Článek
Ale ne, tento muž byl skutečný a jeho příběh je nejen poutavý, ale i plný zvratů a překvapení, které by záviděl kdejaký scenárista.
Narozen 27. října 1913 v Prostějově, malém moravském městě, které si tehdy ještě ani nedokázalo představit, že jednou bude zapsáno do dějin vědy. Oto byl od mládí zvědavým klukem s nevysvětlitelnou láskou k chemickým experimentům. Jeho rodiče, ač poněkud skeptičtí, mu trpělivě umožňovali provádět všemožné pokusy na zahradě, i když to často znamenalo nečekané exploze a zápachy, které se linuly až k sousedům.
Když se Oto rozhodl pro studium chemie na Univerzitě Karlově v Praze, nebylo to pro nikoho velké překvapení. Na univerzitě si ho všimli profesoři díky jeho brilantnímu mozku a neúnavné pracovitosti. Po získání doktorátu se jeho cesta neomezila pouze na domácí laboratoře, ale jeho kroky vedly i do zahraničí, konkrétně do Švýcarska, kde pracoval po boku významných chemiků té doby.
Oto Wichterle byl ale mužem, kterého poháněla touha po inovacích a zlepšení života obyčejných lidí. Tato touha ho vedla k vývoji syntetických vláken, ale jeho největší a nejznámější objev teprve přišel. Byl to rok 1961, kdy Oto doma ve své kuchyni, za použití dětské stavebnice Merkur a motorku z gramofonu, vyrobil první měkké kontaktní čočky. Ano, čtete správně – kuchyně, stavebnice Merkur a gramofon. Tohle není scéna z hollywoodského filmu, to je realita!
Představte si to: sedíte v kuchyni, kolem vás se válí součástky stavebnice, gramofon neustále hraje a vy se snažíte vymyslet, jak zlepšit život lidem, kteří potřebují brýle. Výsledek? Kontaktní čočky, které změnily svět optiky a milionům lidí po celém světě přinesly pohodlnější život. A to vše díky českému vědci, jehož vynalézavost a kreativita neměla hranic.
Samozřejmě, cesta k uznání nebyla jednoduchá. V komunistickém Československu nebylo jednoduché získat patenty a Wichterleho objev byl často zneužíván. Přesto Oto neustal ve svém úsilí a pokračoval v práci, ať už na univerzitě nebo ve svých domácích laboratořích. Byl to muž, který neznal slovo „nemožné“ a každý neúspěch ho jen posiloval.
V jeho osobním životě byl Wichterle stejně fascinující jako ve své vědecké kariéře. Byl milujícím manželem a otcem, který i přes své pracovní vytížení vždy našel čas na rodinu. Jeho synové vzpomínají na otce, který jim nejen ukázal kouzlo vědy, ale také je naučil, že vytrvalost a tvrdá práce jsou klíčem k úspěchu.
Oto Wichterle zemřel 18. srpna 1998, ale jeho odkaz žije dál. Jeho kontaktní čočky jsou dnes běžnou součástí života milionů lidí a jeho jméno je synonymem pro inovace a vynalézavost. A i když se vám může zdát, že jeho život připomíná spíše scénář k dobrodružnému filmu, vězte, že tohle je příběh skutečného člověka. Člověka, který nikdy nepřestal snít a jehož sny změnily svět.
Takže až si příště nasadíte kontaktní čočky, vzpomeňte si na Ota Wichterleho, muže, který měl odvahu snít ve velkém a jehož vynálezy dnes zlepšují životy nás všech.
