Článek
Každé ráno vstaneme s nějakým plánem. Tedy většinou. Minimálně ale představou o tom, jak by měl vypadat. Už od večera řešíme drobnosti, na které nezapomenout i velké věci, které můžou změnit náš budoucí život. Jenže si neuvědomuje, že náš život mění ta úplně nejmenší rozhodnutí. V každičké minutě našeho dne. To, jestli se vydáme doprava nebo zkratkou doleva. Jestli pojedeme v tom, či dalším vagónu. Jestli budeme mluvit se spolucestujícím v kupé, nebo si nasadíme sluchátka, protože ten den vůbec nemáme náladu. Tyhle drobnosti, tahle malá rozhodnutí, totiž reálně stojí za následnou podobou našeho života. Rozhodnutí a lidé, které na své cestě potkáme. A nebo ne.
Žádný krok ani ohlédnutí nejsou zbytečné
Taky se vám stává, že máte den blbec a jste podráždění a nepříjemní? Chováte se zbytečně vyhroceně i v okamžiku, kdybyste za jiných okolností brali věci s nadhledem? Jenže zrovna v daný okamžik vás z protější fronty vidí člověk, ke kterému jdete následující den na pracovní pohovor a vám vše dojde hned v okamžiku, kdy ho za pracovním stolem uvidíte? Těžko se z toho vykecat. Stalo se. Přitom se stačilo jen rozhodnout, že se nenechám tou protivnou prodavačkou, co pravděpodobně taky jen nemá svůj den, vytočit. Jedna minuta, co možná změnila naše vnímání u jediného člověka, a tím celý život? Ne možná, určitě! Těžko už říct, jestli k lepšímu, horšímu nebo jen jinému. Ale změnila.
Nebo co žena, kterou vidíte plačící na ulici, když spěcháte na autobus? Vždyť přece nestíháte. Jestli vám ujede autobus, přijdete pozdě na skvělé rande, od kterého tolik očekáváte, na které se tak dlouho těšíte! Uděláte si špatný první dojem. Ale co tenhle dojem? Co když právě tahle žena potřebuje váš zájem daleko víc. Co když právě ona je ta, kterou jste měli potkat, ale promarnili jste příležitost a jdete dál špatnou cestou?
KAIROS
Jmenuje se Kairos. Latinsky Caerus. V řecké mytologii bůh příznivého okamžiku. Nejmladší syn nejvyššího boha Dia. Je personifikací času a jeho plynutí. Mnoho zmínek o něm v dávné mytologii nenajdete, mnohokrát ho ani v současnosti nepoznáte. Ale cítíte. Občas tu chvíli označujeme větou: „Byl jsem ve správný čas na správném místě“ a připisujeme to náhodě. Co když to nebyla náhoda? Co když to byl on a vy jste ho jen tentokrát nepropásli…
Kairos
Kairos bývá zobrazovaný jako spěchající mladý muž, často s okřídlenými kotníky a s dlouhou kadeří na čele. Pravděpodobně odtud pramení pověstné „chytit příležitost za pačesy“. Snad už v těchto dávných dobách lidé věděli, jak je každý okamžik pomíjivý a i ta zdánlivě malá rozhodnutí fatální. Znali ho, zhmotnili ho, uvědomovali si jeho přítomnost i význam. Možná i proto, že oni sami tolik nespěchali. Jako dnes my.
Žijeme v době plné neuvěřitelného množství možností. Je jich tak moc, že je neskutečné, vlastně nemožné všechny vyhodnotit a rozhodnout se vždy „správně“, kterou za pačesy chytit. Vždycky na konci dne budeme pochybovat o tom, jestli jsme zvolili tu správnou cestu, neměli jít jinou. Řekli to, co měli. Protože už v ten daný okamžik rozjímání bychom stáli na začátku úplně jiné budoucnosti než té, co jsme si svým rozhodnutím utvořili. Život je sbírka promarněných příležitostí. Při setkání s Kairosem. Kdo ví, jaký skvělý by byl, kdybychom se dnes rozhodli jinak. Kdo ví, jestli není dobře, že nám jeho kštice protekla mezi prsty…
