Článek
Neexistuje Nebe bez Pekla. A neexistuje Peklo bez Nebe. A stejně tak neexistuje pouze dobrotivý Bůh. I dobrotivý Bůh má v sobě Nebe i Peklo. Jak můžeme poznat dobro bez poznàní zla? To je Cesta každého jedince.
Jsem Počátek. Jsem ten, který Jsem. Jsem Konec. To je cesta každé hmoty. Narození. Život. Smrt. To se nikdy nezmění. A nikdo tomu nezabrání. Během existence vždy stihneme pouze to, co máme stihnout. Nikdy nestihneme víc. Ani míň. Tak je nastaven Život. Existence čehokoliv.
Proč někdo zemře dřív a někdo později? Proč hrdinové umírají dřív než zloduši? Je to Cesta. Byli by hrdinové hrdiny, kdyby nezemřeli mladí? Nebyli. Byli by zapomenuti. A stejně tak se musíme dívat na Ježíše. Bylo by křesťanství, kdyby nezemřel na kříži? Ne, nebylo. Proto je znakem křesťanství Kříž a ne Život. Ne slova života, ale smrt.
Budha. Ježíš. Mohamed. Šli svou cestou. Jejich Cesta v sobě měla dobro i zlo. Nebe i Peklo. Nemůže být jedno bez druhého.
Jenže Lidstvo vždy v určitém okamžiku potřebuje nového Proroka. Proroka jen pro Dobro. Lidstvo nechce proroka zla. Něco starého. Něco půjčeného. Něco vlastního. A z toho všeho vznikne něco Nového. Z toho všeho vznikne ...... . Co z toho všeho vlastně vznikne?
Nejdřív vznikne a je vyřčena myšlenka. Idea. Pak přijde víra. A nakonec vznikne náboženství. A z dobré myšlenky se stane zlo. Nebe přešlo v Peklo. Proto není možné, aby dobro existovalo bez zla. Nebe. Peklo. Nebe i Peklo tvoří Jednotu. Jednotu Boha.
Bůh. Nebe. Peklo. Jednota. Bůh je Nebe i Peklo. Rub a Líc. Nikdy to nemůžeme oddělit. A pokud někdo tvrdí opak, pak lže. A v tom případě každý prorok je lhář. Jenže lidé raději věří lhářům. Věřit lhářům nebolí. Vidět skutečnost bolí. A člověk nechce bolest.
