Článek
Jednání rady dominovaly otázky kolem stavby Dvoreckého mostu, který spojuje Podolí se Zlíchovem. A jak už je u projektů pod taktovkou Pirátů tak trochu zvykem, původně schválený rozpočet už nestačí. Rada odklepla další navýšení o 395 milionů korun a celkové náklady se už blíží dvoumiliardové hranici.
Přemýšlím, proč se stejně velkorysý přístup neuplatňuje i u dalších potřebných projektů. S kolegy v opozici pravidelně slýcháme, že na výkupy pozemků, výstavbu nových škol, sociální projekty nebo stavby dopravní infrastruktury „nejsou peníze“. Tam se počítá každá koruna a každá investice se dlouze zvažuje. U Dvoreckého mostu podobná zdrženlivost zjevně neplatí. Přitom Praha má na účtech 170 miliard korun. Určitě by tedy bylo možné řešit téměř vše…kdyby k tomu byla politická vůle.
Odsouhlasena byla také smlouva na instalaci uměleckého díla na mostě za 40 milionů korun. A hned dodávám: vůbec nejde o to kritizovat uměleckou hodnotu díla. Naopak, umění do veřejného prostoru patří a osobně se mi líbí. Zároveň ale chápu radního pro finance Kováříka, který si na tiskové konferenci neodpustil trefnou narážku. Připomněl, že Dvorecký most má druhý nejhorší index dopravní využitelnosti ze všech pražských mostů. Hůře je na tom už jen železniční most v Braníku. Zato má Dvorecký most prvenství jiné, a to nejvyšší a nejdražší podíl uměleckých děl. Přes 7% z celkových nákladů stavby. A právě tady se ukazuje podstata problému. Nejde o umění samotné, ale o nastavení priorit a o to, zda investice skutečně odpovídají tomu, co Praha dnes nejvíce potřebuje.
Dalším bodem jednání rady byla aktualizace standardů kvality pro pražské metro. Na první pohled technikálie, ve skutečnosti docela zajímavé téma. Kvůli stížnostem na údržbu a čistotu látkových potahů se zvažují koženkové sedačky. Kvůli lepšímu zpřístupnění také zasouvací rampa mezi peronem a vagonem. Zlepší se i kvalita madel a tyčí kvůli snazšímu čištění, nátěry mají být odolnější.
To jsou bezesporu kroky správným směrem, které chválím. Zároveň je ale potřeba dívat se na stav metra v širším kontextu. Pražská MHD se pod vedením bývalého náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba propadla ve světovém žebříčku z čelních příček až na 25. místo. Řada stanic je špinavá a zanedbaná a cestující se v nich často ani necítí bezpečně. A do toho všeho přišlo ještě zdražení jízdného. Když město sahá lidem do peněženek, mělo by zároveň zvedat kvalitu služeb. Budu i nadále tlačit na náměstka Beránka, aby s tím pohnul.
Radní projednali také nový obchodní plán městské firmy OICT, která je dlouhodobě pod politickým vedením Pirátů. Právě tato „výkladní skříň“ Pirátů se loni zviditelnila rekordními odměnami pro své vedení v době, kdy si na ně sama nedokázala vydělat a skončila v mínusu. Nový plán má prý situaci narovnat. Vyhýbavé odpovědi pirátského radního Mazura i zástupců firmy na tiskové konferenci však příliš důvěry nevzbudily. Budu proto pečlivě sledovat, zda se slova o vyšší efektivitě promění i v konkrétní kroky, a OICT konečně přestane být zdrojem skandálů.
Od vedení města Pražané očekávají, že bude především zlepšovat kvalitu života a dostupnost služeb. Právě to by měli mít radní při každém svém rozhodování na paměti. Zvlášť v situaci, kdy město netrpí nedostatkem peněz, ale spíše tím, jak si současná koalice Piráti, SPOLU a STAN nastavuje priority.
