Článek
Takzvaná energetická chudoba se podle studie dlouhodobě týká zejména samoživitelek, nízkopříjmových rodin a osaměle žijících seniorů, častěji seniorek. Koncept energetické chudoby zahrnuje lidi, kteří si nemohou dovolit dostatečně vytápět svoje obydlí, mají dluhy na energiích nebo za ně platí alespoň 20 procent příjmů a zároveň splňují parametry chudoby. V Česku je podle statistik zhruba 4,5 milionu domácností, energetická chudoba se podle studie týká asi 700 000 z nich. Do alespoň jedné z kategorií spadalo i 300 000 dětí a 400 000 seniorů. Patří mezi ně i pan Milan.
„Jiný druh bydlení než s přímotopy pro mě nepřichází v úvahu, jsem vděčný za střechu nad hlavou.“
„Je mi přes šedesát let a ačkoliv bych si přál být aktivním důchodcem, můj zdravotní stav mi to bohužel nedovoluje. Trpím zdravotními problémy s páteří, cukrovkou a mám výrazně omezenou pohyblivost. Lékař mi doporučil invalidní vozík. To vše vede k tomu, že jsem odkázán na pomoc druhých. Sám vše nezvládám. Proto si musím hradit pečovatelskou službu, díky které zvládám každodenní život. Veškeré náklady pokrývám z důchodu a příspěvku na péči. Během roku se mi daří vyjít. Nedávno mi ale přišlo roční vyúčtování za energie, které je nad moje finanční možnosti,“ uvádím pan Milan důvody založení sbírky na dárcovské platformě Znesnáze. „Cílem této sbírky je uhradit vzniklý dluh za energie, abych nemusel opustit své bydlení, protože jinou možnost nemám. Předem děkuji za jakoukoliv pomoc. Každý příspěvek má pro mě obrovský význam. Žiji opravdu velmi skromně. Ale bohužel bydlím v bytě s elektrickými přímotopy, které výrazně zvyšují náklady na topení. Jiný způsob vytápění ani změna bydlení pro mě nepřichází v úvahu. Žiji v podnájmu 1+kk o velikosti 21 m² a jsem vděčný alespoň za střechu nad hlavou.“
Pan Milan se potřebuje zbavit dluhů, aby se mohl nadechnout a začít znovu.
„Většina našich klientů má nějakou negativní zkušenost s úřady nebo institucemi. Zásadním problémem je například to, že lidé se často nevyznají ve vyúčtováních, neumí šetřit nebo se nevyznají na spotřebitelském trhu,“ přiblížila Radiožurnálu situaci Klára Gramppová z Linky seniorů společnosti Elpida. Právě ta je pro seniory v dluhové pasti častým rádcem. A nejen jim. Bohužel se na ní stále častěji obracejí i staří lidé, kteří se rozhodli řešit krátkodobý problém trvalým řešením. S myšlenkou na sebevraždu se ozývají převážně muži.
Tiché trápení
V České republice téměř každá třetí dokonaná sebevražda připadá na seniory. Přestože duševní obtíže ve vyšším věku jsou časté, až 84 % starších lidí neví, kde a jak vyhledat psychickou pomoc. Výzkumy zároveň ukazují, že 89 % seniorů by zvážilo využít psychoterapii, pokud by jim ji doporučil jejich praktický lékař. Ten je přitom často prvním a někdy i jediným odborníkem, na kterého se senioři obracejí. Jedinečná webová aplikace, která vznikla ve spolupráci Linky seniorů Elpida, Terapeutické linky Sluchátko, Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče (CELLO, Univerzita Karlova) a technologického partnera dobrokruh, umožňuje praktickým lékařům za méně než minutu vyhledat a předat seniorům kontakt na konkrétní ověřené služby dostupné v jejich regionu – například při potížích s depresí, úzkostí, osamělostí, vysokou pečovatelskou zátěží či sebevražednými myšlenkami. Aplikace navíc nabízí možnost provést několikaminutový orientační screening psychických a psychosociálních rizik a vyhodnotit tak míru ohrožení pacienta.
Soužení s energetickou chudobou by mohlo vyřešit místo v domově seniorů. Těch je ale málo
Z dostupných statistik vyplývá, že v roce 2024 fungovalo v Česku 525 klasických domovů pro seniory, jejich kapacita činila skoro 35 tisíc lůžek. Domovů se zvláštním režimem bylo 420 a jejich kapacita dosahovala zhruba 26 tisíc lůžek. Dohromady jde tedy o více než 60 tisíc lůžek, které tyto dva typy domovů nabízejí. Takové kapacity ovšem zásadně nestačí. Na poskytnutí místa totiž v současnosti čeká podle odhadů Centra dlouhodobé péče dalších 45 tisíc lidí. Uvádí skoro dvojnásobné číslo čekajících žadatelů. Zájem o pobytové sociální služby neustále roste, zatímco nabídka stagnuje.
Většina lidí, kteří se rozhodnout odejít do domova pro seniory, podá v první fázi žádost do některého z obecních/městských či krajských zařízení. Důvodem je cena. Tato zařízení jsou totiž o dost lacinější než ta soukromá. Ministerská vyhláška stanovuje maximální ceny. Domovy můžou chtít za stravu maximálně 300 korun za den a za ubytování 280 Kč. Klient tedy nesmí měsíčně zaplatit víc než 17 400 Kč za měsíc. U obecních domovů ale zároveň platí, že ze svého důchodu člověk nesmí zaplatit více než 85 procent. Patnáct procent příjmu musí zůstat jako osobní kapesné. Například pokud má důchod 20 tisíc, musí mu zůstat alespoň tři tisíce korun a může zaplatit maximálně 17 tisíc. Podle zjištění České asociace pojišťoven každému sedmému seniorovi jeho příjem na úhradu v pobytovém sociálním zařízení nestačí. Musí tak pomoci rodina, případně na pobyt v domově čerpají své životní úspory. Pokud nemají rodinu ani úspory, doplatí chybějící sumu stát. Ovšem jen ve státních domovech.
Pomoc zahřeje
Ráda bych končila nějak vesele, ale mám jen fakta, která příliš optimismu nepřinášejí. Ale přece jen něco mám. Radost z toho, že se už více než dvě stovky lidí letos zapojily do našeho projektu na Znesnáze POMOC ZAHŘEJE, díky kterému jsme letos v zimě mohli nakoupit otop už více než dvaceti seniorům ve finanční nouzi. A dalším pak pomoci s úhradou dluhů za energie, aby se ze začarovaného kruhu dostali a mohli se znovu nadechnout. V příštím roce bychom se na tuto problematiku chtěli zaměřit víc. Dál budeme nakupovat dřevo a uhlí, ale po těch zkušenostech, co máme, díky situacím, které vídáme, jsme si moc dobře vědomí toho, jak moc vážný problém energetická chudoba je a že stát jako takový spásu nepřinese. Musíme proto spoléhat jeden na druhého, na dobré lidi kolem sebe. Díky, že jste! ♡
