Článek
Volby skončily, zapomeňte, občané. Teď už je to v našich rukou. A nepleťte se nám do toho. Dá se z touhle vládnoucí trojicí zkrotit státní výdaje a snižovat zadlužení? To určitě ne. Tomu může věřit pouze normální člověk. Určitě si říkáte, proč říkám normální člověk? No, vzpomenul jsem si na píseň skupiny Argema z jejich počátků :
Dávej pozor na normální lidi, v nich se člověk vůbec nevyzná. Jeden krade, druhý zase šidí. Blázen tohle nikdy nedělá.
Jak trefné pro dnešní dobu. A přidám: Kdo neokrádá stát, okrádá sám sebe. To pokud máte někdo problém se slovem korupce.
Ale teď k pokladně. Dá se zkrotit, aby se plnila? Vždycky to jde. Jen se musí chtít. Bohužel to žádná vláda neudělá. Pro preference s vidinou vítězství v příštích volbách. Kolik ekonomů všem předchozím vládám radilo. Dali na ně? Ne. Preference jsou preference.
Jako naprostý analfabet v ekonomice si myslím, že to jde jednoduše. Bohužel to vlády neudělají.
1- Zapomenout na neustálý růst HDP. Vždyť to nejde donekonečna. Jednoho dne to stejně spadne jako domeček z karet. Navíc, jako ze všech stran hranicemi omezený stát, nemůžeme donekonečna stavět a stavět. V tom případě můžeme zapomenout na ekologii a ochranu přírody, např. Nebo musíme začít bourat, čemuž se zas brání jiní. A sázka na automobilový trh, jak chtěl a udělal Václav Klaus, nás může stáhnout hodně hluboko. Trh se vždy jednoho dne naplní a auto si nekupujete každý den. To platí i o jiných výrobcích.
2- Otevřeně říci lidem, že nemůžou mít všechno a hned. Je třeba, aby si stát opravdu tvrdě nastavil preference. Bytová výstavba, dopravní infrastruktura, pobídky pro investory, opravdová podpora mladých manželství s dětmi, např.
3- Tvrdá restrikce v dotacích. V tom komu a na co. Nevidím důvod, aby se ze stáních dotacích stavěly lunaparky.
4- Otevřeně si říci, co skutečně v naší zemi potřebujeme. Potřebujeme v naší malé zemi nějakou rychlodráhu? Já si myslím, že ne. Než se vlak rozjede, už bude zastavovat. Stačí modernizace a větší rychlost, např. A takových drahých maličkostí by se našlo mnohem víc.
5- Taky si nutné investice rozložit do několika let. Ne všude a všem po troše. Jednomu a dokončit. Pak přijde na řadu další.
6- Revize počtu státních památek a památkového úřadu. Nemůžeme přeci všechno označit za kulturní památku. Vždyť jejich údržba stojí miliardy. Klidně bych mnohé z nich vrátil původním majitelům nebo prodal. A kolik takových nových kulturních památek každý rok přibývá jen proto, že tam někdo bydlel. Buď půjdeme vstříc modernímu světu nebo se staneme skanzenem. Že sem jezdí filmaři? Všeho dočasu. Virtuální realita jim ušetří mnoho výdajů. A návštěvníci? I ta doba jednou pomine. Většina z nich k nám nejezdí pravidelně. A již teď i jinde ve světě vidíme restrikce pro návštěvníky.
Možná bych našel další možnosti. Ale to jsem já. Obyčejný blázen. Nejsem normální.
Dávej pozor na normální lidi, v nich se člověk vůbec nevyzná. Jeden krade, druhý zase šidí. Blázen tohle nikdy nedělá.
