Článek
Fotka osamělého miminka vyvolala před lety pobouření. Matka ho opustila hned po porodu a on neznal nic jiného než nemocniční pokoj a zdravotníky. Dokud si ho, připoutaného za ručičky k postýlce, nešimla úplně cizí žena, která ho začala navštěvovat a jeho osud zveřejnila. Až potom se věci daly do pohybu a úřady začaly jednat.
Budou to tři roky, co poznal domov. Našel rodinu. Už není sám. Zdálo by se, že jde o příběh se šťastným koncem, ale pomoc je třeba i dnes.
Láska, láska a zas jen láska
Příběh téměř ročního chlapečka vzbudil tehdy obrovskou vlnu solidarity. Snahy a přání lidí z celé republiky pomohly k tomu, že po více než 11 měsících konečně našel rodinu. Jako zájemkyně o přechodnou pěstounskou péči se tehdy přihlásila paní Pavla, která s ním strávila ještě nějaký čas v nemocnici, u sebe doma mu připravila jeho první doma. Své první narozeniny tak, po nesmírně náročném roce, chlapeček konečně oslavil v láskyplné náruči. Následky těžké deprivace způsobené velmi dlouhým opuštěním v nemocnici a zdravotní potíže, které si na svět přinesl, ho ale stále provázejí. První měsíce života, které strávil v osamělosti, jsou pro celý vývoj člověka klíčové.
Chlapečkovi pomohla v jeho prvních krocích do nového života skoro tisícovka lidí na dárcovské platformě Znesnáze už jednou. Lékaři mu tehdy nedávali příliš velkou naději na normální život. Na základě jeho osudu vznikl spolek Za ruku, který se věnuje právě tématu dětí bez doprovodu v nemocnicích a který se snaží o legislativní změnu, aby už žádné dítě nebylo v nemocnici samo. Právě jeho zakladatelka, Petra Jirglová, se rozhodla založit na Znesnáze sbírku a pokusit se o další zázrak. Dnes se má chlapeček krásně. Ujali se ho laskaví pěstouni, jejichž péčí prošlo už 8 dětí. Zamilovali se do něj natolik, že se rozhodli, že u nich zůstane navždy. Našel tedy novou rodinu, která ho zahrnuje láskou a péčí a vynahrazuje mu první rok života, kdy o vše přišel. Přesto vše není tak růžové, jak by se mohlo zdát.
Nemoc je i důsledek dlouhodobé hospitalizace
Chlapeček se narodil s intersticiální plicní nemocí a centrálním hypotonickým syndromem. Zároveň se jako důsledek dlouhodobé hospitalizace a náročné diagnózy vyvinula perkutánní endoskopická gastrostomie - nedokáže jíst a musí mít zavedenou sondu PEG, která mu značně ztěžuje život. Jsou nutné časté hospitalizace a finančně náročná léčba včetně rehabilitací. Rodina se snaží vše pokrýt z vlastních nákladů. Aby mohl konečně normálně jíst a mohla se mu po bezmála 4 letech vyndat sonda z bříška, je potřeba hospitalizace v rakouské klinice NoTube. Tento pobyt stojí 400 000 Kč a pojišťovna ho nehradí a rodina si další nákladnou léčbu nemůže dovolit.
Všichni ho známe, všichni jsme mu fandili, jeho příběh sledovali, obdivovali ženu, která ho nenechala na pospas osudu, i rodinu, která se ho ujala. V prosinci sfoukne už čtvrtou svíčku na svém dortu, který ale nemůže sníst. Ten na oslavě narozenin pátých už by ale mohl. Dokázali jsme společně přelstít už tolik nástrah osudu… věřím, že dokážeme i tuhle.