Článek
Nebo držíte v náručí roztomilé, sotva pár týdnů staré lvíče, které si spokojeně přede. Sociální sítě jsou plné podobných záběrů a statisíce turistů ročně vyrážejí do zahraničí s pocitem, že zažívají „životní zážitek“, a navíc prý pomáhají ochraně přírody. Mezinárodní organizace na ochranu zvířat FOUR PAWS však varuje: za touto idylou se skrývá krutý byznys plný utrpení, lží a mrtvých zvířat.
Lež první: „Zachráněná a osiřelá“ zvířata
Když se turisté ptají provozovatelů farem a zoo v Jihoafrické republice či jinde ve světě, odkud se všechna ta roztomilá mláďata berou, obvykle se jim dostane dojemné odpovědi. Zvířata prý byla „osiřelá“, jejich matka je odmítla, nebo šlo o „zachráněné“ jedince.
Realita je však diametrálně odlišná. V samotné Jihoafrické republice existuje přes 300 chovných farem, kde jsou tisíce lvů (odhady hovoří o 10 000 až 12 000 zvířatech) a neznámý počet tygrů, gepardů, leopardů, servalů či dokonce kříženců lvů a tygrů (ligerů) chováni výhradně za účelem komerčního využití. Zvířata se zde rodí „na zakázku“.
Lvice
Matky jako stroje na mláďata
Tajemství neustálého přílivu malých koťat spočívá v brutálním zacházení s chovnými samicemi. Lvíčata jsou totiž lidskýma rukama odtržena od matky již několik dní po narození.
V přírodě má lvice jedno vrh jednou za dva až tři roky. Na farmách je ale matka o svá mláďata okamžitě připravena, což u ní vyvolá okamžitý návrat do říje (oestrus). Díky tomu může v zajetí rodit dvakrát až třikrát do roka. Pro lvice je tento koloběh opakovaného drancování mateřského pudu nepředstavitelně traumatizující. Úplně stejný osud potkává i tygry.
gepard
Lež druhá: „Návrat do divočiny“
Mnoho zařízení láká návštěvníky na slib, že odchovaná zvířata budou jednoho dne vypuštěna zpět do volné přírody, čímž prý přispívají k ochraně druhu a celé Afriky. Organizace FOUR PAWS však upozorňuje na šokující fakt: žádná chovná farmářská stanice nikdy neprokázala, že by jakékoliv zvíře úspěšně vrátila do divočiny.
To je ostatně prakticky nemožné. Ručně odchovaná mláďata trpí nedostatkem klíčových živin, chybí jim přirozená socializace a dovednosti, které by je naučila matka. Kvůli inbreedingu (příbuzenskému křížení) navíc trpí vážnými genetickými a zdravotními vadami.
Nejzávažnější je však faktor strachu. Divoká zvířata se přirozeně bojí lidí. Lvíčata z chovných farem odkojená lidmi tuto přirozenou zábranu ztratila – v člověku nevidí hrozbu, ale zdroj potravy. Takové zvířata nelze vypustit do přírody, protože by byla extrémně nebezpečná. Místo toho končí v takzvaném průmyslu „canned hunting“ (lov v ohradách) nebo jako zpracované produkty a kosti pro asijský trh.
Tygr
Od mazlíčka k terči v ohradě
Byznys s velkými kočkami má přesně nalinkovaný věkový harmonogram:
- 0–6 měsíců: Věk pro mazlení, focení a krmení z lahve s turisty. Mláďata jsou pro tyto účely nucena vzhůru 8 až 10 hodin denně, sedm dní v týdnu, přestože by měla spát a odpočívat.
- 6 měsíců a více: Zvířata už jsou příliš velká a nebezpečná na mazlení, ale stále vhodná pro „procházky se lvy“, za které platící dobrovolníci utrácejí nemalé peníze.
- Dospělost: Když šelmy dorostou úplně, stávají se z nich chovní jedinci nebo – a to velmi často – terče pro lovce v uzavřených oborách.
Dobrovolnictví jako skrytá podpora týrání
Do chovných farem každoročně míří tisíce dobráckých dobrovolníků z celého světa, včetně Evropy. Chtějí „dělat dobrou věc“, získat zkušenosti a pomoci zvířatům. Za tuto pracovní stáž si přitom sami platí vysoké poplatky.
Organizace FOUR PAWS varuje: tito lidé jsou zneužiti. Svou prací a penězi de facto dotují krutý průmysl, aniž by si uvědomovali, že se podílejí na koloběhu utrpení.
Levhart
Jak můžete pomoci vy jako čtenáři v Česku?
Sledování videí s roztomilými lvíčaty na TikToku nebo Instagramu se může zdát jako neškodná zábava, ale každý lajk, sdělení a návštěva takové atrakce udržuje tento byznys při životě. Co ale můžete dělat?
- Nikdy se neúčastněte turistických atrakcí spojených s hlazením, venčením nebo focením s divokými šelmami.
- Podepište mezinárodní petici organizace FOUR PAWS, která bojuje za ukončení bezohledného obchodu a chovu velkých koček (Ruthless Trade kampaně).
- Nahlašujte zneužívání: Pokud na internetu (sociálních sítích jako YouTube, Instagram, TikTok) narazíte na videa, kde lidé chovají divoké šelmy jako domácí mazlíčky, propagují jejich nelegální prodej nebo zneužívají mláďata pro zábavu, můžete využít speciální Big Cat Reporting Tool od FOUR PAWS a incident nahlásit k prověření.
- Cílový počet podpisů petice je 350 tisíc. Aktuálně petici podepsalo 282 874 lidí, kterým není osud velkých kočkovitých šelem lhostejný.Odkaz je zde: petice
„Pokušení pohladit si lvíče je silné, ale je to obrovský podvod. Nejsou to mazlíčci, jsou to oběti byznysu,“ uzavírají ochránci zvířat.
Nebuďme slepí k utrpení zvířat, když to ve skutečnosti není nutné. Podporujte pravidelně výzvy, které mají smysl, mají reálný dopad a mohou výrazně zlepšit život zvířat, která v lidských rukou díky systému zažívají neskutečné příběhy plné utrpení a zoufalství.
Spustili jsme nový projekt na portálu DONIO pro týrané medvědy z Ukrajiny.
Děkujeme za vaši podporu
Zdroje informací:
https://donio.cz/pomoc-tyranym-medvedum
FOUR PAWS International (Kampaň Ruthless Trade / Big Cats on Breeding Farms).
https://www.four-paws.org/campaigns-topics/topics/help-for-big-cats/big-cats-on-breeding-farms
https://www.four-paws.org/campaigns-topics/topics/help-for-big-cats
