Jsou středoškoláci doopravdy tak „zelení“? Proběhly studentské volby do EP

Už od roku 2010 pořádá JSNS pravidelně studentské volby pro středoškoláky, ať už se jedná o volby prezidentské, komunální nebo ty, které nás čekají 7.-8. června, tedy volby do Evropského parlamentu. Mediálně tato akce nedosáhla takové pozornosti, jaké by si zasloužila, a proto bych je chtěl prostřednictvím tohoto článku představit a přidat perspektivu studenta, který se pohybuje ve věkové kategorii právě těchto voličů.

Chtěl bych předem podotknout, že v žádném případě studentské volby nekritizuji, právě naopak. Jen bych chtěl přednést, v čem a proč se jejich výsledky mohou lišit od reality.

Z celkového počtu zhruba 1 300 středních škol se do projektu zapojilo 265 škol s celkovým počtem 22 880 žáků, kteří přišli k volbám. Žádné volební průzkumy nemohou být perfektní a s tím se musí počítat zejména u těchto studentských voleb. S výsledky výrazně zamíchalo, že se voleb mohli účastnit i studenti, kteří ještě nedovršili věku 18 let. U nás na středních školách se vyskytují žáci v rozmezí 15 a 19 let, takže pravděpodobně většina voličů v těchto volbách plnoletá nebyla. Možná ale právě to nabízí jedinečnou perspektivu do mysli mladistvých u nás.

Další odchylka spočívala v nerovnoměrném rozložení škol, které se do voleb zapojily. Rozdíl byl jak v účasti napříč kraji, tak mezi typem škol. Například v Praze se voleb zúčastnilo 4 016 studentů, naopak v Karlovarském, nejméně zastoupeném kraji, se zapojilo studentů pouze 257. Pro srovnání přišlo k volbám do EP v roce 2019 v Karlovarském kraji celkem 23,19 % oprávněných voličů, a v Praze dokonce 38,31 %. Aby byl tedy poměr voličů -Karlovarský kraj : Praha - ve studentských volbách stejný jako u regulérních voleb v roce 2019, musel by jejich počet v Karlovarském kraji dosahovat nikoliv 257, ale 2431 žáků. To je zhruba 10krát tolik, čeho dosáhly tyto studentské volby. Rozdíly jsou tedy markantní a je možné, že v realitě budou výsledky voleb do EP u studentů vypadat úplně jinak.

Dle průzkumu, který si nechal zpracovat STAN, se voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 v České republice účastnilo 16 % všech oprávněných voličů do 24 let, což je nejnižší výsledek napříč všemi věkovými kategoriemi. Při posuzování reálného dopadu mladých voličů je třeba mít i tuto statistiku na paměti. Od nadcházejících voleb je naštěstí dle průzkumu agentury STEM/MARK očekávána účast 34 % z voličské kategorie 18-29 let, přičemž by celorepubliková účast měla dosahovat úrovně 37 %.

Pro orientaci je ještě dobré zmínit, že z celkového počtu 22 880 žáků navštěvuje gymnázium 11 657, střední odbornou školu 9 653 a střední odborné učiliště celkem 1 570. Opět je to jeden z údajů, který mohl výrazně zamíchat s výsledky.

I přes všechny tyto rozdíly nepovažuji za vhodné brát tyto volby na lehkou váhu. Stále nám totiž ukazují, jakým způsobem mladší ročníky smýšlí o budoucím fungování Evropské Unie.

Na rozhodnutí, jakou stranu si žák při volbě vybere, působí mnoho faktorů, které jsou unikátní ve srovnání s ostatními voličskými skupinami. Sice už jsou krůček od dospělosti a samostatnosti, ale stále jsou v určitém směru silně ovlivněni rodiči. A to se logicky podepisuje i na jejich způsobu rozhodování u voleb.

Pohledy rodičů a jejich dětí se však ne vždy musí shodovat. Pro generaci Z je u nás v České republice typické, že se jedná o děti narozené do svobodného, liberálně smýšlejícího světa a to může vést k úplně novým politickým očekáváním, ať už se jedná o řešení klimatické změny, dostupné bydlení či sňatky stejnopohlavních párů.

Způsob, jakým mladistvý konzumují obsah, také silně ovlivňuje jejich volbu. V průměru tráví věková skupina 16-24 let denně na sociálních sítích 5 hodin a 49 minut, což je zdaleka nejdéle ze všech. Tím pádem lze i říci, že to je skupina nejvíce podrobena kampaním a reklamám, které se na médiích tohoto typu vyskytují. Nejen proto se v dnešní době tak často setkáváme s kampaněmi velkých politických subjektů u nás na stránkách, jako jsou TikTok nebo Youtube, a i díky tomu byli ve studentských volbách tak úspěšní Piráti a Motoristé s Přísahou, jejichž kampaň mířená na studenty je vedena právě přes sociální sítě.

Při prvním pohledu musí člověka nepolíbeného současným studentským prostředím na grafu výsledků voleb zarazit hned několik pozoruhodných jevů, které jdou do protikladu s celostátními průzkumy napříč věkovými kategoriemi u nás.

Místo toho, aby ANO s bezpečným náskokem shlíželo na ostatní kandidátské strany z první příčky, obsadilo 7. příčku. Mohlo by se zdát, že na poměry ANO tak bídný výsledek musí vycházet z nerovnoměrného rozložení voličů napříč kraji. Bližší pohled na hlasování uvnitř Ústeckého kraje, tedy dlouhodobě asi nejoddanější bašty hnutí ANO, ovšem odhaluje, že pro něj zde hlasovalo pouze 8,1 % voličů. Negativní roli mohl také sehrát počet zapojených středních odborných učilišť, ze kterých přišlo pouze zhruba 7 % všech studentských hlasů. (Z průzkumů se totiž dlouhodobě ukazuje, že procentuálně nejpočetnější voličská skupina hnutí ANO je mezi lidmi bez maturitní zkoušky, tedy právě studentů SOU.) Avšak z podrobnějšího přezkoumání výsledků voleb napříč učilišti vyplývá, že by hnutí ANO získalo pouhých 12,68 %, čímž by mezi SOU obsadilo druhé místo hned za koalicí PŘÍSAHA a MOTORISTÉ, kteří na tomto typu škol dosahují 19,11 %.

Hlavním překvapením celých voleb je právě koalice mezi Přísahou Roberta Šlachty a Motoristy Petra Macinky, ovšem ani jeden z nich není hlavním tahounem jejich společné kandidátky. Mladé voliče k této koalici nejvíce přitahuje Filip Turek, bývalý automobilový závodník a v dnešní době influencer aktivně působící na platformách Youtube a Instagram. Ve veřejných debatách se několikrát nechal slyšet, že je zásadně proti Green dealu, zejména proti regulacím automobilového průmyslu. I proto je zarážející, že mladí, kterým mediální prostor automaticky připisuje ekologické smýšlení, podporují kampaň tohoto typu. Nemá to však tak komplikované vysvětlení. Turek se už dlouhou dobu pohybuje v okruhu ostatních influencerů, podcasterů a známých internetových osobností, a proto se mu velmi efektivně a cíleně daří komunikovat své body s mladými voliči a přesvědčovat je o tom, že mají dát hlas právě jemu.

Výsledky stran ze současné vládní koalice jsou v určitých ohledech také pozoruhodné. Piráti, kteří svou kampaní míří hlavně na mladé voliči, skončili pod koalicí SPOLU. Pro srovnání měla Pirátská strana v roce 2019 při studentských volbách do Evropského parlamentu 24,38 %, díky čemuž si s dvojnásobným náskokem zajistila první místo. Dnes se nachází na místě třetím s 11,61 %.

U voleb tohoto typu se zároveň musí počítat s tím, že je určitá část žáků neber vážně. (Možná může hrát roli nízký věk zapojených žáků, ale to by byla pouze spekulace.) Proto vůbec není překvapením, že by se do Evropské parlamentu dostaly strany jako ANO LEPŠÍ EU S MIMOZEMŠŤANY nebo LEPŠÍ ŽIVOT PRO LIDI. Druhá z nich zaujala žáky díky svému názvu, který se objevil v celém znění na volebních lístcích: „LEPŠÍ ŽIVOT PRO LIDI - min. mzda 70.000 Kč, min. důchod 50.000 Kč, návrat cen energií na ceny z roku 2019, v obchodech zboží nejvyšší kvality za ceny dostupné pro každého, zrušení daně z nemovitostí, STOP válce.“

To asi největší poučení z těchto studentských voleb by měla být větší obezřetnost a schovívavost vůči konkrétním voličským skupinám. Nepřipadá v úvahu si asociovat určitou věkovou kategorii s nějakým stereotypem, ať už pozitivním či negativním. Mnohem lepší by bylo ji brát jako heterogenní celek, který nemá jeden hlavní proud. Je totiž velmi lehké označit nějakou část společnosti určitou vlastností a následně ji mediálně tlačit všude. V případě spojení studentů a ekologie je to neškodné, ale v politice i v médiích máme spousty příkladů, kdy jsou stigmatizovány konkrétní menšiny a následně je na základě odporu vůči nim vystavěna celá mediální kampaň. Je tedy potřeba, abychom byli obezřetní a měli se na pozoru před tímto, často velmi nebezpečným, politickým značkováním.

Pokud by vás toho o studentských volbách od JSNS zajímalo více, tak zde je odkaz na samotné grafy, ze kterých jsem čerpal:

https://www.jsns.cz/projekty/studentske-volby/vysledky-studentskych-voleb