Článek
Nic z toho pochopitelně není pravda. Mladí muži jsou jenom mladí. Tak jako jejich vrstevníci v minulosti se i ti současní připravují na svůj budoucí život a pak, mládí má nárok na trošku lehkosti bytí. Má právo být lehce bezstarostné, třeba aspoň tak, jak ho mohla pociťovat většina mladých u nás do roku 2019.
Pak přišel covid a pocity ohledně perspektivy zesmutněly. Od roku 2022, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, jsou už jenom pesimistické.
Rusům vadí svoboda sousedů. Vadila jim v roce 1968 touha po svobodě u nás, v letech 1994 a 1999 v Čečensku, v roce 2008 v Gruzii a od roku 2014 jim to vadí na Ukrajině.
Mladí muži, kteří se ještě pořád mohou, i když poměrně méně bezstarostně, připravovat na své budoucí životy, si tuto realitu uvědomují.
I mladí v zemích za oceánem se ve 40. letech minulého století těšili na konec studia, na svatbu se svou milovanou. Válka Evropy s Hitlerem byla opravdu daleko. Od 7. prosince 1941, vpádem Japonců na Pearl Harbor, se přiblížila. Zasáhla celý svět.
Všichni, kdo šli bojovat, mohli doufat, že třeba přežijí. 176 000 kanadských, amerických, britských a spojeneckých vojáků, tedy ti, kteří se 6. června 1944 zúčastnili Dne D, však vyrazili vstříc smrti skoro jisté. Nasadili svůj život, aby pomohli zachránit životy Evropanů. Není většího hrdinství. Čtvrteční den 80. výročí vylodění v Normandii nám to připomněl.
Moje generace se učila mnohem víc o hrdinství vojáků Rudé armády. Na vylodění v Normandii nikdy nebylo dost času, učebního textu, ochoty učitele povědět víc, přesto, že musel vědět. Jsem-li já ročník 1951, on vylodění v Normandii zažil.
Na vysoké škole jsem tuto otázku u zkoušky z mezinárodní politiky dostala. Věděla jsem jen to, co jsem si mohla v době cenzury přečíst. Vyučující nám toho víc neřekl. Přesto mi vytkl, že moje odpověď není dostatečná a chtěl mi dát trojku. Tak jsem se ho zeptala, co by mi k tomu řekl on, když si nepamatuji, že by nám toho odpřednášel víc a seznam jím doporučené literatury byl bohužel bez dalších informací.
Až když jsem to vyslovila, lekla jsem se. Mohl mě vyhodit. Neudělal to. Mlčky mi do indexu napsal dvojku.
Jakmile začaly po listopadu 89 svobodně vycházet všechny knihy, četla jsem a četla. Hltala jsem především čtení o vylodění v Normandii.
Doufám, že se toho studenti v současnosti dozvídají o průběhu druhé světové války víc než my. Že dostávají informace pravdivé, aby mohli aspoň ve dny výročí osvobození vzdát hold všem, kdo světu pomohli zastavit Hitlerovu agresi.
Snad se učí všechno, co s válkou souviselo. Nejen kolik obětí měla, ale kolik let trvalo, než jednotlivé země napravily destrukci jí způsobenou.
Každá válka vznikne v hlavě jednoho psychopata, pár dalších se přidá a než se svět vzpamatuje, už je její součástí. Muži jdou nasadit své životy, manželky a matky synů si zoufají. Vzpomínám, jak jsem nechtěla mít syny. Přála jsem si dívky, protože jsem myslela, že nebudou muset do války, vznikne-li nějaká.
No, syny mám dva. Dlouho jsem žila v uspokojení, že v dohledu žádná válka nehrozí.
Jsem příliš nízko v hierarchii těch, kdo mají moc pomoct bránící se Ukrajině. Já, stejně jako voliči ostatních svobodných zemí, jsme však dali hlasy politikům, kteří nás mají chránit i před možností napadení. Já můžu poslat peníze na některé z kont přispívajících na nákup zbraní, politici však musí dělat víc. Nejen shánět peníze, ale také burcovat dosud váhající, ať neotálejí s pomocí a nevymlouvají se na „chci mír, nebudu posílat zbraně.“
Důsledek doufání, že se Hitler spokojí s českými Sudety, je přes 119 milionů obětí druhé světové války. Z toho je 72 milionů padlých v bojích, civilní oběti představují asi 47 milionů, včetně asi 20 milionů lidí, kteří zemřeli během války v důsledku hladu a nemocí, a to včetně 6 milionů obětí židovského holocaustu.
„V Normandii na pláži Omaha americké jednotky přišly o 3 000 mužů. Ztráty 2. praporu Rangers činily 60 % stavu mužstva. Na třech plážích ztratily britské a kanadské jednotky dohromady 3000 mužů. Operace OVERLORD bylo také jedno velké vítězství svobodných států nad zvrhlým nacistickým režimem.“
Zdroj: http://druha.svetova.cz/clanky/1944/den-d-vylodeni-v-normandii/
