Nedávejte med kojencům, hrozí jim potenciální nebezpečí

Kojenecký botulismus je onemocnění velmi, velmi vzácné. Slovo botulismus pochází z názvu bakterie Clostridium botulinum a jejího nervového toxinu botulotoxinu (botulinu). Většina z vás ho zná pod pojmem klobásový jed. Bakterie ho produkují za anaerobních podmínek (tedy bez kyslíku). Když byly masové konzervy špatně zavařené a byly v nich přítomné spory této bakterie, mohla se C. botulinum vesele množit a tvořit toxický protein. Vypouklé konzervy jsou tedy velkým varováním a okamžitě byste je měli vyhodit. Logicky, asi nikdo z vás by ale nedával malým dětem na jídlo klobásy.

Preferujete mluvené slovo? Poslechněte si epizodu v podcastu Olinium.

C. botulinum je nebezpečná bakterie a může se vyskytnout v půdě, prachu a také v zažívacím traktu prasat. Když včelička dosedne na květinu, kam vítr zanesl prach, hlínu nebo hnůj z pole se sporami této bakterie, mohou se na včele zachytit a donese je do úlu. Případně přejdou spory do včelího zažívacího traktu a odtud poté do medu.

Střevní mikroflóra kojence není zralá k zabránění infekce, a proto po požití spor C. botulinum dojde k usazení v tlustém střevě, kde jsou anaerobní podmínky, a začne tvořit botulotoxin, který se vstřebá přes střevní stěnu do těla. Starší děti a dospělí nemohou obvykle tímto způsobem botulismus dostat.

U dítěte můžete pozorovat ztrátu chuti k jídlu, hypotonii, až později letargii, pláč, slabé sání nebo obtížné polykání. Ke smrti dochází zástavou dechu kvůli ochrnutí dýchacích svalů. Botulotoxin je totiž nervový jed, který zabraňuje uvolňování neurotransmiteru acetylcholinu a blokuje tím přenos vzruchu z nervů do svalů. V některých studiích se polemizuje nad problémem diagnostiky. V případě včasné diagnózy je úmrtnost velmi nízká. Přítomnost botulotoxinu je možná prokázat ze stolice kojence. Některé infekce nejsou rozpoznány a mohou být označeny jako syndrom náhlého úmrtí kojence. I proto vám mohou následující statistiky výskytu infekce připadat nevýznamné. Skutečné počty případů budou pravděpodobně vyšší.

Za dobu objevení kojeneckého botulismu v USA (1976) bylo diagnostikováno průměrně 100 případů ročně na americkém území. V Československu i dnešním Česku byl prokázán pouze jediný případ v roce 1981. Při včasném zjištění a zahájení léčby je téměř 100% šance na přežití bez dlouhodobých následků. Spory této bakterie se ale mohou do kojenců dostat i z prachu či půdy. Dokonce byly publikovány 2 přenosy v domácnostech s želvami, které byly nakažené příbuznou bakterií Clostridium butyricum, která produkovala jiný podtyp botulinu. I v tomto případě děti zachránila včasná léčba antibotulinním imunoglobulinem.

Med. Přírodní produkt od včeliček. Většina z nás ho považujeme za zcela nezávadnou potravinu. Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) ho ale právě z důvodů výskytu spor C. botulinum nedoporučuje podávat kojencům. Spory byly opakovaně přítomné v 6 - 10 % testovaných vzorků medů z různých koutů světa. Nenamáčejte dudlíky do medu a  neslaďte kojeneckou stravu medem. Uvědomte si jednu věc. Botulin je protein, který lze sice vyšší teplotou deaktivovat (uvádí se 30 minut zahřátí nad 80°C), ovšem spory jsou termorezistentní, přežívají zahřátí i na 120°C. Právě spory, které až po osídlení střev produkují botulotoxin, jsou pro malé děti nebezpečné.

Botulin je jedním z nejsilnějších přírodních jedů. Botulotoxin se ale např. využívá na vyhlazení mimických vrásek. Představte si to tak, že extrémné nízká koncentrace jedu se vpíchne do kůže a povrchové buňky ochrnou. Tím se vyrovná pleť. Pokud to s tím ale budete přehánět, můžete skončit bez výrazu. Nikdo na vás po mnoha aplikacích už nepozná, jestli se usmíváte nebo mračíte. Je pravda, že vrásky mít skutečně nebudete. Podobně se dá injekcemi botulotoxinu léčit také nadměrné pocení v podpaží.

Jako u každé látky je rozdíl mezi jedem a lékem v její dávce.

Další zdroj k botulotoxinu a botulismu