Hlavní obsah
Knihy a literatura

Sex, vraždy a severská atmosféra. Recenze nového románu Politik, psychopat, zabiják

Foto: Pixabay.com, volné dílo

Z okna trčel do místnosti oslnivý světelný kvádr vržený nízkým sluncem; vykrajoval do okolního šera místnosti přesný ostrý tvar, v němž se divoce mihotaly světélkující částečky zvířeného prachu.

Článek

Milí přátelé, rád bych Vás pozval k četbě excelentního románu, který potěší milovníky severských kriminálek i vyhledávače peprnějších erotických scén. Autor Daniel Temnota v anotaci píše: Román velmi živě – u vražd a sexuálních scén až naléhavě obrazně – popisuje složitou osobnost úspěšného politika a jeho temný vnitřní svět. Scénou příběhu je (vedle neziskovky zaměřené na ochranu přírody v Plzeňském kraji) nelegální podnik Vyznavači života, který má tři podzemní úrovně. V první je luxusní bar, kde své přednášky uvádí Přátelé temné strany Bible, ve druhé nevěstinec pro nejnáročnější klientelu, ve třetí to nejdůležitější: Komnata života, kde probíhají rituální vraždy. Na těchto úrovních hlavní postavy vědomě či nevědomě otevírají hluboké etické otázky lidského bytí. Řada zajímavých postav se střídá v kratších kapitolách, nechybí ani skupinka dělníků, která svou dobrácky míněnou přihlouplou přímočarostí odlehčuje a baví. Příběh je brutální a vulgární stejně jako doba, v níž byl napsán.

Se svolením autora přidáváme krátkou ukázku:

Dopolední letní slunce se opíralo do velkého starého okna. Dřevěné rámy z první republiky, vnější tabule skla prasklá. U neziskovky se takové okno nejen toleruje, ale přímo předpokládá, je to výkladní skříň skutečnosti, že tady nejde o peníze, ale o vyšší dobro. Naprostá lež. Pečlivá reklama. Z okna trčel do místnosti oslnivý světelný kvádr vržený nízkým sluncem; vykrajoval do okolního šera místnosti přesný ostrý tvar, v němž se divoce mihotaly světélkující částečky zvířeného prachu. Ti, na které přes okno slunce přímo svítilo, byli viditelně zpocení. Na rozdíl od ostatních, kteří seděli v šeru – v jakémsi bezobsažném a o mnoho chladnějším šeru – a prakticky nebyli vidět, ti v kvádru přímo zářili jako lidské pochodně. Lesklé, zpocené, vystresované pochodně. Nejraději by hned odešli do svých kanceláří, zalezli si do stínu a oddechli si od těch esenciálně zlých očí – očí psychopata. Jirka to dobře věděl, držel si je na slunci vždycky déle, než bylo potřeba, kochal se pramínky potu na jejich spáncích, jejich zpoceným pachem, páchnoucím strachem, ubohou nervozitou, sám ledově chladný, klidný, soustředěný… Dnes více než kdy jindy. Je proto zlý? Nebo snad proto, že zabil jednoho zbytečného pitomce?

Foto: Ondřej Havelka, Granite Design
Foto: Pixabay.com, volné dílo

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz