Hlavní obsah
Příroda a ekologie

V ČR probíhají kruté testy na statisících zvířat ročně, včetně psů. Přeživší hledají domov

Foto: Se svolením Znesnáze

24. duben je světovým dnem laboratorních zvířat. V Česku jich vědci ročně k testování a výzkumu využijí kolem 300 tisíc. Zejména myší, potkanů, morčat, králíků, prasat, koní i psů. Ti jsou totiž ochotni člověku leccos odpustit.

Článek

Od zmiňovaných 300 tisíc je třeba odečíst zhruba 150 tisíc zvířat, která jsou sice uvedena jako pokusná, ale jsou to v přírodě kroužkovaní ptáci. Nicméně tu dalších 150 tisíc, na kterých se ročně provedou laboratorní pokusy, pořád zbývá. Asi nikdo nepochybuje o tom, že použití zvířat v pokusech stojí za pokrokem v medicíně a celé řadě dalších přírodních oborů v naší historii. Přesto byly miliony zvířat použity i k testování chemikálií nebo kosmetických výrobků a tam už to utrpení rozhodně dnes smysl nedává. V Evropské unii je od roku 2004 zakázané testování kosmetických výrobků na zvířatech, o pět let později začal platit zákaz testování kosmetických přísad. Ale i k těmto pokusům někde nadále dochází. Často ilegálně a „sbíráním“ toulavých zvířat z ulice.

Levné myši s dobrým reprodukčním potenciálem vítězí. Utrpění čeká ale například i psy

Říká se jim tiší hrdinové vědeckého výzkumu. Řeč je o myších. Jejich přínos pro pochopení nemoci, vývoj léčebných postupů a zlepšení kvality lidského života je z pohledu vědců nedocenitelný. A výběr nejčastější. Řídí se cílem výzkumu – pro hledání nových léčiv a studium genů, nemocí a fyziologických funkcí se nejčastěji používají myši, laboratorní potkani nebo ryby, protože myši a potkani jsou vhodný modelový organismus pro svůj vysoký reprodukční potenciál. Jejich chov je ekonomicky výhodný, a především mají přes 95 % genů shodných s člověkem.

Foto: Pixabay

Laboratoř - ilustrační foto

Kruté testy na zvířatech se ale nevyhýbají ani psům, protože se s nimi nejlépe manipuluje, spolupracuje a také lidem hodně odpustí. Před nedávnem jsem zde psala článek o třech lidech, kteří přeživším laboratorním psům hledají nový domov. Mluvíme o bíglech, kteří se na laboratorní testy nejvíce využívají. Útulek Druhé šance u Františka má aktuálně kolem čtyřiceti zachráněných, většinou pětiletých pokusných psů, kterým hledá domov. Což není lehké, protože adoptovaní psi jsou ve své podstatě i přes svůj vyšší věk štěňata, bez základní socializace a návyků. Nejnáročnější je pro ně první rok do skutečného života s pohlazením, sluncem nad hlavou a voňavou trávou pod tlapkami… A majitelé jsou pro tuto cestu velmi pečlivě vybíráni.

Strach z lidí přetrvává dlouho

Být zkušený chovatel a mít ideálně už jednoho psa doma je základní podmínka adopce. V naší zemi jsou tři laboratoře, které bígly k testům využívají, protože mají vysoký práh bolesti, jsou neagresivní a fenky mívají hodně štěňat. Jde o testy léčiv, nikoli kosmetiky. Po testaci veterinárních léčiv je pes po vyřazení předaný provozovatelům útulku Borovno. Psi po testaci humánních léčiv dáváni nejsou, jsou určeni k histopatologické pitvě v devíti měsících věku. Ti, co přežijí, mají díky lidem z útulku šanci na nový život a možná právě vy jim můžete dát zasloužený domov. Anebo může pomoci týmu Druhé šance U Františka, kteří se o psy starají, než jim najdou domov, pomoci finančně prostřednictvím sbírky na Znesnáze. Většinou jsou u nich bíglové i rok, než se „oklepou“ a můžou se socializovat v rodině. Často u nich dlouho přetrvává strach z lidí. Požehnání oficiálně a zdarma přebírat laboratorní psy dostali od Ministerstva zemědělství a Krajské veterinární správy po třech letech vyjednávání. Na jaře roku 2022 spustili projekt Druhé šance a už se ke konci letošního roku blíží ke dvěma stům zachráněných bíglů.

Foto: Se svolením útulku Borovno

Nepoznal lásku, denní slunce ani vůni trávy. Teď hledá pro svůj skutečný život parťáka a průvodce.

Kruté testy na zvířatech nemají mít ve 21. století prostor

Pokusy na zvířatech jsou definovány a legislativně ukotveny v evropském a českém právu. Použití a zacházení se zvířaty pro pokusné účely je ošetřeno nejrůznějšími zákony na ochranu zvířat proti týrání, o veterinární péči atd. Ale jak víme, dějí se věci „pod pokličkou“, o kterých se pravděpodobně nikdy nedozvíme. To, jak vysoce relevantní mohou být výsledky pokusů na zvířatech pro lidská léčiva, když máme tolik odlišnou fyziologii, je stále diskutovanější. Vědci dokonce už mluví o velice nízké relevanci. Přesto tyto pokusy i v naší zemi nadále probíhají. Nezbývá, než spoléhat na vědecký výzkum, který jde velmi rychle kupředu a snad se už brzy najde cesta, jak vyvíjet léky i bez utrpení zvířat, a 24. duben bude každoročně už jen smutnou připomínkou toho, že jsme toho jako lidé kdy byli schopni. Oprávnění provádět pokusy na zvířatech má u nás v tuto chvíli stále ještě asi 80 zařízení.

Druhá šance pro němé tváře ale existuje díky vnímavým a aktivním lidem na více místech v Česku. Azylové farmy, které zachraňují nejen hospodářská zvířata a domácí mazlíčky, ale i laboratorní zvířata, najdete tady. Díky za to!

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz