Článek
Vodní toky Česka teď unášejí desítky smrtek, které tam včera lidé obřadně naházeli. Jako už tradičně na smrtnou neděli dva týdny před Velikonocemi. Vynášení smrtky je velmi starý zvyk, pochází z doby daleko před křesťanstvím. Jeho smyslem je rozloučit se nejen se zimou, ale také se vším trápením, se vším špatným, co v životě prožíváme. Smrtka měla různá označení, říkalo se jí Morana, Mořena, Smrťák, Mařena, Morena ale i Smrtholka, co jsem dohledala, ale tedy nikdy neslyšela. Za temným názvem se skrývá ve výsledku spousta veselí a radosti, protože se vynáší smrtka a tím definitivně končí zima a začíná jaro. Méně příjemné je to, že pro některé je tradice spojená s janím úklidem,.. ale pro jiné zase například s pořízením nového kousku oblečení zářivých jarních barev.
Jarní úklid, nebo nákup barevného oblečení? A neříkejte, že jde zvládnout oboje!
NeSmrtelná tradice
Házení slaměné figuríny oděné do starých hadrů do potoka nebo řeky se dochovalo do dnešní doby hlavně na vesnicích, ale i spousta měst se každoročně ráda zapojuje, respektive jejich aktivních obyvatel. Někde se udržovala pověra, že kdo po utopení Smrtky přijde zpět do vsi poslední, ten do roka zemře. Zpět od potoka se proto nevracel spořádaný průvod, ale každý běžel doslova o život. Jednou jsem to při natáčení rozhlasové reportáže viděla na vlastní oči a moc jsem se bavila. Tento zvyk je známý také v některých německých oblastech, například ve Francích, Durynsku a Sasku a zkrátka symbolizuje všechno, co chceme pustit z hlavy, pustit pryč, pustit po vodě. Tam, kde teče řeka nebo potok, se smrtka hází do vody, jinde se pálí nebo svrhává ze skály. Dejte ale pozor, aby neuvízla ve vodě větvích a po zbytek roku pak neděsila kolemjdoucí. Což by mohlo mít navíc i „fatální následky“. Traduje se totiž, že pohled na Moranu, která už je ve vodě, může způsobit nemoc, neštěstí a špatnou úrodu tomu, kdo se na ni dívá. Špatným znamením také je, pokud některá dívka během průvodu či po něm zakopne.
Velikonoční svátky v Americe zvedají enormně prodeje sladkostí.
Někde ze zbytků tuny vajíčkové pomazánky, jinde vítězí na plné čáře čokoláda
Například v Americe hledají velikonočního zajíčka a dokonce tamní obyvatelé utratí za velikonoční sladkosti každoročně kolem dvou milionů - hned po Halloweenu je to druhý největší svátek, za který se utratí nejvíce peněz. Velká Británie se pyšní celou řadou zvyků, které se mění podle jednotlivých hrabství… tančí velikonoční tanec, nechávají si žehnat posvěceným olejem, časté je i symbolické omývání nohou. Norové dodržují opravdu nezvyklou tradici, která se nazývá Velikonoční zločin. Většina lidí v tomto období čte detektivky nebo thrillery a v televizi sleduje filmy a seriály s touto tématikou. Zvyk prý pochází z roku 1923, kdy na titulních stránkách novin podporoval vydavatel knih prodej svého nového krimi románu. Reklama se podobala skutečné zprávě o vraždě, takže mnozí netušili, že jde pouze o inzerci. Část norských rodin o Velikonocích také vyráží na dovolenou. V Itálii je zažité spojení svátků s náboženskými procesími, která mají zabezpečit lepší úrodu a která oslavují Kristovo zmrtvýchvstání. Na Sicílii zase třeba nosí děsivé zinkové masky, které mají připomínat ďábla..
Nejsou Velikonoce jako Velikonoce. Tradice a oslavy svátků se napříč naší matičkou Zemí výrazně liší.
V Římě Křížová cesta, v polských kostelech davy lidí s chlebem k požehnání
Polsko bezesporu patří mezi země s největším počtem věřících, tedy i zastánců velikonočních zvyků. V pondělí se chlapci a muži snaží děvčata zmáčet vědry vody, dnes už tedy používají i stříkací pistole a cokoliv, co jim přijde pod ruku. Legenda říká, že dívka, kterou polijí, se do roka provdá, tam se asi podle rychlosti běhu hodně pozná. Pak jsou tu ale například Bermudy, kde na Velký pátek jedí koláče z tresek, oblíbeným zvykem je i výroba vlastních draků a jejich pouštění, protože kdysi se prý učitelka z britské armády v nedělní škole snažila místním vysvětlit, jak se Ježíš dostal z kříže do nebe a tak vytvořila draka, jehož konstrukce má tvar kříže - evidentně se to hodně chytlo. Na řeckém ostrově Korfu dopoledne na Bílou sobotu vyhazují na ulici hliněné nádobí, aby si zabezpečili úrodu a hojnost v novém roce. Na Haiti dělají barevné průvody a hrají na bambusové trubky, čímž vlastně kombinují katolické zvyky a woodoo, protože se třeba konají zvířecí oběti pro duchy. Děti ve Švédsku si na Velikonoční neděli oblékají staré oblečení a převlékají se tak za čarodějnice. Pak chodí od domu k domu a vyměňují svoje kresby a malby za sladkosti.
Čarodějnice
Jakkoli jsem si myslela, že jsou Velikonoce v Česku více než zachování tradice jen zábava pro nalité pány a utrpení pro mlácené dámy, pohledem z této perspektivy jsem už celkem klidná. Nemusím popravit žádné zvíře, nechat si mýt nohy, jíst koláče z tresky ani nechat děsit děti ďáblem. Zlatá Morana.
Zdroje:
