Článek
V autobuse nás uvítala průvodkyně Kay [kej], která se velmi podivovala naší únavě, protože před námi měla na starosti skupinu z Mexika, kteří jen co nasedli do autobusu, už začali pouštět hudbu a zpívat. První zastávka byla ve vesnici Jeonju [džondžu], kde jsme měli možnost si prohlédnout typické korejské domečky se zahnutými střechami - hanoky. Abychom si ještě více naladili do korejských tradic, mohli jsme si obléknout korejské kroje zvané hanboky a v nich se pak dvě hodiny procházet po Jeonju. Musím říct, že to byl neuvěřitelný zážitek, spočívající jen v tom, že jste se v horkém korejském počasí potili v šatech, které možná nebyly z pořádné bavlny a na hlavě jste měli kovový síťovaný klobouk, jenž neskutečně tlačil do hlavy. Ale stále to bude vzpomínka, kterou vám nikdo nevezme. Pak jsme hanboky vrátili a odebrali se jsme na koleje univerzity v Jeonbuku [džonbuku], kde jsme měli zaplacené tři noci.
Další den jsme poctili svou návštěvou ostrov Seonyudo [senjúdó], proslulý svými písčitými plážemi a 700 metrů dlouhou ziplinou, vedoucí nad mořskou hladinou. Vše jsme poctivě zkusili a po jízdě na ziplině se vykoupali v moři. Poté jsme přejeli do Gimje, což je další vesnice s hanoky. Zde jsme si prohlédli muzeum koresjkého zemědělství a upletli si náramky. Plni dojmů a unaveni jsme se vrátili na ubytování.
Na programu třetího dne výletu byl Gancheonsan [gančonsan], park s průzračným potokem, kterým jste mohli procházet a koupat se. V areálu bylo mnoho bosých stezek, po nichž jste se mohli dostat k buddhistickému chrámu nebo k visutému mostu. Pak nás autobusy odvezly do Sunchngu [sunčangu], hlavního města korejské pálivé pasty Gochujang [gočudžang]. Tady jsme vařili Topokki (korejské pálivé jídlo s rýžovými bochánky) a vytvářeli jsme tu slavnou pastu. Venku před zážitkovým centrem jsme pak bouchali kladivy do rýže, abychom tak vytvořili rýžové bochánky a na závěr jsme si pochutnali na pop rice, neboli burizonkách. Potom jsme si prošli muzeum pálivých omáček a jeli zpátky.
Na poslední dva dny byla naplánovaná prohlídka Soulu. Prvního dne nás výtah vyvezl na Lotte World Tower, šestou nejvyšší budovu na světě. Z ní byl úchvatný výhled na jihokorejskou metropoli a ve věži bylo mnoho obchodů a výstav, takže o zábavu bylo postaráno. Odpoledne bylo ve znamení atrakcí v zábavním parku Lotte World. Jenže jsme si tu užívali zrovna ve dne korejského dne nezávislosti, což je současně státní svátek, takže v parku to vypadalo, že je tam celá Korea.
Další a pro nás i poslední den v Koreji, jsme si prohlédly hlavní lákadla Soulu. Prošli jsme se kolem potoku Choenggyeocheon [čongyečon], vyfotili si sochy admirála I Sun sina a Sedžonga Velikého a nahlédli do muzea moderní korejské historie. Protože za celý výlet nebylo mnoho možností nakupování, své suvenýry jsme pořídili až tady, v Soulu. Pak už nás autobus jen dovezl na letiště, naposledy jsme zamávali Asii a celí natěšení vyhlíželi Evropu.
Následovalo nekonečné loučení a vítání. S mnoha lidmi jsme se za ty tři týdny velmi sblížili a nechtělo se nám jen tak rozloučit. Zároveň se ale všichni těšili do svých domovů. Ale tahle naše expedice na druhou stranu světa nám navždycky zůstane v srdcích.
