Článek
Zdá se, že svět, tak jak jsme ho znali, se mění doslova před našima očima. Trump vyhrál v Americe volby, jmenoval sám sebe diktátorem, očekávatelně ignoruje svůj vlastní kongres, ignoruje všechny okolo a prosazuje izolacionistické „America first“, spojuje se s dalšími diktátory, je to volba Ameriky, Bůh s nimi.
Jedny volby ve Spojených státech, nástup autoritářských tendencí a zcela zjevných autoritářů v Evropě, stále pokračující válka na Ukrajině – to vše vyvolává otázku: Jsme svědky kolapsu naší západní civilizace? Média i někteří politici nás varují před ztrátou hodnot, na nichž Evropa dlouhodobě staví. Ale byly by to slabé hodnoty, kdyby se měly rozsypat při jednom velkém otřesu. A ony slabé nejsou. Jestli z této krize vyjdeme silnější, záleží na nás všech. Krize nemusí být jen hrozbou – může být i příležitostí k obnově a posílení toho, co nás definuje.
Hodnoty, na kterých Evropa stojí
Známé úsloví říká, že zlato se taví v ohni. Stejně tak i naše hodnoty mohou v krizích projít zkouškou, ale právě díky tomu se stanou pevnějšími. Demokracie, právní stát, svoboda projevu, tolerance, respekt k odlišnostem, sekularismus nebo svobodný trh – to jsou pilíře, na kterých Evropa stojí. Přesto jsou dnes tyto hodnoty pod tlakem. Autoritářské tendence, které se šíří i v samotné Evropě, staví na strachu, nikoliv na naději. A o to více musíme připomínat, že demokracie není samozřejmost, ale něco, co je třeba neustále chránit a rozvíjet.
Historie nás varuje. Když vůle a síla jednotlivce převáží nad pravidly a institucemi, jsme na začátku hnutí, kterému říkáme fašismus. A ten nikdy v dějinách nevedl k ničemu dobrému. Demokracie potřebuje silné instituce – nezávislé soudy, samosprávu, státní organizace, ale i veřejnoprávní média. Bez nich se může stát jen prázdnou skořápkou, která se snadno zhroutí pod náporem populismu.
Válka na Ukrajině: Zkouška pro Evropu
Válka na Ukrajině je tragédií, která zasáhla celou Evropu. Ale zároveň je to zrcadlo, v němž vidíme, jak jsme připraveni bránit naše hodnoty. Evropa čelí hybridní válce – od dezinformací až po energetické vydírání. A to je regulérní válka, která se nám zažírá pod kůži. Odpověď někdy působí váhavě, ale přesto jsme svědky solidarity, která ukazuje, že evropské společenství je schopné jednat. Sankce vůči Rusku, vojenská podpora Ukrajině a humanitární pomoc jejím obyvatelům jsou důkazem, že naše hodnoty nejsou jen prázdným slovem.
Historie nám ukazuje, že právě ve válkách se často rodí a posilují hodnoty, ze kterých lidstvo dlouho čerpá. Druhá světová válka přinesla nepředstavitelné utrpení, ale také vedla k vytvoření mezinárodních institucí, pravidel a soudů, které měly zabránit opakování podobných hrůz. OSN, Ženevské konvence, mezinárodní soudy – to vše vzniklo jako odpověď na válečné peklo. I dnes můžeme válku na Ukrajině vnímat jako příležitost k posílení našich přesvědčení o tom, co je správné a co je třeba hájit.
Hospodářská stabilita jako základ odolnosti
Přestože současná situace vypadá dramaticky, není vše ztraceno. Hospodářská stabilita Evropy je navzdory otřesům stále relativně silná. Energetická krize nebo dopady války jsou výzvou, ale nejsou nepřekonatelné. Evropa má zdroje, znalosti a schopnosti, jak tyto problémy zvládnout. Naše historie ukazuje, že jsme schopni překonat i velmi těžké hospodářské krize, pokud se dokážeme sjednotit.
Ekonomická síla je navíc klíčem k tomu, abychom mohli bránit naše hodnoty a čelit jak vnitřním, tak vnějším hrozbám. Stabilní hospodářství umožňuje nejen podporu válkou zasažené Ukrajiny, ale i investice do inovací, energetické soběstačnosti a dalších oblastí, které posilují odolnost celého evropského projektu. A samozřejmě také investice do obrany.
Role jednotlivce: Každý z nás má svou odpovědnost
Často se cítíme bezmocní tváří v tvář velkým světovým událostem. Jeden člověk proti válce, autoritářství nebo energetické krizi? Zdá se to jako boj s větrnými mlýny. Ale právě jednotlivci tvoří celek – společnost, která má moc měnit svět. Volby, občanská angažovanost, boj proti dezinformacím nebo podpora hodnotové politiky – to vše jsou nástroje, které máme k dispozici. A i malé kroky mohou mít velký dopad.
Poraženectví, že jedinec nic nezmůže, je k ničemu. Historie nás učí, že právě angažovanost jednotlivců bývá klíčová v boji proti autoritářství a za zachování demokracie.
Naše naděje je velká
Ano, žijeme v době krize. Ale krize je zároveň příležitostí. Příležitostí obnovit a posílit to, co nás definuje. Naše hodnoty nejsou slabé – prošly zkouškami času a historie. A i když jsou dnes pod tlakem, máme naději, že z této zkoušky vyjdeme silnější. Naděje spočívá v našich institucích, v naší historii, ale především v nás samotných.
Každý diktátor nakonec ztratí podporu, protože mu moc přeroste přes hlavu. Každý populista je jednou odhalen, že není schopen plnit své populistické sliby.
Ale hodnoty, které staví na svobodě, respektu a spolupráci, přetrvávají. Máme historickou zkušenost, víme, jaké chyby už nechceme opakovat, a máme všechny důvody věřit, že Evropa tuto zkoušku zvládne.
