potřebné k hoření až do úplného uhašení místa. Pokud ale bojujeme s požárem v obrovském otevřeném prostoru, kde ještě působí povětrnostní podmínky, musí pomoci i letadla ze vzduchu.
Z čeho jsou složené hasicí směsi proti požárům v přírodě?
Hlavní složkou je obvykle voda, má vysokou tepelnou kapacitu a umožňuje absorpci velkého množství tepla, jak jsme si vysvětlili před chvílí. Odpařování vody navíc odvádí energii, což ochlazuje požár.
Další složkou jsou zpomalovače hoření. Nejčastěji je to fosforečnan amonný nebo síran amonný. Fosforečnany se při vysokých teplotách s vodou rozkládají na kyselinu fosforečnou, která vytvoří nehořlavou ochrannou vrstvu na povrchu vegetace. A co ty kationty? Světe div se, jsou to perfektní hnojiva. Tato chemie je pro rostliny velmi prospěšná, budou mít šanci mnohem rychleji růst.
Další látkou jsou polymerní gely, které zvyšují viskozitu směsi, aby lépe přilnula na vegetaci a odolala rychlému odpaření. Směsi obvykle obsahují také barviva, obvykle červená nebo oranžová, která pomáhají pilotům vidět, kam byla směs aplikována. Chemicky jsou to oxidy železa, ty znáte z oxidovaného, tedy rezavého železa. Opět netoxické pro přírodu i pro člověka. Velmi často vidíte letadla vypouštět směs ne přímo nad ohniskem požáru, ale kolem něj. Oheň se méně rozšiřuje, a tím chráníme oblasti, které nejsou ještě zasažené, ale hlavně ubíráme ohni palivo.
Dále tam najdeme povrchově aktivní látky, tedy tenzidy (představte si mýdlo), které snižují povrchové napětí vody, což umožňuje lepší pronikání směsi do vegetace.
Abych to shrnula, jak konkrétně tyto směsi fungují?
Mechanismus účinku je založen na kombinaci fyzikálních a chemických procesů. Voda absorbuje teplo z plamenů a snižuje teplotu pod bod vzplanutí. Retardéry neboli zpomalovače hoření reagují s horkými povrchy a tvoří nehořlavé vrstvy, které izolují palivo od kyslíku. Zahušťovadla zajišťují, že směs zůstává přilnutá k vegetaci a neodteče.
Hasicí směsi jsou skvělým příkladem toho, jak může chemie přímo zachraňovat životy a přírodu. Kombinace fyziky, chemie a moderní techniky umožňuje efektivní boj s požáry, které ohrožují nejen lesy, ale i lidská obydlí.
Další zdroje k prostudování
