Bitcoin jako záloha životů

Nedávná historie nám ukazuje, že taková „černá labuť“ může přijít znenadání a prakticky bez varování. Jednoho dne se vzbudíte svět je vzhůru nohama. Máte plán jak postupovat?

V takových chvílích se hodí, pokud máte k dispozici nástroje, které vám pomohou situaci nejen řešit, ale také co nejvíce zachovat předchozí stav. A je dobré si tyto nástroje připravit předem s tím, že víte, jak je použít.

Nyní si představte, že váš počítač napadl virus. Data jsou smazána nebo zašifrována. Přišlo to náhle a bez varování. Co teď? Pokud máte zálohu, máte vyhráno. Data obnovíte a můžete pokračovat v práci. Čím kvalitnější je záloha, tím méně vás to bude stát úsilí. Pokud zálohu nemáte, máte problém. Zvlášť v případě, kdy jste přišli o něco cenného. Moc možností vám nezbývá a obnova dat je ne-li nemožná, tak alespoň nákladná a bez zaručeného výsledku.

A stejně tak je to s našimi životy. Je potřeba mít zálohu našich životů. Něco, co nám v případě náhlé krize pomůže pokračovat dále, ideálně bez větších ztrát. Pro dobrou zálohu musíte mít vybrané kvalitní a spolehlivé médium, záloha musí probíhat pravidelně a měla by být snadná. Data by mělo být možné snadno zálohovat i obnovit. Co tedy zvolit jako zálohu našich životů?

Ještě, než si odpovíme, udělám malou odbočku. Slovenský ekonom Juraj Karpiš říká, že peníze jsou paměť dobrých skutků. Tedy pokud někomu pomůžete nebo mu poskytnete užitečnou službu, může vás za to odměnit penězi. Tím, díky penězům, vzniká jakýsi záznam, že jste někomu pomohli a později můžete tuto dřívější vděčnost přeměnit v něco jiného, co zase pomůže vám. Lidé si tak nemusí pamatovat, kdy komu a jak pomohli. Dokonce se ani nemusí vzájemně znát. Vzniká tak síť vzájemně propojených dobrých skutků, které mají různou hodnotu a peníze vlastně slouží jako komunikační a paměťové médium pro jejich uchovávání. Čím více lidem pomáháte, čím více řešíte jejich problémy, tím více těchto záznamů máte.

To vše funguje docela dobře. Ale jen pokud dobře fungují peníze. Dnešní státní peníze ovšem trpí demencí. V této síti se náhle objevují paměťové díry, paměť dobrých skutků se ztrácí a léčba, o kterou se stát pokouší, je nákladná a bez valného výsledku na uzdravení. Jedná se spíše o sérii pokusů a omylů a pacient mezitím umírá.

Jak tedy o paměť dobrých skutků nepřicházet? Jak se chránit před náhlými nepříznivými změnami nebo před výše popsanou demencí peněz? Řada lidí cítí tyto hrozby a snaží se na ně aktivně připravit. Jak by ale taková záloha našich životů měla vlastně vypadat? Podle mě by záloha života měla mít následující vlastnosti:

Pokud si shrneme všechny body, můžeme vyřadit celou řadu věcí, které jsou pro zálohování životů nevhodné, protože jeden nebo více bodů nesplňují. Představte si svého favorita v uložení hodnoty a odpovězte si, zda odpovídá výše uvedeným bodům. Namátkou uvedu tři příklady.

Například státní peníze mohou být snadno směnitelné a dělitelné, zároveň jsou přenositelné, ale už nemusí být odolné (bankovky) nebo se k nim nemusím snadno dostat (peníze na účtu banka může zablokovat, protože peníze uložené do banky již nejsou vaše peníze) a jejich hodnota vytrvale klesá.

Nemovitosti si většinou dobře drží svou hodnotu, ale nejsou přenositelné. Pozemek či dům, přes který projde válka, je většinou již k ničemu. Navíc řada lidí věří iluzi, že koupená nemovitost je jejich a neuvědomují si, že si ji spíše pronajímají od státu, který si ji, pokud to uzná za vhodné, může vzít zpět.

Zlato odpovídá většině bodů a doposud bylo coby záloha nejvhodnější. Ale například s ověřitelností pravosti to nemusí být snadné. Musím ho mít také někde uloženo a hrozí, že jej u mě najde někdo jiný, kdo mi ho vezme nebo k němu nebudu mít v případě potřeby přístup - banka, u které mám bezpečnostní schránku bude zavřená nebo můj dům bude náhle zdemolovaný.

A tu se dostáváme k tomu, co již podle názvu článku asi tušíte. Já osobně považuji za nejlepší zálohu svého života bitcoin. Chápu, že jej řada lidí na základě novinových článků vnímá jako prostředek pro spekulace a rychlé zbohatnutí, ale tento předpoklad je založen zpravidla na neznalosti (novinářů a následně čtenářů). Bitcoin vznikl s myšlenkou peněz, které můžete skutečně vlastnit a které můžete komukoliv zaslat bez potřeby třetí strany. Pokud vás to zajímá blíže, doporučuji si pročíst alespoň začátek bitcoinového white paperu, tedy jakési dokumentace bitcoinu, který sepsal tvůrce bitcoinu Satoshi Nakamoto.

Pojďme si ale projít jeho vlastnosti. Vzácnost bitcoinu je dána jeho omezeným počtem. Nebude jej více než 21 milionů. V tuto chvíli na naprostá většina bitcoinu již vytěžena a další přibývají po mneších a menších částech. Proto se zvyšuje jeho vzácnost, cena dlouhodobě roste a je tedy vhodný coby dlouhodobý udržitel hodnoty. Krátkodobě je volatilní a je to dobře. Jak jsem napsal v úvodu, stabilita je jen iluze a volatilita krásně odráží stav trhu. Navíc bitcoin ukázal, že dobře přežije i takové události, jako je příchod covidu nebo počátek války na Ukrajině. Krátce po těchto událostech došlo k jeho propadu, ale brzy se opět vrátil zpět.

Bitcoin je snadno dělitelný. Můžete jím platit jak velké částky, tak i drobné v řádu několika haléřů. Platba je jednoduchá, rychlá a nevratná.

Díky své decentralizaci je bitcoin odolný. Útok na bitcoinovou síť by byl obtížný, velmi nákladný a s nejistým výsledkem. Transakce nelze zastavit či cenzurovat. Bitcoinu je jedno, kdo jste. Používat jej může každý. Výhodou je samozřejmě i to, že není hmotný a tudíž jej nelze nijak fyzicky zničit či zabavit.

Bitcoin je snadno přenositelný. Můžete jej uchovávat například v hardwarové peněžence, která svou velikostí a tvarem připomíná flashku. Můžete ho mít v aplikaci mobilu. Můžete mít třeba v knize poznamenám seed, což je 12 či 24 slov, pomocí kterých si jej později obnovíte kdekoliv na světě. Anebo si tato slova zapamatujete. Pak si vás třeba na hranicích mohou prohledávat jak chtějí. Nemáte u sebe nic. Se zlatem či jiným majetkem by to dopadlo hůře.

Ověřitelnost bitcoinu je snadná. Pokud to není ten správný bitcoin, nody, které transakce ověřují, vaši transakci zkrátka zamítnou a zahodí.

Snadný a rychlý přístup opět souvisí s tím, že není fyzicky dostupný. Není nikde a zároveň je všude. Pokud znáte seed, dostanete se ke svým bitcoinům, ať jste kdekoliv na světě. A to je vlastnost, kterou například zlato nemá. Představte si situaci, kdy je například rodina násilně rozdělena bez možnosti předání si potřebných finančních prostředků. V takové situaci oceníte, že si mohou její členové v případě potřeby obnovit svou peněženku a uložené bitcoiny použít. Nebo je tu možnost zaslat část bitcoinů známým nebo rodině na místo, kde nemají snadný přístup k financím, například kvůli zavřeným bankám. Pokud bude váš dům zbourán a máte kvalitní zálohu bitcoinu, můžete jej opět snadno obnovit a použít. Ostatní majetek zůstane v troskách.

Můžete samozřejmě namítnout, že bez internetu je je bitcoin nahraný. A máte do jisté míry pravdu. Na druhou stranu se pracuje na celé řadě možností, jak přenášet bitcoin. Jedná se o třeba o satelitní přenos Blockstream, bitcoin se podařilo přenést i pomocí vysokofrekvenčního rádia a v některých afrických zemích se používá služba, která umožňuje přenos bitcoinu pomocí SMS. Zkrátka vznikají nové a nové projekty, které umožňují přenos alternativními cestami.

Možná si teď myslíte, že jen volně halucinuju a vymýšlím si nepravděpodobné situace. Vycházím však ze zkušenosti lidí, kteří si podobnými situacemi prošli. Přikládám například článek o jednom ukrajinském uprchlíkovi, který v něm popisuje, jak si po zahájení války nemohl vybrat hotovost, protože byly u bankomatů dlouhé fronty a peníze v nich rychle docházely. Vlastnil však již nějaké bitcoiny a část z nich vyměnil se známým za polské zloté, které použil na zaplacení autobusu přes hranice, jídlo a ubytování pro sebe a přítelkyni. Rychlost směny byla klíčová, neboť krátce po jejich odchodu došlo k uzavření hranic.

A fungovalo to i naopak. Ukrajinské banky byly krátce po zahájení války pod trvalým útokem Ruska. Ukrajinská vláda proto zveřejnila adresy, na které bylo možné zasílat bitcoin a díky tomu jí mohli lidé zasílat finanční prostředky, coby prostředek pomoci. Více o této situaci naleznete v článku na Cointelegraph. Lidé ze zahraničí také zasílali bitcoin svým známým nebo rodině přímo na Ukrajinu, protože to byla často jediná cesta, jak jim finančně pomoci. Ti pak mohli, stejně jak bylo výše uvedeno, směnit bitcoin na jinou měnu a tou následně platit potřebné výdaje.

To vše ukazuje, že je dobré mít zálohu našich životů. Toho, co jsme vybudovali, toho, jak moc jsme okolnímu světu pomohli, zálohu, která nám pomůže udržet rodinu pohromadě i v případě náhlé krize. Samozřejmě je jen na vás, jaký typ zálohy zvolíte. Je možné vzít i několik různých médií pro zálohu a věnovat se každému zvlášť. Každý je zodpovědný sám za sebe a nikdo vám nemůže přikazovat, co máte nebo nemáte dělat. Chtěl jsem vám jen ukázat možná trochu jiný pohled na bitcoin, který může být funkčním řešením, které již ukázalo, že zachraňuje životy.