Článek
Výzkum se rozděluje na základní a aplikovaný. Zjednodušeně řečeno v základním výzkumu se např. objevují nové vlastnosti materiálů, v aplikovaném se tyto informace přetavují do konkrétních inovovaných výrobků.
Edison dělal obojí zároveň. Jeho cílem nebylo něco zkoumat, ale vyvinout výrobek, který by byl v praxi použitelný.
Hlavním cílem českého výzkumu bohužel není vyvinout nějaký výrobek nebo službu, ale hrát si. Za státní, tj. naše, peníze. Pokud se nepodaří nic nového objevit, nevadí. Pokud se to občas podaří, skončí vše tím, že se napíše článek do odborného časopisu. Ten si pak může přečíst kdokoliv na světě, kdo má předplatné. Takže my investujeme naše peníze, ale užitek z toho má někdo jiný.
Přínos pro Českou republiku? Veškerý žádný. A náklady? Ty jsou obrovské! Nejenom že výzkum nás stojí desítky miliard korun ročně, ale on má další nenápadný a obrovsky negativní vliv – váže ty nejchytřejší a nejvzdělanější lidi, které máme. Těchto lidí není v žádné společnosti nadbytek. Měli bychom je využívat na maximum, protože hlavně oni jsou schopni společnost posouvat dále.
Padesát tisíc českých vědců místo toho, aby dělali něco užitečného, aby dokázali vyvinout něco, za co jiní lidé budou ochotni zaplatit, si jenom hraje. Ekonomický význam jejich práce je stejný, jako kdyby převáželi písek z jednoho konce „výzkumáku“ na druhý a zase zpátky.
Ale počkat, nejsem příliš kritický? Co čeští vědci vynalezli? Za poslední rok? Nevím. Tak za posledních 10? Taky nevím. Za posledních 20? Taky nevím. Vy víte?
Jaké české vynálezce vůbec znám? František Křižík, narozen 1847, Josef Sousedík, narozen 1894, Jaroslav Heyrovský, narozen 1890, Otto Wichterle, narozen 1913, Antonín Holý, narozen 1936. A pak? Vy nějaké úspěšné žijící českého vědce znáte?
Co by se stalo, kdybychom opravdu český základní výzkum zrušili? Nic strašného. Malou část dnešních kapacit bychom mohli nechat, řekněme 20 %. Zbytek vědců bychom přesunuli do aplikovaného výzkumu. Ten funguje často na zakázku. Firma chce inovovat, tak si zadá příslušný výzkum a velmi dobře za něj zaplatí. Pokud ovšem vědci nic neobjeví a stane se to víckrát po sobě, ukáže se, že tito výzkumníci nejsou moc kreativní a přesunou se do jiné sféry. Tam už ale nebudou čerpat státní miliardy za psaní článků, které nikoho nezajímají.
Ti úspěšní výzkumníci se budou mít finančně i společensky velice dobře a stejně tak i firmy, které budou využívat výsledky jejich výzkumu. Bohatnout bude tedy celá česká společnost! Ne jako dnes, kdy kvůli neproduktivním investicím do výzkumu a blokování toho nejlepšího lidského kapitálu česká společnost reálně chudne.
Je jasné, že takováto vize by se řadě vědců nezamlouvala. Místo dnešního vodopádu peněz by se museli začít zajímat o to, jestli jejich práce má pro společnost nějaký smysl. A řada z nich by zjistila, že nemá. Dostali by se do nejistoty a bojovali by proti změnám. Plakali by v médiích i na vládě. A líčili domnělé strašlivé konce, ke kterým by zrušení právě jejich výzkumu vedlo.
Každoročně ušetřené desítky miliard korun bychom mohli investovat do užitečných věcí.
Pojďme se na výzkum na chvíli podívat ekonomicky. Máme zde nejschopnější a nejvzdělanější lidi ve společnosti. Investovali jsme do jejich vzdělání miliardy. Jsou opravdu chytří! Máme zde laboratoře s vybavením za miliardy. Platíme jim první poslední. Jak by se choval podnikatel v soukromé sféře, kdyby měl tyto podmínky? Celkem logicky by předpokládal, že za každou investovanou korunu dostane každý rok několik korun zpět. Třeba pětinásobek. Český výzkum ale dnes funguje přesně obráceně - z každé investované koruny 90 % zmizí v nenávratnu a vrátí se sotva 10%. Je to bezedná díra na peníze.
Jaké firmy ve světě v posledních letech nejrychleji vyrostly a jsou nejziskovější? Apple, Amazon, Google, Microsoft…. Proč právě tyto firmy? Protože zaměstnávají ty nejchytřejší lidi. Proč u nás takové firmy nemáme? Mimo jiné i proto, že ti chytří lidé, kteří by v těchto firmách mohli pracovat, jsou blokováni v neproduktivním českém základním výzkumu. Kdybychom je přesunuli do firem, měli bychom se všichni lépe.
O čem se ohledně výzkumu můžeme poučit v historii? Převratné vynálezy nikdy nevznikaly v pohodlném prostředí zaplaveném penězi. Tedy v prostředí, které dnes máme v Česku. Vznikaly v podmínkách nedostatku, časového presu, tlaku, v provizoriích, často přes nějaký odpor.
Za mne je česká věda v současné podobě nejen naprosto neefektivní, ale dokonce kontraproduktivní. Za prvé, spotřebovává obrovské množství peněz a vytváří jich velmi málo a za druhé, váže velké množství kvalitního lidského kapitálu, který by jinde byl produktivní.
