Kluk, který mění budoucnost oceánů.

Když se patnáctiletý kanadský student Evan Budz vydal na kempování v Ontariu, ještě netušil, že pohled na obyčejnou želvu klidně proplouvající vodou změní jeho život – a možná i budoucnost světových oceánů. Evan si všiml, jak tiše a ladně se zvíře pohybuje bez toho, aby jakkoliv narušilo své okolí. Oproti tomu klasické podvodní drony s hlučnými vrtulemi podmořský život děsí a svými turbulencemi ničí křehké korály.

Evan se rozhodl jednat a sestrojil bionického robota jménem BURT (Bionic Underwater Robotic Turtle). Na první pohled nejde o věrnou maketu zvířete – základ robota tvoří průhledný akrylátový tubus (válec) naplněný elektronikou, dráty a bateriemi. K tomuto válci jsou připevněny mechanické, na 3D tiskárně vyrobené ploutve. Ty replikují skutečnou želví lokomoci: přední pár ploutví se stará o pohon a zadní pár o kormidlování. Díky tomu se stroj pohybuje tiše, nenápadně a s nulovým dopadem na okolní prostředí.

To nejzásadnější se však ukrývá právě uvnitř průhledného těla: minipočítač Raspberry Pi s pokročilou umělou inteligencí. Evan natrénoval neuronovou síť tak, aby z kamerového záznamu dokázala rozpoznat ekologické hrozby. Výsledek šokoval vědeckou komunitu: jeho robotická želva dokáže detekovat například bělení korálových útesů s neuvěřitelnou přesností 96 %. Do tubusu navíc přidal holografické zobrazovací zařízení, které dokáže analyzovat mikročástice ve vodě a detekovat mikroplasty. S tímto vynálezem vyhrál první místo v prestižní mezinárodní soutěži v konkurenci vědců ze 40 zemí světa.

Vítězství v soutěži nebylo jen formálním oceněním za zajímavý studentský nápad. Evanův robot BURT totiž řeší jeden z největších problémů současné mořské biologie, kterým je efektivní sběr dat v reálném čase bez toho, aby výzkumníci narušili přirozené chování mořských živočichů nebo poškodili křehký podmořský ekosystém. Tradiční výzkumné ponorky a drony vytvářejí silné akustické i hydrodynamické stopy. Ryby a mořští savci před nimi utíkají, což vědcům znemožňuje sledovat jejich přirozený život. BURT se díky černým ploutvím a hydrodynamickému tubusu pohybuje vodou jako přirozený obyvatel moře a umožňuje monitorovat útesy z bezprostřední blízkosti, kam by se běžný dron kvůli riziku nárazu a rozbití korálů nikdy nedostal.

Klíčovým přínosem pro vědu je právě vysoká přesnost integrované umělé inteligence. Bělení korálů je proces, který lze v počáteční fázi zvrátit, pokud se o něm ví včas. Robot dokáže autonomně prohledávat rozsáhlé oblasti a okamžitě odesílat přesné GPS souřadnice míst, kde detekuje první známky poškození. Vědci tak získávají mapu ohrožených zón v reálném čase, což dramaticky urychluje záchranné operace a umožňuje cílené zásahy tam, kde je to nejvíce potřeba.

Kombinace minipočítače Raspberry Pi a holografického zobrazování navíc přináší revoluci do monitorování čistoty vody. Místo složitého a zdlouhavého odběru vzorků, které se dříve musely posílat do laboratoří, analyzuje BURT koncentraci mikroplastů přímo během plavby. Dokáže přesně určit, ve kterých proudech a hloubkách se plastový mikroskopický odpad koncentruje, což poskytuje klíčová data pro globální oceánografické studie. Evanův projekt tak nabízí vědcům levný, snadno replikovatelný a k přírodě maximálně šetrný nástroj, který ukazuje cestu k efektivní ochraně korálových útesů po celém světě s minimálními náklady, ale s maximálním technologickým dopadem.

Setkání s mořskou želvou patří k nezapomenutelným zážitkům z dovolené. Jenže ne všude, kde vám je nabízí k vidění, jim lidé skutečně pomáhají. Na mnoha místech jsou čerstvě vylíhlá mláďata držena v malých bazénech místo toho, aby byla okamžitou cestou vypuštěna do oceánu.

V těchto nádržích želvám ochabují svaly, nenaučí se správně plavat a jejich plíce se kvůli nízké hladině vody nevyvíjejí tak, jak by měly. Nedostávají přirozenou potravu a postupně ztrácejí klíčový instinkt, který by je za dvacet až třicet let přivedl zpět na pláž, kde se narodily, aby tam nakladly vejce. V přeplněných bazénech navíc želvy často hladoví a v agresi začínají okusovat jedna druhou. Takto oslabení jedinci nemají po případném vypuštění do volné přírody téměř žádnou šanci na přežití.

Většina zvířat z těchto komerčních zařízení prožije v zajetí celý život. Provozovatelé a personál si přitom často uvědomují, že držení želv v bazénech jejich záchraně nijak neprospívá. V praxi v tom však pokračují, protože turisté ochotně platí vstupné, přispívají finančními dary nebo si kupují možnost fotografování. Želvy navíc čelí i dalším hrozbám na souši – pytláci drancují jejich hnízda pro černý trh a velké korporace kradou plážový písek pro stavební účely, čímž ničí přirozená hnízdiště.

Pokud chcete mořským želvám na svých cestách opravdu pomoci, je nutné se místům s bazény a nádržemi důsledně vyhnout. Informace i reálné fotografie z daných lokalit lze dnes na internetu dohledat během několika minut. Pokud narazíte na centrum, které drží želvy v zajetí, je nejlepší dát provozovatelům jasně vědět, že z tohoto důvodu jejich zařízení nenavštívíte. Právě ekonomický tlak ze strany turistů může tato místa donutit změnit přístup.

Důvěryhodná záchranná centra pracují v maximální shodě s přírodou. Nepoužívají bazény, s výjimkou situací, kdy léčí viditelně zraněné dospělé jedince. Aktivně chrání pláže a hnízdící samice přímo v terénu před pytláky. Pokud je hnízdo v ohrožení, přemísťují ho do bezpečných líhnišť vlastními silami, nikdy však vejce od pytláků nevykupují. Mláďata vypouštějí do moře hned v den vylíhnutí, a to výhradně za úsvitu nebo po setmění, kdy je písek chladný a riziko útoku predátorů nejnižší. Během vypouštění navíc udržují přísný odstup – návštěvníci se želv nesmí dotýkat ani používat blesk.

Naopak varovným signálem je, pokud centrum drží mláďata v bazéncích pod záminkou „jejich vlastní bezpečnosti“. Pokud zařízení umožňuje turistům brát želvy do rukou, nabízí fotografování jako placenou atrakci nebo vypouští malé želvy záměrně během plného denního světla, aby měli turisté lepší fotky, nejde o ochranu přírody. Jde o čistý komerční byznys.

Pokud budete mít to štěstí a potkáte mořskou želvu v jejím přirozeném prostředí, vaše chování rozhoduje o jejím zdraví a bezpečí.

Při pohybu ve vodě je nutné udržovat odstup minimálně dva metry a želvu nijak nerušit. Zvíře musí mít vždy volnou cestu, aby mohlo kdykoliv odplout nebo se vynořit k nadechnutí. Jakýkoliv dotyk, pronásledování nebo pokusy o krmení jsou nepřípustné.

Na plážích je situace ještě citlivější, zejména během hnízdění a líhnutí. Vyplašená samice se může vrátit zpět do moře, aniž by nakladla vejce. V noci se smí používat výhradně tlumené červené světlo směřované zezadu, protože klasické bílé světlo a blesky fotoaparátů želvy fatálně dezorientují. Na hnízdních plážích je nutné pohybovat se pomalu, mluvit potichu a nikdy nestát v cestě samicím ani čerstvě vylíhlým mláďatům mířícím do oceánu.

Plastový pytlík, který lidé bezmyšlenkovitě zanechají na pláži, se vlivem ostrého slunce, ostrých kamenů a korálů brzy roztřepí a rozpadne na menší kusy, které dříve či později spláchne příliv do moře. Jakmile se tyto průhledné cáry ocitnou pod hladinou, ve slunečním svitu se začnou lesknout a vlnit v mořských proudech tak dokonale, že pro mořské želvy se stanou k nerozeznání od jejich nejpřirozenější potravy – medúz. Tyto fascinující tvory tak zradí jejich vlastní miliony let starý lovecký instinkt, kvůli kterému pak ve zrádném odlesku slunečních paprsků polykají jeden kus plastu za druhým v tragickém omylu, který pro ně znamená utrpení a zdravotní problémy.

Mořské želvy jsou klíčovými architekty zdravých oceánů. Pomáhají udržovat porosty mořských trav a zdraví korálových útesů, které poskytují útočiště dalším tisícům druhů ryb. Vaše peníze mají na cestách obrovskou sílu. Každý turista si sám vybírá, zda finančně podpoří skutečnou vědu a udržitelné projekty, nebo drastické praktiky maskované za ekoturistiku. Nejjistější cestou k pomoci je pozorovat želvy výhradně v divoké přírodě, případně se zapojit do ověřených programů jako dobrovolník.

Zcela unikátní projekt můžete podpořit a více se dozvědět o problematice oceánů a mořských želvách na www.morskezelvy.cz odkud jsem čerpala podklady pro nástrahy, které na nás turisty číhají.

Fotografie v tomto článku byly zveřejněny se svolením jejich autorky, paní Moniky Ágnes Nápravníkové. Více jejích nádherných fotek z podmořského světa i cest naleznete na jejím autorském profilu zde.

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi, nebo stáhnout do čtečky Kindle. Pro další články přímo do vašeho emailu stačí kliknout na + sledovat.

Za spolek Planet Witness z.s. autorka článku: Petra Fejtová

1. www.morskezelvy.cz

2. https://www.alesmalarsafari.cz/obcasnik/vodni-zelvy

3. https://dailygalaxy.com/2026/05/teen-builds-ai-robot-turtle-detects-coral-bleaching/

4. https://timesofindia.indiatimes.com/science/15-year-old-canadian-boy-built-a-robotic-turtle-that-can-detect-underwater-environmental-threats-with-96-accuracy/articleshow/131118012.cms