Článek
K urnám podle pohlaví, či majetku
Již od dávných dob měli lidé možnost volit si své zástupkyně a zástupce. S volbami se začínalo již v antice, jenže se dají považovat za demokratické, protože volili pouze svobodní muži. Jak šel čas, na vládu lidu se zapomnělo a přešlo se na vládu jedné panovnice nebo panovníka s poradním orgánem, jehož členové nebyli voleni lidem, ale místo v okruhu panovníka se dědilo.
Teprve po dlouhých staletích se do absolutní monarchie začaly přidávat prvky parlamentarismu a to se považuje i za počátek historie volebního práva. Jenomže zase nebylo úplné, natožpak rovné. V Rakousku-Uhersku se lidé s volebním právem dělili do čtyř skupin, tzv. kurií, které se od sebe lišily společenským postavením člověka, výší majetku a pohlavím. K volbám tak nemohly chodit ženy (jen bohaté), dělnictvo a příslušníci ozbrojených sil.
Po rozpadu rakousko-uherského soustátí se v nově vzniklém Československu do ústavy zakotvilo rovné volební právo, tedy že ve volbách mohli hlasovat všichni bez rozdílu, včetně žen. Voličky a voliči však museli být starší 21 let pro volby do poslanecké sněmovny, pro volby do senátu museli oslavit dvacáté šesté narozeniny.
Inspirace u sousedů
Rok 2007 lze považovat z pohledu rakouských nezletilých obyvatelek a obyvatelů jako přelomový. Tamní parlament hlasoval pro přijetí nižšího věku v participaci ve volbách. Proti se postavila jen krajně pravicová FPÖ, její vzdor však zapadl a od té doby mohou Rakušanky a Rakušané rozhodovat jak v zemských volbách, tak ve volbách prezidentských. Tímto rozhodnutím se Rakousko umístilo první v závodě o volebním právu od šestnácti na evropském kontinentě.
Evropský parlament tento rok předložil návrh na sjednocení prvovoličského věku na 16 let pro všechny Evropanky a Evropany. Nápad však nenalezl dostatečnou podporu.
Česko (zase) pozadu?
Česká republika se dnes na tomto tématu nemůže úplně shodnout. V politice nejvíce volby od šestnácti podporují hnutí STAN a Piráti a také prezident Pavel. N a druhé misce vah se houpe parlamentní opozice v čele s SPD, spolu s dalšími konzervativními stranami. Jaké jsou hlavní argumenty pro a proti přijetí práva volit od 16?
+
Stárnutí populace
Obyvatelstvo stárne. Tak to prostě je. Lidé se dožívají delšího věku a tím pádem mohou chodit déle k volbám. Stejně jako jinde na světě se toto děje i v sousdním Německu, kde se ke schválení tohoto opatření schyluje.
Můžeme podnikat, uzavírat manželství a registrovaná partnerství, mít děti, ale volit ne?
Toto všechno může udělat 16letý člověk. Kdyby se všichni spojili do jednoho celku, vytvořili by jednu třetinu populace. Jenže rozhodovat o své budoucnosti a budoucnosti své země nemohou.
Mladí mají přehled o politice!
Alespoň částečnou představu ano. Rozhodně se o ni ale zajímají, protože jim není jedno v jaké zemi budou vyrůstat. Ostatně podle politologa Petra Justa se nedá říct, jaká generace se o politiku zajímá více, nebo méně:
Ale tím pádem, a tím se vlastně vrátím k tomu, že úplně nevyvracím, co jsem říkal, vidíme, že zájem o politiku je napříč jednotlivými generacemi rozložen poměrně rovnoměrně, jenže my jedné části, jedné věkové skupině, přestože se také o politiku zajímá, byť třeba ne v extrémně vyšší míře než jejich rodiče a prarodiče, nedáváme v současné době právo tento zájem promítnout například i do účasti u voleb. Myslím, že u této skupiny je to úplně stejné jako u jiných skupin, možná jedinou výhodu ti mladší mají v tom, že přece jenom mají díky moderní technologiím a jejich dostupnosti mnohem lepší přístup k mnohým informacím i ze zahraničí, takže jejich rozhled můžeme v tomto smyslu vidět jako širší.
VOLIT UŽ OD 16? KDYŽ MŮŽETE BÝT RODIČEM, PROČ NE VOLIČEM, MÍNÍ POLITOLOG, www.irozhlas.cz
Zvýšení volební účasti
Mnohé podporovatelky a podporovatelé této otázky, která rezonuje společností, zastávají postoj, že když přijdou do schránek volební lístky šestnáctiletým, budou mít větší motivaci k volbám jí. S tím se ale pojí i nerozhodnost, která je u mladých voliček a voličů velmi častá. Proto se apeluje na politické strany, aby cílily na mladé, aby otvíraly jejich témata a aby je nahnaly do volebních místností.
-
Nepředvídatelnost výsledků
Jak už jsem zmínil výše, mladá generace často váhá komu hodit hlas. Lavíruje buď dlouho před nim, nebo ještě za plentou a mnohdy po odchodu z volební místnosti si nejsou jistí. Ostatně jak to popisuje i politolog Lubomír Kopeček pro server Forum 24:
„U mladých lidí je poměrně velká nebo větší nezakotvenost názorů než u střední a starší generace, tohle by se trochu zvýraznilo tím snížením volebního práva, protože by tam přibylo víc mladých lidí s právem volit. Takže řekněme přelétavost voličů, volatilita, by pravděpodobně stoupla.“
Manipulativnost mladých
Někteří se obávají snadné manipulativnosti skrz dezinformace, jež by mládeži hrozila jak na sociálních sítích, tak přes různé předvolební kampaně a debaty . Průzkumy a studie však ukazují, že mladší generace neskákají „na špek“ a na nepravdivé informace tak snadno, jako jejich starší protějšky.
Podpora extremistických stran
K předchozím dvěma negativám se váže i tato skutečnost, kterou si potvrdili obyvatelky a obyvatelé Rakouska při prvních volbách, ve kterých směli hlasovat i lidé, co sfoukli šestnáct a více svíček na narozeninovém dortu. Předpokládala se větší podpora levicových hnutí, ale místo toho si o pár procentních bodů polepšila krajní pravice. Tato voličská skupina utváří jen 2-3 % oprávněných voliček a voličů, takže by k nějaké výraznější změně nedošlo, protože nemůžeme tvrdit, že by k volbám přišli všichni.
Realita?
Volební právo je zakotveno v naší ústavě a pro její změny potřebujete tří pětinovou většinu v obou komorách parlamentu, aby hlasovala pro. Současná vládní koalice bohužel není obdařena touto ústavní většinou (v PS PČR má 108 hlasů, v senátu 68) a napříč kluby tato problematika moc velké pochopení nezaznamenává. V tomto ohledu se volebního práva od 16 let v tomto volebním období (do roku 2025) asi nedočkáme.
Dnešní článek není o mém pohledu na věci. Já také nechci, aby o něm byl. Chtěl jsem jen přiblížit téma, které hýbe společností. Mě by ale zajímal váš názor, a proto pod článek vkládám krátkou anketu.
