50 let v politice. Příběh muže, který spoluvytvářel moderní dějiny USA

Bidenova politická kariéra začala na poměry americké politiky velmi brzy. Čerstvě vystudovanému právníkovi se podařilo v roce 1972 v pouhých 29 letech vyhrát senátorské volby ve státě Delaware. Teoreticky by to nemělo být možné, jelikož Ústava USA nastavuje nejnižší věk pro senátora na třicet 30 let. Biden se ale narodil 20. listopadu a jak už bývá u amerických voleb zvykem, tak se sice odehrávají v listopadu, tedy v období, kdy Bidenovi bylo ještě 29, ale samotná funkce se předává až na začátku nového roku v lednu. I proto mohl kandidovat v tak nízkém věku a stát se tak 7. nejmladším senátorem v historii Spojených států amerických.

Pouze několik týdnu po výhře ve volbách však postihla rodinu Bidenových tragédie. Bidenova manželka Neilia spolu s jejich roční dcerou zahynuly při autonehodě. Beau a Hunter, jeho další dva synové, v autě jeli také, naštěstí vyvázli jen se zraněními a byli převezeni do Wilmington Medical Centre. A právě zde pár týdnů na to vedle svých dvou zraněných synů Joseph Robinette Biden Jr. složil svůj senátorský slib. Bidenova následná otevřenost, pochopení pro rodinné tragédie a z toho pramenící empatie se tak staly jedním z definujících aspektů jeho kariéry. Narozdíl od ostatních politiků toto pochopení bylo pro občany uchopitelné a důvěryhodné. Vycházelo totiž z Bidenových životních zkušeností, které nelze opomenout.

O 2 roky později se seznámil se svou nynější manželkou, učitelkou Jill Jacobs, se kterou se jim narodila dcera Ashley.

V roce 1988 na Bidena čekala další složitá životní situace. Podstoupil celkem 2 operace tzv. mozkového aneurysma, což je určitá forma vyboulení cévy v mozku. Pokud tato céva praskne, tak nastává krvácení do mozku a musí se při něm postupovat stejně akutně jako při mrtvici. Obě operace byly naštěstí pro Bidena úspěšné, a tak mohl dál pokračovat ve své politické kariéře. Ještě v tom stejném roce se poprvé pokusil kandidovat na post prezidenta. Jeho kampaň ale netrvala dlouho a po skandálu s plagiátorstvím, kopíroval projevy ostatních politiků, z voleb odstoupil.

Jako senátor předsedal několika výborům, jmenovitě soudnímu, zahraničnímu a výboru pro kontrolu a regulaci narkotik. V rámci toho soudního například předsedal slyšením amerického Nejvyššího soudu v kauzách Roberta Borka, Clarence Thomase či Ruth Bader Ginsburga. Byl jedním z hlavních hlasů v zahraničních otázkách USA od dob odtržení Kosova po invazi v Iráku. V roce 1993 přišel s první formou zákonu o násilí na ženách. O rok později zase navrhl tzv. Crime Bill, díky kterému se snížila kriminalita, a naopak stoupl počet uvězněných.

Druhý Bidenův pokus o získání prezidentského křesla proběhl v roce 2008. Na meetingu v Iowě si však svou reputaci stihl pokazit ještě v primárkách, ve kterých Baracka Obamu, nadcházející hvězdu amerických voleb, označil za „articulate and clean“, což v určitých kontextech lze brát jako rasistickou narážku vůči ostatním afroameričanům. Biden se posléze za přešlap omluvil a odstoupil ze své již druhé prezidentské kandidatury.

Kupodivu se několik týdnů na to Obama s Bidenem spojili a rozhodli se kandidovat společně, Obama jako prezident, Biden jako víceprezident. Kandidatura jim vyšla a Biden se poprvé podíval jako úředník ve vysoké funkci do Bílého domu, a to dokonce na dvě volební období.

Jako víceprezident dohlížel na implementaci zákona o stimulaci ekonomiky, který měl vyvést USA z krize způsobené zejména krachem banky Lehman Brothers v roce 2008. Přestože v roce 2003 podporoval invazi v Iráku, tak si přál stažení vojsk z této oblasti. Jeho liberalismus se projevil v podpoře homosexuálních sňatků, s čímž přišel dokonce dříve než Obama. Ve funkci víceprezidenta strávil celkem 8 let a na jejím konci v roce 2017 obdržel od prezidenta Obamy nejvyšší civilní řád, tedy The Presidential Medal of Freedom.

Bohužel ani v této životní etapě Bidena tragédie neminula. Jeho 46letý syn Beau, který ve svém brzkém věku přežil tragickou autonehodu, podlehl rakovině mozku. I proto se Biden rozhodl v roce 2016 nekandidovat a jakožto hlavní demokratka do voleb směřovala Hillary Clinton, která posléze prohrála s Bidenovým pravděpodobně největším soupeřem Donaldem Trumpem.

Ještě před oznámením prezidentské kandidatury v roce 2019 skupina žen sdělila médiím, že se jich Biden dotýkal nepříjemným způsobem a zasahoval do jejich osobního prostoru. V kuloárech se touto dobou spekulovalo, že by se Biden o post prezidenta mohl ucházet, a proto byly všechny oči upřené směrem k němu. Vydal tedy video na tehdy ještě Twitteru, ve kterém uznává své chyby a odůvodňuje svůj osobnější styl politiky svými životními zkušenostmi. Některým vadila absence přímé omluvy, někteří naopak považovali video za zadostiučinění.

Ze začátku kampaně měl problém se prosadit, ale díky vysoké podpoře afroamerických voličů v Jižní Karolině byl v primárkách nominován.

Celý svůj život se Biden snažil reprezentovat pracující a střední třídu, ale hlavní motiv kandidatury do voleb 2020 byl jiný. Jejím cílem bylo zamezit dalšímu volebnímu období Donalda Trumpa. Začít zemi spojovat, nikoliv ji kontroverzními kroky rozdělovat. Střet v prezidentské volbě s Trumpem dokonce nazval battle for the soul of the nation, tedy boj o duši národa. Bidenovi se nakonec s takovým typem kampaně podařilo uspět a s náskokem 7 milionů hlasů se stal 46. prezidentem Spojených států amerických.

Je skoro až paradoxní, že Biden začínal jako jeden z nejmladších amerických senátorů a nakonec se z něj stal nejstarší prezident, co kdy v USA byl. Úřad přebíral v 77 letech. Vlajková loď světové politiky pro jednou zase směřovala liberálním směrem. Bidenovou víceprezidentkou se jako první žena v historii USA stala Kamala Harris.

Sčítání hlasů trvalo celkem tři dny, jelikož probíhalo v době, kdy se v Americe rapidně šířil koronavirus, a velká část voličů proto posílala hlasy poštou. I to byl jeden z argumentů, kterým Trump zpochybňoval výsledek amerických voleb. Opakovaně používal fráze jako zfalšované či ukradené volby. Ve svém projevu 6. ledna 2021 aktivně burcoval dav proti americkému systému a vyzval je k pochodu na americký Kapitol. Celý povolební meeting se nakonec změnil v další černou skvrnu americké historie.

Zpět k Bidenovi. 6 týdnů po své inauguraci podepsal za 1,9 bilionů dolarů (pozn. aut.: amerických trilionů) American Rescue Plan, tedy záchranný plán, který měl vyvést Ameriku z covidové krize. Dále podepsal zákon o infrastruktuře v hodnotě 1 bilionu dolarů, který měl za cíl opravit silnice, zlepšit úroveň veřejné dopravy, zajistit všem Američanům čistou vodu, přistup k internetu etc. Jednalo se tak o jeden z Bidenových nejdůležitějších komponentů domácí agendy.

Dlouhodobě také pracoval na snížení zadluženosti studentů. Pokud totiž v Americe chce student z chudších poměrů na univerzitu, nemá jinou možnost než si vzít tzv. student loan, tedy studentskou půjčku. V období prezidentského mandátu se Bidenovi podařilo zbavit zadlužení 4,8 milionů obyvatel v celkové hodnotě 169 miliard dolarů. Aktivně se zasazoval o zachování práva na potrat, což je mimochodem jedno z hlavních témat, za pomoci kterého se daří demokratům lákat republikánské voliče.

Bidenova administrativa je neodmyslitelně spjata se zahraniční politikou. Po 20 letech v roce 2021 stáhl americká vojska z Afghánistánu, což je mu častokrát vyčítáno jako politická chyba. Po stažení vojsk se velká část Afghánců snažila utéct, jelikož Talibán, kvůli kterému tam USA měly svá vojska, se po pouhých 10 dnech zmocnil hlavního města Kábul. Biden si na tomto politickém rozhodnutí trvá možná i z důvodu, že bylo součástí jeho předvolebních slibů.

Válka na Ukrajině je pro 46. prezidenta definující. Po 24. únoru se Biden jasně vymezil vůči Vladimiru Putinovi a dodnes zůstává jedním z těch silnějších hlasů, které stojí za Ukrajinou, přestože tlak ze strany republikánů a určité části obyvatel na zastavení dodávek zbraní stoupá.

Poslední velký zahraniční konflikt, který Biden musel zatím řešit, je válka v Gaze. Po 7. říjnu 2023 se postavil za Benjamina Netanjahua a do určité míry ho podporuje dodnes. V posledních několika měsících opět kvůli zvýšenému tlaku veřejnosti začal na premiéra Izraele doléhat, aby zmírnil počet mrtvých civilistů v Gaze, který v současné době dosahuje zhruba 38 tisíc.

Ožehavým tématem americké politiky, které se logicky nevyhlo ani Bidenovi, je hranice s Mexikem. V prosinci roku 2023 se pokusilo tuto hranici ilegálně překročit skoro 250 tisíc lidí, což je nejvyšší počet v historii měření. Také proto se Biden na začátku června tohoto roku rozhodl migrační politiku přitvrdit a zavedl stejné opatření, jako Donald Trump v roce 2018, tedy možnost vracet migranty zpět do Mexika bez přístupu k azylovým jednáním v USA.

V rámci celosvětového zvýšení inflace mezi lety 2021 a 2023 zaznamenala Amerika nejvyšší hodnoty na úrovni 9,1%, v průměru si ale oproti ostatním zemím nebo například Evropské Unii nevedla tak špatně. V průběhu Bidenova úřadování zaznamenala americká ekonomika zvýšení HDP, velmi prosperující akciový trh, nízkou nezaměstnanost, tedy mnoho faktorů, které jsou pro zdravou ekonomiku pozitivní.

V posledních měsících se na Bidena vše sesypalo. Kvůli stažení vojsk z Afghánistánu, vysoké inflaci, ne zcela zvládnuté migrační politice a teď i zdravotní způsobilosti schvaluje jeho způsob vlády v průměru pouze 38,6% voličů. V posledních měsících vládnutí mají politici většinou nižší důvěru než na začátku, ale pokud uděláme srovnání s ostatními americkými prezidenty, tak ve většině případech měli alespoň o pár procent vyšší míru voličské podpory, než má teď Biden.

Musel se také potýkat s problémy svého syna Huntera Bidena, který byl před nedávnem uznán z lhaní o své drogové závislosti při nákupu zbraní. Zde je důležité zmínit jeden detail. Biden otevřeně řekl, že bude respektovat rozhodnutí soudu a nebude omilostňovat svého syna. Jedná se o klíčovou informaci pro americkou demokracii a ve srovnání s Trumpem, který popírá jakékoliv soudní rozhodnutí, jež mu nehraje do karet, je Biden silnou ukázkou muže se smyslem pro stát, ochranu hodnot USA, a tedy i demokracie.

Známky Bidenova věku se v rámci jeho mandátu čím dál více projevovaly. V únoru Bidena federální prokurátor Robert Hur v rámci reportu o utajování informací nazval „starým mužem se špatnou pamětí“. V CNN debatě, jež se odehrála před pár týdny, měl problémy zformulovat smysluplnou větu. Na sjezdu NATO, který řešil zejména podporu Ukrajiny, představil prezidenta Zelenského jako Vladimira Putina. Výroky spojené s Bidenovou senilitou se začaly objevovat na skoro každé konferenci.

Na prezidentovo rozhodování, zda se vzdá kandidatury pro tento rok, musel mít dopad také neúspěšný atentát na Donalda Trumpa. Sám si musel uvědomit, že Amerika teď více než kdy jindy potřebuje prezidenta, který za ní bude stát a který nebude agresivní kampaní útočit na své oponenty. Dostal se do nepříjemného šachu, ze kterého se nelze vykroutit. Donald Trump může, a také to dělá, nadále mluvit o Bidenovi jako o nejhorším prezidentovi všech dob. Naopak Biden je v sevření pout, jenž mu nasadil nepovedený atentát na Trumpa. Vyjadřovat se útočněji proti němu je totiž v současné chvíli politicky nemyslitelné.

Teď se Biden může do konce volebního období soustředit na zanechávání odkazu své politické kariéry. Už jen samotné gesto odstoupení je důkaz toho, že jeho vnitřní hodnoty zůstaly na správném místě. Není to egomaniak, který za každou cenu musí vyhrát. Upřednostnil zájmy demokratů, voličů a nakonec vlastně celé USA nad těmi vlastními a to je u politika jeho rozměrů něco úctyhodného.