Článek
Jeho otec zemřel ještě před jeho narozením, což rodinu uvrhlo do finančních problémů. Matka se však rozhodla, že Jonathanovi zajistí co nejlepší vzdělání.
Studoval na Kilkenny College a poté na Trinity College v Dublinu. Nebyl to však zrovna vzorný student – často se dostával do potíží kvůli svým satirickým poznámkám a výstřednímu chování.
Po studiích se Swift přestěhoval do Anglie, kde pracoval jako tajemník a kaplan u Williama Templa, významného státníka. Právě zde objevil svou vášeň pro psaní. Během této doby se také sblížil s Esther Johnsonovou, přezdívanou „Stella“. Byla o mnoho let mladší a jejich vztah byl platonický, ale velmi hluboký a důvěrný.
V roce 1694 se vrátil do Irska, kde přijal místo faráře v malé farnosti v Kilrootu. Život na venkově mu však nevyhovoval, a tak se po čase vrátil zpět do Anglie. Po Templeově smrti v roce 1699 se začal více věnovat psaní a politice. Psát satirické pamflety a polemiky mu šlo výborně, a ty mu přinesly jak slávu, tak i nepřátele.
Swiftovy satiry nebyly jen pro zábavu, ale měly ostrý společenský a politický podtext. Jeho díla jako „Bitva knih“ a „Pohádka o kádi“ kritizovala literární svět a náboženské spory jeho doby. Swift byl mistrem sarkasmu a ironie, což mu umožňovalo kritizovat společnost bez přímé konfrontace.
V roce 1713 byl jmenován děkanem katedrály svatého Patrika v Dublinu, což mu poskytlo finanční stabilitu. Bohužel jeho zdraví začalo postupně slábnout. Trpěl závratěmi a ztrátou sluchu, což byla příznaky Meniérovy choroby.
Když v roce 1726 publikoval „Gulliverovy cesty“, okamžitě se staly hitem. Přestože je dnes často vnímáme jako dětskou literaturu, ve skutečnosti je to ostrá satira na lidskou povahu, politiku a společnost. Swift v knize geniálně spojil fantazii s kritikou své doby.
Kromě psaní měl Swift i další zájmy. Miloval zahradničení a věnoval se kultivaci své zahrady v Howth nedaleko Dublinu. Rád také pořádal večírky pro své přátele, mezi nimiž byli významní literáti a politici.
Swiftův osobní život byl složitý. Přestože měl významné postavení, často se cítil osamělý a nepochopený. Jeho vztah se Stellou byl hluboký, ale nenaplněný, což mu přinášelo bolest. V denících a dopisech často vyjadřoval své frustrace a smutek.
Jonathan Swift zemřel 19. října 1745 v Dublinu. Ve své závěti odkázal značnou část majetku na zřízení ústavu pro duševně nemocné, což bylo tehdy velmi revoluční a ukazuje jeho soucit s trpícími. Swiftův život a dílo dodnes fascinují čtenáře po celém světě svou originalitou a odvahou.
zdroje:
