Článek
Upřímně se divím tomu, že se „elitní kolega“ nad tímto postupem pojišťovny podivuje, poněvadž se jedná o běžnou a normální věc. Pojišťovny, než by měly jakýkoliv problém, tak raději vyjdou klientovi vstříc na úkor samotného poradce.
Samozřejmě se pod tímto článkem snesla diskuse nad tím, jak si pojišťovací mastí kapsy a okrádají klienty. Budiž. Tento názor nikomu neberu. Jsou lidé, kteří pojištění věří, a kteří nevěří a raději si případnou škodu uhradí ze svého. Stejně tak jsou poradci dobří a ti špatní, kterým jde opravdu jen o tu výši provize.
Nebudu posuzovat to, do jaké skupiny patřím já. Za každého poradce mluví to, kolik má klientů. Čím víc jeho služeb využívá, tak předpokládám, že z důvodu spokojenosti s jeho službami. V oboru finančního poradenství pracuji přes 20 let. Nikdy jsem svým klientům nic nevnucoval a naštěstí většina z nich jsou ti, kteří mě, jako svému poradci, důvěřují. A proto jsou mými klienty i lidé, kteří mne provází od mých počátků. Mými klienty jsou už i jejich děti, vnoučata, příbuzní a kamarádi. A jak si asi každý z vás všiml, tak se v názvu tohoto oboru objevuje slovo „poradenství“. Problém je, že český člověk není zvyklý za radu platit. Když jde pro radu k právníkovi, tak se zatnutými zuby začne platit hned ve dveřích, a to se ani nestihne na nic zeptat.
A jelikož je to práce, která mne živí, tak za tuto práci, asi jako každý člověk, jsem finančně ohodnocen. Ano. Také musím platit hypotéku, energie a musím z něčeho žít. Kdo by dnes chodil do práce zadarmo že ano.
Jak to funguje u nás
V ČR je ten systém nastavený tak, že je člověk placen provizně. Pak je tu další možnost, aby si každý člověk hradil, stejně tak jako toho právníka, i svého finančního poradce. A tím se množství kritiků sníží.
Mnoho lidí začne namítat, že žádného finančního poradce nepotřebuje. Proč taky. Není to nijak složitá věc. Řeknu vám, že je. Jako finanční poradce musím absolvovat nespočet školení ročně, musím se neustále učit, protože se mnoho věcí v průběhu roku mění, musíte dělat různé zkoušky, které když neuděláte, tak v tomto oboru končíte. Tudíž nevěřím tomu, že člověk, který se tomuto oboru nevěnuje na maximum, se ve finančních produktech vyzná. Stejně jako já se nevyznám v autech, které bych si zcela jistě sám neopravil, protože vím jen to, že auto má volant a nějaké pedály. Naštěstí existuje obor automechanik. Mám svého, kterému důvěřuji, a proto se svým autem jezdím jen k němu. Ale to jsem odbočil.
A jen podotknu. Samotná školení většinou hradí pojišťovna. Ovšem já jako finanční poradce si hradím cestu tam a zpět, jídlo a pití, případně ubytování, pokud se jedná o školení vícedenní. A po celou dobu tam sedím zdarma, protože nemůžu vykonávat svoji činnost.
Další alternativou je, že si pojištění člověk sjedná přes internet. Existují všelijaké srovnávače. V dnešní době to není nic těžkého. Ano. Uzavřít, není těžké. Zajímavé je, že i tyto srovnávače dostávají provize. Sjednat pojištění si můžete i za okýnkem pošty, u energetických společnosti, u operátorů, v bance. Ovšem všichni za toto dostanou provize. Ale to jaksi nikdo neřeší. Hlavně že mám levné a „velmi kvalitní“ pojištění. Jak já říkám, kvalita se ukáže při první pojistné události. Ale srovnávač klientovi s řešením pojistné události nepomůže. A potom takový člověk volá právě tomu nějakému poradci, aby mu pomohl řešit něco, co mu daná levná pojišťovna nechce zaplatit, případně jestli by nešla pojistná smlouva uzavřít zpětně. Kdo z vás by řešil někomu cizímu něco zadarmo? Věnoval tomu čas, který by měl věnovat svému klientovi?
V takovém případě člověka odkazuji na daný srovnávač, ať mu s řešením škody pomůže. Protože přesně toto také spadá do toho oboru finančního poradenství. Nejenže uzavřu smlouvu, za kterou dostanu provize, ale svému klientovi pomáhám v případě řešení pojistné události, v případě změn na smlouvě a tak dále. Ke klientovi jedu svým vozem, takže musím natankovat. S klientem strávím minimálně hodinu, abych požadavek vyřídil, případně sepsal. Sepsaný dokument musíte zaslat poštou na pojišťovnu, nejlépe doporučeně. A toto si prosím finanční poradce hradí sám ze svého. Respektive z oné provize.
Finanční poradce je osoba samostatně výdělečně činná. Tudíž si musí hradit ze získané provize daně, sociální a zdravotní pojištění, nájem kanceláře, energie, internet, benzin, údržbu vozidla, telefon atd. Musíte si z této provize ten telefon pořídit, musíte si z ní koupit počítač, tiskárnu, případně vybavení kanceláře. Dále musíte kupovat například papír a toner do tiskárny. Samozřejmostí je to, že nemáte nárok na nemocenskou a na dovolenou. Tedy nárok na ni máte. Můžete si ji udělat kdy chcete. Ale nemáte nárok na žádnou náhradu mzdy.
A vlastně není pravdou ani to, že si ji můžete udělat kdy chcete. I když jste OSVČ, tak se k vám pojišťovna chová jako ke svému zaměstnanci. Jsou vám stanoveny plány, které musíte plnit. A všichni, kdo pracují, vědí, co znamená, když člověk stanovený plán nedodrží. Dovolenou, případně nemoc musíte nahlásit. Takže jste v podstatě podnikatel, který nemá tu podnikatelskou svobodu a k tomu nemáte defacto na nic nárok. Toto ovšem není stížnost z mé strany. Kdybych nechtěl, tak tuto práci nedělám.
Ani lidé na přepážkách pojišťoven už v dnešní době nejsou ve většině případů zaměstnanci. Vybavení kanceláří a vše kolem jsou samozřejmě pojišťovny, ale tito pracovníci dostávají nějaký fixní plat a k tomu provize. Ovšem ne plné, ale například jen 50 % oproti finančnímu poradci.
A teď k samotným provizím
Každá pojišťovna má stanovený nějaký provizní systém. Některé provize, jako u životního pojištění a penzijního připojištění, jsou nějakým způsobem regulované zákonem.
Popíšu zde, jak fungují provizní podmínky v mém případě. Zajímavostí je, že se ony provizní podmínky i několikrát ročně mění. Většinou směrem dolů. O této změně dostanete předem vědět a v případě nesouhlasu můžete od pojišťovny odejít. Samozřejmě bez nároku na jakékoliv odstupné.
Je pravdou, že nejlépe je placené životní pojištění. Můžete si na jedné smlouvě vydělat několik stovek až klidně několik desítek tisíc. Vše se odvíjí od věku klienta, délky, na kterou je smlouva uzavřena a samozřejmě výše pojistného. Provize z tohoto pojištění beru ovšem jako půjčku na 5 let. Po tuto dobu, v případě ukončení smlouvy, poměrnou část provize vracíte.
Já osobně, pokud na tom netrvá samotný klient, uzavírám životní pojištění pouze s rizikovou složkou. Bez investic. Tvrdím, že pojištění má být pojištěním a na investice jsou lepší produkty. Hlavně kvůli poplatkům. U pojišťovny, se kterou spolupracuji a přetočím kdykoliv smlouvu životního pojištění, tak z nové smlouvy další provizi už nedostanu. Stejně to platí i v případě, kdy klient sám životní pojištění u dané pojišťovny zruší a za půl roku přijde za vámi a uzavře si pojištění nové. Toto je rozdíl oproti pojišťovnám jiným.
Ovšem finanční poradenství není pouze o životním pojištění. Pojišťují se nemovitosti, vozidla, případně podnikatelský majetek. A tady už to taková hitparáda není. Na druhou stranu zde dostáváte takzvanou následnou provizi, která se pohybuje v rozmezí několika korun až po pár stokorun ročně. Opět záleží na výši pojistného a délce pojištění. Samozřejmostí je i to, že při zrušení smlouvy provize vracíte.
U pojištění majetku při zrušení smlouvy v prvních dvou letech, opět vracíte poměrnou část. Při přetočeni smlouvy, tedy když smlouvu, za kterou již byla provize jednou vyplacena, zrušíte a následně sjednáte smlouvu novou, pokud není pojistné vyšší alespoň o 30 %, provize opět vyplacena není.
U pojištění vozidel se vrací pouze poměrná část.
Ale ona provize se nevrací pouze ze zrušené smlouvy ze strany klienta. Zrušit smlouvu klientovi může i samotná pojišťovna. Pojišťovny tento postup většinou uplatňují v případech, kdy má klient vysoký počet pojistných událostí, případně v situacích, do které se dostal výše uvedený kolega. Samozřejmostí je zrušení smlouvy z důvodu přechodu ke konkurenci. V tomto případě s tím ale počítám. Je to prostě konkurenční boj a klient přichází a odchází.
Nejméně příjemná varianta je zrušení pojistky od kolegů. Vám je provize stržena a kolega dostane v případě splnění podmínek provizi novou. Proti tomuto nešvaru má většina pojišťoven předpisy, že se to dělat nesmí. Nicméně tyto předpisy předpisy se vztahují pouze na vyvolené osoby.
Občas se stane, že vám zavolá člověk, který má zájem o nějaký finanční produkt. K tomuto člověku jedete například 60 km. Životní pojištění většinou neuzavřete hned na první schůzce, takže jedete 60 km zpět a smlouvu buď neuzavřete vůbec, anebo až na druhé nebo třetí schůzce. Tato situace může samozřejmě nastat i u jiných produktů. Klient si chce vše ještě pořádně promyslet, na což má určitě právo. Nikdo nechce kupovat zajíce v pytli. Pokud jedete třeba kvůli povinnému ručení, tak průměrná provize je cca 275 Kč a potom následná provize 45 Kč každý rok, pokud smlouva stále běží. Staly se mi ale i situace, kdy na domluvené místo přijedete a klient není doma a nezvedá Vám telefon. Potom zjistíte, že na zahradě za domem okopává rajčata a v tom zápalu vám zapomněl zavolat, že už vlastně o nic zájem nemá.
Ten, kdo tedy umí počítat si udělá sám obrázek o tom, jaké jsou náklady vůči případné provizi, pokud na nějakou zrovna máte nárok.
