Granada: Maurské dědictví na jihu Evropy

Granada leží v jižní části Španělska, v autonomním společenství Andalusie. Zhruba 130 km od Malagy a 250 km od Sevilly. Město se nachází v nadmořské výšce okolo 700 m. n. m., a leží na úpatí Sierry Nevady, blízko nejjižněji položeného lyžařského areálu v Evropě. Zatímco v létě teploty míří až ke 40 stupňům Celsia, v zimě se neobejdete bez hřejivé bundy v teplotách pod 10 stupňů Celsia. Výjimečně teplota míří i hluboko pod bod mrazu.

Na začátek se ponořme do historie tohoto města. V roce 711 našeho letopočtu padla většina Pyrenejského poloostrova pod Maurskou kontrolu a zformován byl nový stát Al-Andalus. (Mimochodem - jméno Andalusie vzniklo právě z něj). Až do roku 1492 byla Granada pod muslimskou nadvládou - ať už se jednalo o Umajjovský Chalífát, Taifu a nebo Granadský Emirát. Právě Granada byla posledním muslimským územím na pyrenejském poloostrově. I přesto, že se jedná o dnes již vzdálenou historii, prvky muslimské nadvlády nalezneme na každém kroku. Promítají se zejména do architektury, která z Granady udělala jednoho z nejhezčích měst nejen Pyrenejského poloostrova.

Mluvíme-li o maurské architektuře, nelze začít jinde. Bezesporu největším lákadlem Granady je Alhambra. Majestátní pevnost, respektive komplex pevností, paláců a zahrad vystavěných na kopcovitých terasách za městem pochází ze středověku a sloužil pro Maurské panovníky. Skládá se z několika částí, hradu, paláce a podhradí. Každá část má své, ať už se jedná o o obří zahrady s vodní nádrží uprostřed, vyřezávané stropy, impozantní pokoje, muzea nebo výhledy. O krásách Alhambry bych mohl vzniknout samostatný článek, všechny je však spojuje to, že i přes mnoho pokusů křesťanských vládců ze svého arabského puncu nic neztratila.

Po Alhambře je dalším „must see“ legendární čtvrť Albacín. Stejně jako celá Alhambra nebo Generalife, i Albacín pochází z dob Maurů a dnes spadá do světového dědictví UNESCO. Točité, kopcovité uličky, nenápadné průchody, útulná náměstíčka ale především úchvatné výhledy a fascinující architektura stály za tím, že se z kdysi „hipsterské“ čtvrti stává stále populárnější cíl turistů. Nejvyhledávanějším místem je určite Mirador de San Nicolas, což je živé náměstí a zároveň vyhlídkové místo na Alhambru. Ostatně, fotka výše byla pořízena právě z něj.

Sacromonte, také známé jako Sacramonte, je jedna z částí Albacínu, ležící na periferii města. Kopcovitá oblast naproti Alhambře je tradičním sídlem granadských Romů, jež se na jih Španělska začali stěhovat právě po zmiňovaném roce 1492. Vyjma maurské architektury zde člověka bezpochyby zaujmou „jeskynní domy“, tvořící většinu Sacromonta, jež jsou domovem nejen pro mnoho volně smýšlejících komunit, ale ve většině případů pro celé rodiny, jež zde žijí už po několik generací.

Centrum Granady je společně s Alhambrou suverénně nejvytíženějším a nejnavštěvovanějším místem města. Jeho ulice plní obchody všeho druhu, luxusní restaurace ale i bary a hospůdky, kde si můžete užít tradiční španělské tapas, nebo skvělé pivo. Co se týče památek, tou nejvýznamnější je Královská kaple z 16. století. Kaple zdobena nádhernými uměleckými díly je mimo jiné pohřebištěm španělských králů a královen, jako například Isabely I. a Ferdinanda II. Nelze opomenout ani Granadskou Katedrálu. Majestátní řeckořímský kostel byl postaven, stejně jako v mnoha jiných místech v Andalusii, na místě bývalé mešity, v tomto případě dokonce té hlavní městské. Putování centrem nelze zakončit jinde než v Bazilice svatého Jana z Boha, které tvoří oázu pokoje a klidu v tomto jinak velmi rušném městě.

Už to padlo několikrát, ale je třeba to zopakovat. Granada je jedno z nejhezčích měst Španělska, a při své návštěvě španělského vnitrozemí by jí nikdo neměl vynechat. Ať už v podobě několikadenního pobytu, či zastávky po cestě Andalusií. Ideálním časem na návštěvu je sice brzký podzim nebo pozdní jaro, ale své kouzlo neztrácí ani v letních či zimních měsících.

Zdroje: en.granada.info, andalucia.org, lidovky.cz, cestomilove.cz, Wikipedia, vlastní