Hlavní obsah
Lidé a společnost

Nahota v ráji, nebeský pavouk a boží trest. Mytologie jihoafrických Lozijů

Foto: Freepik.com, volné dílo

Když krásná božská dcera Mwambwa dospěla, její otec se do ní zamiloval. Tak přišla mezi bohy zkáza.

Článek

Lozijové jsou bantuským etnikem žijícím v širším regionu jižní Afriky, především v Zambii, v menších počtech potom v Angole, Botswaně, Namibii, a Zimbabwe. Jejich jazyk se nazývá silozi. Počet Lozijů se odhaduje na bratru 1,6 milionu osob. Lozijové se dělí na skupiny Bamakoma, Kwanda, Lukolwe a mnoho dalších.

Foto: Mapy.cz

Dnes se většina Lozijů hlásí ke křesťanství (v rozličných denominacích s největší množinou římských katolíků) a své tradiční náboženství si připomínají při vzpomínkových kulturních a povýtce rodinných událostech. K explikaci jejich vyznání je třeba dodat, že se dnes jedná o křesťany, kteří nijak zásadně své křesťanství nesynkretizují s tradičním náboženstvím, ani nemají klasickou vícečetnou náboženskou identitu, která je běžná zejména v západní a střední Africe, ale ve velké úctě chovají zemřelé předky, a proto také určitou memorativní úctu přiznávají jejich původnímu náboženství.

Foto: Ondřej Havelka

Tradičnímu lozijskému náboženství vévodí – či spíše vévodil, ale pro těch několik procent ryzích vyznavačů ponechme prézens – nejvyšší bůh stvořitel Nyambe. Jeho manželka se jmenuje Nasilele (což znamená „spojena s dlouhými věcmi“) a jeho matka je Ngula (což znamená „těhotná“).

Foto: Ondřej Havelka

Nyambe podle Lozijů stvořil svou ženu i svou matku. Stvořil vše, co existuje, včetně nebe, Země, lidí a všech rostlin a zvířat. Elementární bází tradičního náboženství byl po tisíciletí kult předků. Lozijové se na venkově ještě nedávno běžně pohybovali nazí, strojili jen při cestách na tržiště či do sousedních vesnic. V odlehlých oblastech se s tímto zvykem cestovatel setká ještě dnes.

Foto: Wikimedia Commons, volné dílo

Lozijové, rok 1908

Mýtus o stvoření světa

Existuje více verzí protologického mýtu o vzniku světa a extenzivně o původu Lozijů, což je u příběhů, které nejsou zapsané a po generace se uchovávaly výhradně ústní tradicí, zcela běžné. Mnohé se v dějinách proměnilo, ovšem klíčové prvky jako je jméno boha stvořitele, jméno prvního člověka a jméno prvního panovníka, se podle historiků – s výjimkou jednoho výrazněji modifikovaného mýtu – nezměnily.

Foto: Pixabay.com, volné dílo

Podívejme se na tři verze lozijského mýtu o stvoření:

Nyambe prchá od Kamuna

Jedním z Nyambeho výtvorů byli první lidé – Kamunu a jeho žena. Lidé byli nazí a byli si s Bohem velmi blízcí. Nyambe dal Kamunuovi za úkol pojmenovat všechny ostatní výtvory a řekl mu, že všechna zvířata jsou jeho sourozenci, a proto by se o ně měl starat. Kamunu, který byl ze všech Nyambeho výtvorů nejinteligentnější, se rychle naučil různé Nyambeho dovednosti: rozdělávání ohně, výrobu kovů, keramiky, setí plodin a domestikaci zvířat.

Foto: Ondřej Havelka

Ačkoli byl Nyambe zpočátku ohromen, brzy ho Kamunovo napodobování omrzelo, zejména když muž začal zabíjet zvířata a vařit jejich maso k jídlu. Nyambe Kamunovi řekl, aby ostatní zvířata nezabíjel, ale Kamunu v zabíjení nepřestával. Aby Nyambe toto nevhodné chování potrestal, začal Kamunovi odebírat to, na čem mu záleželo: nejprve se mu rozbil oblíbený hrnec, pak mu zemřel pes, a nakonec mu zemřel i milovaný syn. Tak podle Loziů přišla mezi lidi smrt.

Foto: Pixabay.com, volné dílo

Zklamaný Nyambe se od Kamuna několikrát vzdálil, ale kamkoli se Nyambe v povodí řeky Zambezi přesunul, Kamunu ho následoval. Nakonec se Nyambe rozhodl překročit řeku Zambezi, ale Kamunu si z kmene stromu vydlabal loďku a následoval ho. Nyambe tedy vytvořil horu a odebral se na její vrchol, ale Kamunu na horu vylezl a Nyambeho našel. Nakonec se Nyambe rozhodl odejít ze Země do nebe (v mytologii Lozijů nazývaného Litooma).

Foto: Wikimedia Commons, volné dílo

Aby toho dosáhl a zabránil Kamunuovi v jeho následování, pověřil Nyambe pavouka, aby utkal síť. Jakmile Nyambe použil pavučinu, aby se dostal do Litoomy, oslepil pavouka, aby Kamunovi neprozradil, jak se do nebe dostat. Mezi člověkem a Bohem se navždy otevřela demarkační propast. Tak Kamunu zůstal na Zemi, odsouzen žít bez boha, a nakonec zemřít. Nyambe mu totiž odmítl poskytnout lék, který by zabránil nemocem a smrti. Smrt je božský trest za Kamunovo neposlušné chování.

Foto: Mapy.cz

Nyambeho dcera zakládá národ Lozijů

V této verzi mýtu měli Nyambe a jeho žena Nasilele dceru Mwambwu (což znamená „o které se mluví“). Když Mwambwa dospěla, Nyambe se do ní zamiloval a měl s ní pohlavní styk. Když Nasilele zjistila, co se mezi jejím manželem a dcerou stalo, pohádala se s manželem a dceru zbila. Nyambe byl chováním své ženy tak rozrušen, že si zavolal svého sluhu Sasisho a oznámil mu své rozhodnutí vrátit se do nebe. Nyambe přikázal pavoukovi, aby upředl síť a on i jeho sluha mohli vystoupat do nebe a zanechat Nasilele na zemi. Nasilele z toho nesmírného rozrušení o několik týdnů později zemřela. Mwambwa, dcera Nyambeho a Nasilele, se později stala první panovnicí Lozijů, a tedy zakladatelkou národa.

Foto: Ondřej Havelka

Nyambe zakládá národ Lozijů jako první člověk

V této verzi mýtu nebyl Nyambe Bohem stvořitelem, ale prvním člověkem. Všechny klany Lozijů prý pocházely od něj. V tomto vyprávění není jméno boha stvořitele uvedeno. V mýtu se traduje, že lidé žili v záplavových oblastech řeky Zambezi. Vesnice člověka Nyambeho se jmenovala Litooma-mundi-wa-Nyambe (což znamená „nebe, domov Nyambeho“) a jeho první žena se jmenovala Mwambwa. Ta se později stala první ženskou náčelnicí. Dostala proto titul Njemakati (což znamená „od níž je království“). Údajně také porodila devět dalších dětí, včetně dcery jménem Mbuyu, která převzala panovnickou vládu po své matce.

Foto: Freepik.com, volné dílo

To byly tři nejznámější verze zakladatelského mýtu Lozijů. Vedle tradičního náboženství v čele s Bohem Nyambem znali Lozijové v dávné minulosti také tzv. kult králů, kdy byl divinizován lozijský panovník.

Foto: Pixabay.com, volné dílo

Zdroje:

HAVELKA, Ondřej. Africké náboženské tradice: duchovní bohatství nejchudšího kontinentu. Praha: Dingir, 2025.

Foto: Ondřej Havelka

HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024.

Foto: Ondřej Havelka

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz