Článek
Západoafrická Nigérie uznává dva soudní systémy. Oba umožňují trestat rouhání – blasfemii –, za což považují pohrdání, verbální dehonestování nebo neúctu k Bohu či k subjektu vyznávanému v dané lokalitě za posvátný. Ústava Nigérie uznává jak zvykový právní systém, tak islámský náboženský právní systém šaría. Nigerijské právo zakazuje urážku v náboženské oblasti – což je rouhání proti Bohu, věřícím nebo náboženství – podle § 204 nigerijského trestního zákoníku. Za úmyslnou urážku náboženství, věřících nebo přímo Boha jakéhokoli náboženství hrozí urážejícímu odnětí svobody v délce dvou let. Legislativní situace ovšem není černobílá, neboť článek 38 nigerijské ústavy opravňuje každého Nigerijce ke svobodě myšlení, svědomí a náboženského vyznání a článek 39 dává každému Nigerijci právo na svobodu projevu.
Z celkových šestatřiceti nigerijských státních celků je ve dvanácti z nich dominantním náboženstvím sunnitský islám. V těchto státech hrozí podle práva šaría vědomě a záměrně se rouhajícímu člověku (vzhledem k proroku Muhammadovi, islámu nebo muslimům) v nejhorším případě i trest smrti. Nigérii lze s trochou nezbytného zjednodušení rozdělit na křesťanský jih a islámský sever. Podle recentní statistiky je muslimů přibližně 54 % populace Nigérie a křesťanů přibližně 45 %. Náboženská realita je však mnohem bohatší a barevnější – v Nigérii je početná skupina vyznavačů tradičního jorubského náboženství, vodunu, bori, juju nebo také chrislamu (tedy synkretismu křesťanství a islámu). Vedle běžné vícečetné náboženské identity jsou rozšířené synktetismy jednoho z tradičních náboženství s islámem nebo křesťanstvím. Také křesťanství je v zemi zastoupeno nespočtem denominací, a islám – ačkoli většinově sunnitský, ovšem nemalá skupina muslimů se hlásí také k bezkonfesnímu islámu – v bezpočtu myšlenkových směrů i pluralitě právních škol. Mezináboženské střety jsou v Nigérii běžné zejména mezi křesťany a muslimy, pročež se také zrodil chrislam, který cílí na jejich sjednocení a usmíření. Mezináboženské konflikty jsou v Nigérii – mimochodem nejlidnatější zemi celé Afriky – často krvavé.
Lidový vigilantismus
Vymáhání práva je v Nigérii komplikováno nedostatkem státních zdrojů, loajalitou Nigerijců ke klanovým zvykům a lokálním sociálním mravům, obavami z čarodějnictví i rozšířenou korupcí. Také z těchto důvodů je široce rozšířen tzv. lidový vigilatnismus – msta za rouhání. Po obvinění z rouhání, které není podle názoru Nigerijců adekvátně potrestáno státní mocí, lidé často berou právo na mstu do svých rukou. Dochází tak k napadání, ale i zabíjení jedinců obviněných z rouhání.
Nahota a rigorózní islám
Je více než zajímavé, že zatímco v islámských zemích Středního východu je ženská nahota na veřejnosti naprosto vyloučenou skutečností – a byla by tam chápána jako vrchol nemravnosti a urážka tamějšího náboženského zvyku (a tedy blasfemie) –, v mnoha oblastech neméně nábožensky rigorózní Nigérie je situace zcela jiná. I v muslimských státech Nigérie uvidí cestovatel polonahé pracující ženy.
Výběr známých případů
Randali, 14. července 1999: Muslimský dav ve vesnici Randali v nigerijském státě Kebbi sťal Abdullahi Umarua za údajné rouhání proti proroku Muhammadovi.
Kaduma a Abuja, 20. listopadu 2002: Krvavý střet skupiny muslimů a křesťanů ve městech Kaduna a Abuja. Důvodem byl článek v deníku Thisday, který naznačil, že prorok Muhammad by souhlasil se soutěží Miss World, která se konala v Abuji. Novinář Isioma Daniel v článku napsal, že Muhammad by si pravděpodobně vzal ženu z řad soutěžících. Tamější muslimové obvinili noviny z rouhání a zapálili jejich kancelářskou budovu v Kaduně. Poté dav zaútočil na kostely a majetky křesťanů. Křesťané se poté s muslimy brutálně střetli – zemřelo při tom 250 lidí. Novinář Isioma Daniel uprchl z Nigérie, neboť tamější muslimové vyzývali k jeho zabití za rouhání.
Bauchi, únor 2006: Ve státě Bauchi zabavila křesťanská učitelka Florence Chukwu muslimskému žákovi Korán, který si četl během hodiny angličtiny. Incident vyvolal masové nepokoje muslimů, kteří učitelku obvinili z rouhání. Při nepokojích zahynulo více než dvacet křesťanů a byly zničeny dva kostely.
Gombe, 21. března 2007: Skupina muslimských studentů ubila k smrti a poté zapálila učitelku Christianah Oluwatoyin Oluwasesin na střední škole Gandu ve městě Gombe. Důvodem byla stížnost jednoho studenta, že se křesťanka Oluwasesin dotkla tašky, v níž byl Korán, a tím Korán znesvětila.
Tudun Wada, 28. září 2007: Ve městě Tudun Wada ve státě Kano se vzbouřili muslimové. Dav zabil devět křesťanů, vypálil několik kostelů a ničil domy a obchody křesťanů. Muslimové si stěžovali, že se křesťanští studenti rouhali, když nakreslili obrázek proroka Muhammada. Křesťané však uvedli, že násilí vypuklo poté, co zabránili křesťanskému studentovi konvertovat k islámu.
Kano, říjen 2007: Nigerijský soud podle práva šaría odsoudil Sani Kabiliho, křesťana a otce šesti dětí, z města Kano, za údajné rouhání proti Muhammadovi. Soud Kabiliho odsoudil ke třem letům vězení. V únoru 2009 odvolací soud rozsudek zrušil, obvinění z rouhání bylo vykonstruované.
Yano, 4. února 2008: Muslimský dav oblehl policejní stanici ve městě Yano ve státě Bauchi a zapálil ji. Policejní stanice byla útočištěm křesťanské ženy, kterou dav obvinil ze znesvěcení Koránu. Jedna zpráva uváděla, že žena odmítla nabídku k sňatku od muslimského muže, načež ji muž obvinil z rouhání. Při následných násilnostech muslimové zapálili pět kostelů, několik křesťanských obchodů a zaútočili na domy policistů.
Sumaila, 9. února 2008: Ve městě Sumaila ve státě Kano došlo k výtržnostem muslimského davu. Lidé jednali na základě údajného šíření letáku, který měl obsahovat rouhání proti proroku Muhammadovi. Dav zabil křesťanského policejního inspektora a dva civilisty a dvacet dalších zranil, zapálil několik vozidel a zničil policejní stanici.
Kano, 20. dubna 2008: Muslimští vigintalisté ve městě Kano zapalovali obchody a vozidla křesťanských obchodníků poté, co jeden z nich údajně znevážil Muhammada.
Kano, 9. srpna 2008: Muslimský dav ve státě Kano ubil k smrti padesátiletého muslima, který se údajně rouhal proti islámu.
Kano, 10. srpna 2020: Soud ve státě Kano odsoudil podle práva šaría dva lidi za trestný čin rouhání proti proroku Muhammadovi. Yahaya Sharif (22 let) byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Byl usvědčen z rouhání ve své autorské písni, kterou v březnu 2020 šířil na WhatsAppu. Po tomto incidentu byl rovněž vypálen dům jeho rodičů. Omar Farouq (13 let) byl odsouzen k 10 letům vězení za rouhání. Jeho právník se 7. září odvolal s tím, že jeho rozsudek je v rozporu s Africkou chartou práv a bezpečí dítěte a nigerijskou ústavou.
Kano, duben 2022: Nigerijský ateista byl odsouzen k 24 letům vězení poté, co se přiznal k obvinění z rouhání.
Zdroje:
HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024.
HAVELKA, Ondřej. ČESKÝ ROZHLAS – RADIO WAVE. Amulety s verši Koránu pokapanými kohoutí krví: Afrika s religionistou doktorem Havelkou • mujRozhlas Praha, 2023.
HAVELKA, Ondřej. On Blasphemy. Central European Journal for Contemporary Religion, vol. 4, no. 2 (2020), pp. 81–82.
