Článek
Lednové počasí bylo na Baltu před skoro přesně třiceti lety strašné, moře ukazovalo svou krutou a nemilosrdnou tvář. Severojižním směrem se hnaly k pobřeží vlny, jejichž výška dosahovala šesti metrů. V klíčovém přístavu Sassnitz velitel správy zastavil veškerou dopravu. Některé lodě jeho příkaz respektovaly, jiné ne. Mezi těmi, které neuposlechly a razily si cestu rozbouřeným mořem, byla i polská motorová loď Jan Heweliusz, patřící rejdařští Polish Ocean Lines.
Loď byla dlouhá 126 metrů, hrubá prostornost činila 3015 BRT. Pro polského zákazníka ji v sedmdesátých letech postavila norská loděnice Trosvik. Čtveřice motorů Sulzer lodi dávala maximální rychlost 17 uzlů, nákladová kapacita byla vypočtena na 2035 tun. Loď dostala jméno po renesančním pivovarníkovi, který se proslavil mimo jiné jako ve své době populární astrolog těšící se statutu celebrity renesančního Polska.
Rejdař loď Jan Heweliusz určil na pravidelnou baltskou trasu Ystad – Svinoústí, kde si rychle získala pověst smolného plavidla. Celkem se loď stala aktérem osmadvaceti více či méně vážných nehod včetně srážek s rybářskými čluny nebo proražení trupu, k němuž došlo při neopatrném manévrování v Ystadu. Posádka nicméně například tento incident vůbec nenahlásila a s poškozenou lodí se vydala do domovského přístavu.
Nejvážnější incident loď Jan Heweliusz potkal v září 1986. Tehdy na lodi vypukl požár, při kterém sice nikdo nepřišel k úhoně, ale loď téměř vyhořela. Při hašení navíc její podpalubí zaplnila voda, takže se silně naklonila a došlo k mnohonásobnému proražení trupu pod čarou ponoru. Motorová loď se nepotopila jen díky tomu, že se bokem opřela o přístavní navigaci. Majitel se rozhodl loď vyspravit tak, že poškozené prostory uvnitř lodi prostě vylil betonem. Tento zákrok, mimochodem podle již tehdy platných pravidel nezákonný, v podstatě představoval přidání nevyváženého balastu. Tak došlo k zásadnímu narušení hydrodynamických vlastností lodě.
V osudný lednový den se všechny výše uvedené faktory, tedy přidání 60 tun betonu do podpalubí, dlouhodobě zanedbaná údržba lodi a nezodpovědnost kapitána sečetly. Šestimetrové vlny postupně loď Jan Heweliusz vychýlily z kurzu tak, že se betonem zatížený bok lodě dostal na závětrnou stranu. Do návětrného boku lodě se opíraly vlny i nárazový vítr. Loď se nakláněla stále více na závětrnou stranu, aniž by se dokázala vyrovnávat. Beton působil jako závaží. Moře pronikalo do podpalubí, došlo ke zkratu, který vyřadil z provozu nejen radiostanici, ale také záchranné systémy a osvětlení. Tragédie se odehrála v noční tmě naplněné skučením větru, rachotem vln narážejících do trupu umírající lodě a voláním o pomoc, na které nikdo neodpovídal.
Na palubě lodi Jan Heweliusz bylo osudného 14. ledna 1993 čtyřiašedesát lidí, zachránilo se jich jen devět. Jan Heweliusz leží v hloubce 27 metrů nedaleko pověstného arkonského mysu.
