Článek
Rhodos. Správní centrum čtvrtého největšího řeckého ostrova, jemuž se také někdy přezdívá Malý Jeruzalém, je už po staletí domovem tří národů. A také tří monoteistických náboženství. Vždyť svoje svatostánky tu mají Řekové, Turci i Židé. Většinu z nich můžete spatřit uvnitř hradeb rhodoského Starého města. To je od roku 1988 zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Turecká čtvrť Chora, známá i jako Burgo, se nalézá v jihozápadní části Starého města. Na severu hraničí s Rytířskou čtvrtí Collachio a na východě s Židovskou čtvrtí La Juderia. Severní hranici Chory tvoří Sokratova třída - též zvaná Velký bazar. Východní okraj čtvrti potom představuje Periklova ulice. Stopy po téměř 400 let trvající turecké nadvládě jsou v Choře vidět takřka na každém kroku. Kromě mešit tu narazíte i na turecké lázně, kašny, medresy, hodinovou věž anebo knihovnu. Nechybí ani osmanské domy s typickými dřevěnými balkony (şahniş). Ale teď už se pojďme společně vydat do úzkých uliček historického jádra Rhodu…
Průměr hlavní dvanáctiboké kopule mešity činí 11,5 metru. Další tři menší kopule zdobí střechu předsíně. Kuželová střecha minaretu je zděná, což u osmanských mešit nebývá úplně obvyklé. Jde o důsledek italských rekonstrukčních prací.
Vůbec nejstarší mešitou na ostrově je mešita Ibrahíma paši (turecky İbrahim Paşa Camii). Nachází se na dnešním Platonosově náměstí. Její stavbu nařídil velkovezír Pargali Ibrahím paša (1493-1536), který jednal z rozkazu samotného sultána. Stalo se tak roku 1525, během Ibrahímovy cesty do Egypta. Mešita měla být jakousi oslavnou připomínkou na ovládnutí Rhodu osmanskými Turky (1522). Mramorový nápis nad hlavním vchodem nás informuje o tom, že byla dokončena roku 937 hidžry, čili mezi lety 1530-1531 křesťanského letopočtu. Jiné zdroje nicméně pracují s datem 947 islámského letopočtu (1540-1541 po Kr.).
Na zelené pamětní desce je ale uvedeno pouze jméno sultána Sulejmana I. (1494-1566). Ibrahím paša se stal totiž v roce 1536 obětí palácových intrik. Byl buďto uškrcen ve svém pokoji, anebo popraven stětím (turecký seriál Velkolepé století nám předkládá první variantu). Proč tedy mešita nese jeho jméno, je záhadou. Z nápisu vyplývá i to, že mešita v minulosti představovala důležitou zastávku pro muslimské poutníky směřující do Mekky. Jmenovitě pro ty, kteří svou pouť začínali v osmanské části Evropy (především na Balkáně), resp. v Malé Asii a z Rhodu pak dále pokračovali po moři do egyptské Alexandrie.
Mimochodem, v tureckých dobách se na prostranství před mešitou odehrávaly veřejné popravy. Když si vzpomenu na tragický osud jejího zakladatele, tak je to více než symbolické.
Pohled na běloskvoucí minaret mešity. Bílý štuk je výsledkem práce italských restaurátorů. Kuželová střecha a balkon (turecky şerefe) s ozdobným zábradlím na vrcholu minaretu jsou naproti tomu vyvedeny v tradičním osmanském duchu.
Původní minaret mešity v průběhu staletí značně zchátral a musel být roku 1880 zbourán. Současný minaret proto pochází až z konce 19. století. Od svého předchůdce se liší tím, že má pouze jeden balkon (předchozí měl dva). Italské okupační úřady při jeho opravách v letech 1927-1928 použily železobeton. Rekonstrukce se ale ve 30. letech nevyhnula ani samotné mešitě. Podle názoru některých kritiků si ovšem Italové počínali dost necitlivě. Mešitu s minaretem totiž omítli štukem, což mělo vést ke ztrátě jejich architektonické hodnoty. Já bych v tomto konkrétním případě až tak přísný nebyl.
Vždyť jde o jednu z mála mešit „postavených“ (přesněji řečeno iniciovaných) Ibrahímem pašou, o kterých můžeme říct, že se v takřka nezměněné podobě dochovaly až do dnešních dnů (a které si navíc stále zachovávají svojí původní funkci). Mešita Ibrahíma paši v bulharském Razgradu zanikla již na počátku 17. století. Stejnojmenná mešita, stojící na témže místě od roku 1616, proto nemá s Ibrahímem pašou příliš mnoho společného. Její jmenovkyně v řecké Trikale už také dávno nestojí. V řeckém přístavu Kavala zase mešitu Ibrahíma paši přestavěli na pravoslavný kostel.
Většími či menšími změnami prošly i dvě velkovezírovy mešity v Istanbulu (Makbul İbrahim Paşa Camii, İbrahim Paşa Muhsine Hatun Camii). To platí i o nejznámější osmanské památce Rhodosu - Sulejmanově mešitě. Ano, čtete správně. Také pod tímto ikonickým svatostánkem by měl být podepsaný Ibrahím paša. Ve své knize to alespoň tvrdí bývalý turecký diplomat Zeki Çelikkol. O Sulejmanově mešitě, která se s mešitou Ibrahíma paši přetahuje o pozici nejstarší mešity na ostrově, si ale povíme zase někdy jindy.
Osmiboká kašna (turecky şadırvan) před mešitou slouží věřícím k rituální očistě před modlitbou. Zároveň funguje i jako zdroj pitné vody.
Mešita Ibrahíma paši je v současnosti jedinou aktivní mešitou ve městě i na ostrově. Místní turecké komunitě slouží nepřetržitě už skoro 500 let. Provozní licence od řeckého ministerstva školství a náboženství jí ale byla oficiálně udělena až v roce 2019 (v Řecku mají zkrátka na všechno čas). Mešita se navíc zpravidla otevírá jen kolem pátečního poledne, jinak je věřícím i turistům uzavřena. Kromě Turků se v ní modlí také muslimové z Bangladéše a Pákistánu. Interiér mešity je sice poměrně strohý, o to více ovšem vynikne krásný dřevěný balkon v její ženské části. Kazatelna je naproti tomu vyrobena z mramoru.
Tolik k mešitě Ibrahíma paši. Příště si představíme zase nějakou jinou zdejší mešitu. Na moje fotografie z Rhodosu se můžete podívat v tomto odkazu.
Použité zdroje:
Furkan Evliyaoğlu. A Research on Mosque and Neighborhood in Rhodes City in the Ottoman Period. Dostupné na: https://iupress.istanbul.edu.tr/en/journal/art-sanat/article/osmanli-doneminde-rodos-kentindeki-camiler-ve-mahalleler-uzerine-bir-inceleme [cit. 13-8-2024]
Semavi Eyice. İBRÂHİM PAŞA CAMİİ - TDV İslâm Ansiklopedisi. Dostupné na: https://islamansiklopedisi.org.tr/ibrahim-pasa-camii–rodos [cit. 7-8-2024]
Rhodes, Kos and Dodecanese Turks Culture and Solidarity Association. The Religious Problems of The Turks Living in Rhodes, Kos and The Dodecanese. Dostupné na: https://www.ohchr.org/sites/default/files/Documents/HRBodies/HRCouncil/MinorityIssues/Session6/AgendaItem4/Rhodes,_Kos_and_Dodecanese_Turks_Culture_and_Solidarity_Association.pdf [cit. 17-8-2024]
Waymarking.com. Ibrahim Pasa Mosque - Rhodes, Greece. Dostupné na: https://www.waymarking.com/waymarks/wm11D8F_Ibrahim_Pasa_Mosque_Rhodes_Greece [cit. 7-8-2024]
Wikipedia. Ibrahim Pasha Mosque, Rhodes. Dostupné na: https://en.wikipedia.org/wiki/Ibrahim_Pasha_Mosque,_Rhodes [cit. 7-8-2024]
