Článek
Článek pojednává o splnění snu ve věku, kdy už to není zrovna obvyklé.
Stalo se zhruba před pěti lety, kdy mně kolega v kanceláři vyčetl moji nezodpovědnost. Ta podle něho spočívala v tom, že už nepokračuju ve hře na kytaru, které jsem se věnoval coby dítko školou povinné… Nad kolegovou výčitkou jsem se zamyslel, vytáhl kytaru ze skříně a „vyrazil jsem na cestu“, o které jsem tušil, že bude trnitá.
Začátky byly opravdu krušné, ale postupně se má hra dala už i poslouchat, což byla obrovská úleva hlavně pro moji ženu, která mé snažení celou dobu trpělivě snášela.
Kytara tedy hrála, přidal jsem zpěv. Na dětském pionýrském táboře jsem kdysi vyhrál Zlatého slavíka, tak proč na to nenavázat.
Radůza, Nohavica, Dobeš, Pepa Nos, Dylan, Cohen… Hrál jsem, zpíval a zčistajasna mě napadla skoro hříšná myšlenka. Co takhle mé snažení zaznamenat? Poptal jsem se, co je k tomu potřeba, na YouTube nastudoval základy nahrávání a zpracování nahrávek a ponořil se do další práce.
Bez orchestru, bez nahrávacího studia, bez produkce, jen můj hlas, kytara, mikrofon a počítač.
Věřte mi, byla to fuška! Pro člověka, jehož jedinou zkušeností s nahráváním byly v dětství nahrávky z televize na kazeťák… Po pár týdnech ale bylo hotovo a osmnáct nahrávek bylo na světě.
Jsem amatér a ve svém věku už opravdu nejsem tak naivní, abych si myslel, že jde v případě mé prvotiny o nějakou uměleckou produkci. Nahrávky navíc neprobíhaly ve studiu, nýbrž v místnosti s nepříliš dobrou akustikou. Když k tomu přidáte mé prakticky nulové zkušenosti… Chtěl jsem to nicméně zkusit, a to se mi za maximální morální podpory manželky nakonec podařilo. Ohlasy rodiny a známých byly navíc příznivé, a tak jsem se rozhodl jít ještě dál a nahrávky zveřejnit. Oslovil jsem distributora Bez Labelu a bác - najednou bylo album na streamovacích platformách. Ještě před pár týdny věc zcela nemyslitelná!
Albu jsem dal, vzhledem ke vzpomínkám, název…trocha NOSTALGIE nejen v A moll… a pro zájemce o poslech uvádím odkaz pod tímto článkem.
Případné kritiky tímto zároveň žádám o shovívavost a o trochu úcty k mým šedinám.
Album vyšlo bez jakékoliv propagace, a přesto měly skladby po týdnu od zveřejnění v součtu skoro tisíc přehrání. Pro někoho málo, pro mě hodně. No a pokud se mi navíc podařilo někoho inspirovat, jsem absolutně spokojený.
Závěrem bych si na základě této mé osobní zkušenosti dovolil všem poslat vzkaz.
Vím, že to bude znít jako klišé, ale je to tak: Nikdy není pozdě začít.
Jděte do toho naplno a nenechte se odradit. Ten pocit, že jste svůj sen uskutečnili, pro Vás bude znamenat mnohem víc než milión lajků na sociálních sítích.
Upřímně Vám všem držím palce.
Odkaz na album na YouTube:
https://www.youtube.com/playlist?list=OLAK5uy_kdF9RH9yboelhBCzMFzeTkveCRB4U34jc
