Článek
Ničím. A je to ještě horší!
Jste zvědavi, čím se tedy chlubí? Chlubí se tím, že vyžebrali další peníze! Takže ne tím, že něco vynalezli, ale tím, že spotřebovávají naše zdroje. To je v jejich podání ten „úspěch“.
Celá komunita českých vědců žije ve zvláštním skleníku. My, daňoví poplatníci do něj dodáváme zdroje a oni si tam žijí svým životem, sami pro sebe.
Jak to celé funguje? Vědci se zasní a řeknou si, jak by si chtěli hrát. Vyžebrají na státu dotace. Pak si rok až pět hrají. Když si dohrají, napíšou článek do nějakého časopisu. A to je vše. Potom se to celé opakuje.
To, že na jejich hraní přispíváme my všichni, ale výsledky jejich výzkumu buď nejsou žádné, nebo si je zadarmo přečte kdokoli na celém světě, to je jim jedno. Opentlí se to obecnými řečmi o tom, jak je výzkum straaašně důležitý. Protože na to politici slyší.
Hezky bezelstně to v České televizi nedávno všem sdělil jeden z těch štědře obdarovaných. Jako hlavní úspěch označil, že dostal peníze (!) a že teď bude mít pět let KLID NA PRÁCI. Takže on nepoděkoval za peníze, neslíbil, že něco vynalezne, on byl šťastný, že ho teď pět let nebude nikdo obtěžovat nějakými dotěrnými dotazy, jestli už něco objevil. Po pěti letech možná řekne, že tedy sice zatím jaksi nic, ale že je na dobré cestě. Dejte mi ještě peníze na dalších pět let… a klid na práci, možná pak…
Přitom se všeobecně ví, v jakých podmínkách toho skuteční vědci vynalezli nejvíc. Může to znít na první pohled jako paradox. Nebyli to skvěle placení vědci žijící ze státních dotací, s pracovní dobou od-do, v nejmodernějších laboratořích a s KLIDEM NA PRÁCI.
Právě naopak – měli KONKRÉTNÍ ZADÁNÍ, co mají vyřešit, byli pod ČASOVÝM TLAKEM, museli IMPROVIZOVAT, pracovali často v PROVIZORNÍCH PODMÍNKÁCH. Z takového prostředí pochází nejvíc vynálezů posledních 100 let.
Nenechme se mýlit, že stovky milionů korun, které nyní vědci dostanou z Bruselu, nejdou z našich kapes. Jdou, my jsme je nejdřív do Bruselu poslali.
Nenechme se obalamutit tím, že tyto peníze přinesou Česku užitek. Naopak, svůj drahocenný čas věnují na „výzkumy“ nejchytřejší lidé v ČR. Lidé, do jejichž vzdělání jsme investovali velké peníze, lidé, kteří by měli být tahouny společnosti. Nyní budou za naše peníze pracovat pro Číňany, Araby, Američany… prostě každého, kdo si výsledky jejich výzkumu přečte v časopise. My Češi z toho budeme mít pramálo.
Výzkum v Česku, aby měl smysl, by měl vypadat takto:
1) Vědci mají řešit konkrétní úkoly, které jim dají zejména firmy. Zadání si nemají vymýšlet vědci.
2) Všechny výzkumné ústavy dohromady by měly produkovat každoročně velké zisky. Za každou utracenou korunu by jich měly každý rok vrátit do státního rozpočtu několik. Je samozřejmé, že každý ústav neudělá každý rok úžasný objev, proto mluvím o celém českém výzkumu dohromady.
3) U každého výzkumu by se měly sledovat náklady a výnosy. Dlouhodobě ztrátové výzkumy zrušit.
4) U všeho výše uvedeného mohou existovat odůvodněné výjimky.
Co si myslíte vy? Jistě jste pochopili, že článek je napsán se značnou nadsázkou, ale podstata je jasná. Uvítám Vaše názory. V nich prosím vždy uveďte, pokud jste závislí na stávajícím penězovodu směřujícím od státu k vědcům.
Zdroje:
1) https://archiv.hn.cz/c1-67505470-nove-zarezy-ceske-vedy-badatele-strhavaji-nalepku-podprumerneho-ceska
