Článek
Tragické události z počátku roku 2026 v indickém státě Džhárkhand, kde jediný mladý samec slona během dvou týdnů připravil o život 22 lidí, nejsou pouhou statistikou náhodných útoků, ale drásavým svědectvím o kolapsu rovnováhy mezi člověkem a přírodou. Tento osamělý jedinec, který se oddělil od svého stáda v distriktu West Singhbhum, se stal symbolem tvora zahnaného do kouta. V krajině, která byla po tisíciletí jeho domovem, se náhle ocitl v bludišti lidských sídel, silnic a polí, kde každý jeho krok směrem za potravou nebo vodou nevyhnutelně narazil na lidskou přítomnost. To, co média často popisují jako „řádění šíleného zvířete“, je ve skutečnosti zoufalá navigace v prostoru, který přestal být divočinou a stal se fragmentovaným vězením.
Jádro této krize spočívá v dramatickém úbytku životního prostoru pro tak monumentální tvory, jakými jsou sloni indičtí. Dospělý jedinec potřebuje k nasycení obrovské množství biomasy a rozsáhlá území, která jsou dnes v Indii brutálně rozsekána na izolované ostrovy zeleně. Historické migrační trasy, takzvané sloní koridory, které slonům umožňovaly bezpečný přesun mezi lesními celky, jsou dnes v mnoha případech zastavěny nebo přeťaty infrastrukturou. Když se slon pokouší následovat své instinkty a genetickou paměť, naráží na zdi domů, elektrické ohradníky nebo rýžová pole, která pro něj nepředstavují jen potravu, ale také smrtelné pasti. Člověk se v této rovnici stal fyzickou překážkou na cestě, kterou slon nemůže a neumí obejít.
Slon indický - po vykonané práci zasloužený odpočinek
Ekologická krize v regionu je umocněna extrémní hustotou obyvatelstva a nekontrolovanou expanzí vesnic do hloubi lesů. V Džhárkhandu se hranice mezi civilizací a divočinou prakticky rozplynula, což vede k situacím, kdy slon hledající v noci potravu nevědomky vstoupí přímo do obývacích částí domů. Tato zvířata trpí chronickým stresem z neustálého kontaktu s lidmi, hlukem a světelným smogem, což u mladých samců může vyvolat stavy extrémní podrážděnosti a agresivity. Nedostatek přirozené vegetace v degradovaných lesích je pak nutí hledat vysoce energetické plodiny na polích, čímž se konflikt stává každodenní realitou boje o přežití.
V celosvětovém srovnání nebezpečnosti zvířat tato tragédie odkrývá hluboký rozpor mezi mediálním obrazem a realitou. Zatímco žraloci, kteří ročně zabijí jen jednotky lidí, vyvolávají v západní kultuře panickou hrůzu, sloni v Indii mají na svědomí stovky životů ročně, aniž by se jim dostávalo stejné pozornosti. Smrt 22 lidí v tak krátkém čase je mrazivým moderním rekordem, který však nevypovídá o krvelačnosti slonů, ale o míře selhání ochrany jejich přirozeného prostředí. Pokud nedojde k radikální obnově koridorů a respektování prostoru, který slon ke svému bytí nezbytně potřebuje, budou se tyto tragédie opakovat s narůstající frekvencí, dokud jedna ze stran tohoto nerovného boje definitivně nezmizí.
Divoké stádo/autor MUDr. Ing. Petra Fejtová, MBA
Závěr
Smrt 22 lidí v Džhárkhandu je tragédií, která ukazuje, že soužití s největšími suchozemskými savci v přelidněné krajině dosahuje kritického bodu. Zatímco žraloci jsou strašákem z filmů, skutečné nebezpečí pro lidi v blízkosti divočiny představují zvířata, kterým jsme vzali jejich prostor k životu a donutili je hledat potravu u našich prahů.
Aktuálně nejhledanější bytostí v Indii tak není člověk, ale mladý slon, který nechápe svět, do kterého se každé ráno probouzí.
Zdroje:
https://www.theguardian.com/world/2026/jan/13/search-elephant-people-killed-india-jharkand
