Článek
Asi nejsem sama, kdo si všiml, že se nám tu poslední dobou rozmohl takový nešvar - mizí nám z pultů lékáren léky. Hlavně ty opravdu účinné ztrácejí v ČR registrace a prostě je nekoupíte. Náhrada neexistuje. V tom lepší případě mají jenom dlouhodobý výpadek. Rok se, rok tam žádná míra.
Nemohla jsem se dopátrat např. kdysi běžně dostupného Bioparoxu. Šlo o volně prodejný sprej do nosu či úst, který byl účinný na bakterie stafylokoka či streptokoka. V roce 2016 bylo rozhodnuto na vyšších místech, že jeho rizika převyšují nad benefity, proto už ho si nekoupíte, nikdy. A streptokok nám tu v populaci vesele poskakuje radostí.
Sanorin-analergin oční a nosní kapky proti alergii. Opět v ČR už nikdo nekoupí a světe div se, byly to jediné kapky, které nám spolehlivě ulevily od alergických reakcí. Už několik let v rodině střežíme poslední lahvičku s posledními doslova několika kapkami drahocenné tekutiny. Ač je prošlá, funguje stále perfektně (ano, prošlé léky se neskladují, ale tyhle nezahodím).
Žádný komentář určitě nevyžaduje legendární Endiaron. Ten se možná do našich lékáren ještě někdy vrátí, ale kdo ví kdy a hlavně jestli vůbec. Účinný lék proti průjmu nás sice ve svoji reklamě kdysi nabádal, abychom se nenechali prohánět… však ono je stejně zbytečné pobíhat od lékárny k lékárně, když je všude pusto, všude prázdno.
Na delší dobu nám zamával i Opthalmo-septonex oční kapky. Místo nich jsem byla nucena používat běžné umělé slzy nebo borovou vodu, ale to opravdu není ono. Některé lékárny sice začaly míchat vlastní Opthalmo-septonex, ale asi nějaký naředěný. Jako uživatel kontaktních čoček jsem po něm často a dlouze plakala.
Na šílenství po výpadcích léků na horečku pro děti - Paralen a Nurofen - si vzpomenou všichni. Bylo to přesně v době nachlazení, chřipek a covidu. Malé děti jsme měli léčit odvarem z bylinek. Rodiče si navzájem předávali poslední zbytky čípků a sirupů. Rodiče v panice přepočítávali, půlili a drtili dětem tablety pro dospělé. Potom se sirupy prodávaly po jednom kuse, lékarny se o ně praly, rodiče se nakonec prali mezi s sebou a děti tomu jen nešťastně přihlížely z postýlek. Vůbec je neuklidnilo, když došly i antibiotické sirupy pro děti. Rodiče šíleli podruhé, ale už přepočítávali dávky mnohem obratněji a systém drcení dospěláckých tablet rovněž zdokonalili.
Nedostatek vakcín na chřipku, to ani nezmiňuji. To bylo alespoň dva roky taky na pořadník ze známosti.
A to nezmiňuji spoustu a spoustu léků na předpis, které mají výpadky a pro lidi jsou životně důležité - léky na tlak, deprese, cukrovku, epilepsii a další a další. Vybavuji si příběh jedné maminky, která se starala o postižené dítě, které nutně potřebovalo na záchvaty Diazepamy. Lidé ji nosili po 2, 3 tabletách, aby vůbec překlenula dobu, kdy pro její dítě životně důležitý lék bude mít výpadek. A takových příběhů bude jistě více.
Dříve se stávaly fronty na pomeranče a banány. Dneska se stojí fronty na léky, nebo se rovnou jezdí do zahraničních lékáren. Filmová hláška „Máňo, přivezli banány!“ se směle přetransformovala na modernější „Máňo, přivezli venlafaxinum!“ Smutná realita dnešních dní.
