Národní akční plán adaptace na změnu klimatu

Co skutečně říká Národní akční plán adaptace a co z něj je reálné.

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je jeden z nejdůležitějších, ale současně nejméně čtených strategických dokumentů českého státu. Vznikl jako praktický manuál k tomu, jak připravit krajinu, města, infrastrukturu i ekonomiku na změny, které se už dnes odehrávají—vyšší teploty, delší periody sucha, přívalové deště, povodně či častější epizody extrémního počasí. Základní premisa je jednoduchá: změně klimatu se nevyhneme, ale můžeme se naučit žít v podmínkách, které se mění rychleji, než byl kdysi zvyk.

Dokument vychází z rozsáhlých dat ČHMÚ, CENIA a dalších institucí a staví na poznání, že nejohroženější jsou tři pilíře: voda, krajina a města. Česká republika se za posledních 60 let oteplila o dva stupně, což se projevuje nejen na zemědělské výrobě a lesích, ale i na kvalitě života ve městech. Tato změna není abstraktní. Znamená častější vlny horka, vyšší riziko požárů, nižší hladiny podzemních vod a období, kdy se střídají sucha s intenzivními dešti, které způsobují povodně. Adaptace není volba – státy, které se nepřizpůsobí, budou čelit vysokým ekonomickým a sociálním škodám.

Akční plán proto identifikuje stovky konkrétních úkolů, které mají snížit zranitelnost české krajiny a měst. Patří mezi ně úpravy hospodaření s vodou, obnova retenční schopnosti krajiny, změny v lesnictví, ochrana sídel před horkem a povodněmi, modernizace infrastruktury či začlenění klimatu do územního plánování. Hlavní motiv je jasný: posílit odolnost země tak, aby dopady změny klimatu neohrozily kvalitu života a hospodářský potenciál.

Realističnost těchto kroků je však neoddělitelně spojená s financemi a s koordinací státní správy. Ministerstvo životního prostředí vyčíslilo náklady na období let 2021–2025 zhruba na 139 miliard korun, přičemž většina má pocházet z evropských fondů a zbytek ze státního rozpočtu. To není málo, ale je fér dodat, že škody způsobené povodněmi, suchem či erozí půdy dlouhodobě přesahují částky, které by stála prevence.

Skutečný problém spočívá v něčem jiném

V realizaci. Česká republika dlouhodobě trpí roztříštěností kompetencí, pomalou administrativou a slabou meziresortní koordinací. Krajina, voda, zemědělství, lesy, města, energetika, doprava – to vše spadá pod různé instituce s různými zájmy. Adaptace je přitom průřezová. Pokud nebudou ministerstva spolupracovat, část opatření zůstane jen na papíře. Druhým limitem je dlouhodobost. Zadržování vody v krajině nebo obnova lesů jsou procesy, které trvají desetiletí, zatímco politické cykly jsou čtyřleté. A konečně tu jsou i slepá místa: například města, která jsou nejvíce ohrožená tepelným stresem, mají často omezený rozpočet a jejich kroky závisí na dotačních programech.

Je ale třeba říci i to pozitivní. Akční plán není odtržený od reality ani od evropského rámce. Naopak zapadá do politiky EU, která klade důraz na adaptaci stejně jako na snižování emisí. Česká republika díky tomu může čerpat finanční prostředky z kohezní politiky i z programu LIFE. Evropská komise dlouhodobě upozorňuje, že adaptace je investice do bezpečnosti a budoucí stability – a ČR tímto dokumentem plní to, co od členských států očekává.

Největší část investic míří do projektů, které pomohou udržet vodu v krajině a snížit rizika sucha i povodní.
Jde o oblast, která je v ČR nejvíce zasažená změnou klimatu — sucho považuje stát za hlavní hrozbu.

Investice půjdou zejména do:

Příkladem může být i plán výstavby přečerpávacích nádrží.

https://medium.seznam.cz/clanek/p-e-t-r-a-cesko-ma-na-stole-nove-precerpavaci-elektrarny-najde-nova-vlada-dostatek-penez-209745

Výsledkem má být odolnější společnost, která se umí přizpůsobit rychlejším klimatickým změnám a zajistit, že extrémy počasí nebudou automaticky znamenat rozsáhlé škody, kolaps infrastruktury nebo ohrožení zdraví lidí. Pokud se podaří propojit finance, politickou vůli a odborná opatření, může být Česká republika na klimatické změny lépe připravena. Pokud ne, bude cena za nečinnost výrazně vyšší. O tom nakonec nejsou pochybnosti: změna klimatu je jistá. Míra naší připravenosti nikoli.

Zdroje: