Článek
Pojďme se zamyslet, proč to považujeme za zlé znamení.
Projel jsem si internet, abych, jak se říká, nasál informace. Kočky jsou u nás už od středověku brány jako zlé znamení, protože se podle tehdejších představ účastnily sabatů spolu s čarodějnicemi, a tudíž symbolizovaly zlo.
Po studiu různých zdrojů se člověk dozví, že to není tak jednoznačné. Britští námořníci věřili, že jim nosí štěstí. To samé platí pro Japonce, kteří je považují za ochranu proti zlým duchům.
Dokonce se rozebírá, zda kočka běží zleva doprava, nebo zprava doleva. Francouzi ubohou kočku dokonce začnou „hladit“, aby našli bílý chlup, který jim má přinést štěstí, nebo jim dokonce pomoci nalézt poklad.
Z vlastní životní praxe vím, že je to samozřejmě pověra. Z psychologického hlediska člověk věří na pověry, protože mu pomáhají vysvětlit něco, co není schopen vysvětlit jinak. Náš mozek prostě vysvětlení potřebuje. Máme to tak už od pravěku a vždy nám pomáhalo náboženství či dříve víra v nadpřirozené síly.
Prší přece proto, že v oblacích bojují bohové s obry a déšť jsou slzy za padlé bohy. To snad všichni chápete, ne?
Takže by člověk věřil, že s rozvojem vědy tato vysvětlení zmizí. A ono ne. Všechno se dá přece vědecky vysvětlit, nebo ne?
Jsem racionální, vědecky zaměřený člověk, a přece když vidím, jak sousedova černá kočka probíhá před mým autem, mám urputnou snahu zacouvat a jet jinudy.
Je zajímavé, jak člověk vnímá svou a cizí kočku. Měli jsme černého kocoura jménem Felix, tedy „štěstí“, a tam jsem to absolutně nevnímal.
Ale jak vidím tu „mrchu“ od sousedů, jak mi maže před autem, ježí se mi chlupy na těle.
Nejraději bych rozšířil počet „kočičích hlav na silnici“. Otázka je, jestli by se tím temná energie nerozšířila až do atomového hřibu. Samozřejmě kočce nic neudělám, nejsem blázen.
Jak to vnímáte vy? Stalo se vám někdy něco poté, co vám kočka přeběhla přes cestu?
