Článek
Mnoho lidí dnes tvrdí, že žijeme v materiální a povrchní době. Často slýcháme, že společnost zajímají především peníze, dovolené u moře, luxusní věci a sdílení zdánlivě dokonalého života na sociálních sítích. Tento pohled se může zdát oprávněný, protože obraz světa, který vidíme na obrazovkách, bývá upravený, nablýskaný a zaměřený na vnější úspěch. Přesto však věřím, že realita je složitější a lidštější. Hodnoty, o nichž vypráví pohádka Sůl nad zlato, z naší společnosti nezmizely. Jen se dnes neprojevují tak okázale a nejsou vždy snadno viditelné.
Sůl v pohádce symbolizuje obyčejnost, každodennost a skutečnou potřebu. Není krásná ani vzácná na pohled, ale bez ní se nedá žít. Podobně je tomu i s lidskostí, solidaritou a vzájemnou ohleduplností v dnešní době. Tyto hodnoty se málokdy vystavují na odiv a často se odehrávají tiše, bez potlesku a bez publicity. O to víc jsou však skutečné. Zlato může reprezentovat úspěch, peníze a uznání, zatímco sůl představuje vztahy, empatii a ochotu pomoci – tedy věci, které nejsou hmatatelné, ale jsou pro život zásadní.
Silným důkazem toho, že společnost není tak povrchní, jak se někdy říká, je míra solidarity a pomoci druhým. Pokud se podíváme na to, kolik lidé v České republice každoročně posílají na charitu, zjistíme, že jde o miliardy korun. Tyto peníze směřují nejen k potřebným u nás, ale také do zahraničí – na pomoc dětem, lidem zasaženým válkami, přírodními katastrofami nebo chudobou. Kromě finanční podpory se lidé zapojují i osobně: jako dobrovolníci, organizátoři sbírek nebo zakladatelé komunitních projektů. To vše ukazuje, že Češi nejsou lhostejní a že v nich přetrvává silný smysl pro odpovědnost vůči ostatním.
Výrazným momentem, kdy se tyto hodnoty jasně ukázaly, byla pandemie covid-19. V době nejistoty, strachu a omezení se lidé dokázali semknout a pomáhat si navzájem. Vznikaly spontánní iniciativy, při nichž lidé šili roušky, rozváželi nákupy seniorům nebo podporovali zdravotníky. Profese, které byly dříve často přehlížené, se staly klíčovými pilíři společnosti. Pokladní v obchodech, zdravotní sestry, lékaři či pečovatelé byli najednou vnímáni jako hrdinové všedního dne. Ukázalo se, že skutečná hodnota nespočívá v luxusu, ale v práci, obětavosti a službě druhým.
Pandemie také připomněla význam rodinných vztahů a blízkosti. Lidé si uvědomili, jak důležitý je obyčejný kontakt, rozhovor nebo vědomí, že na ně někdo myslí. Mnozí začali více oceňovat své rodiče, prarodiče a blízké, protože pochopili, že tyto vztahy nejsou samozřejmostí. Stejně jako v pohádce si král uvědomí hodnotu soli až ve chvíli, kdy ji ztratí, i moderní člověk často pozná cenu blízkosti teprve tehdy, když mu chybí.
Závěrem lze říci, že pořekadlo „sůl nad zlato“ platí i dnes. Jen se proměnil způsob, jakým se projevuje. Nezáří na sociálních sítích a není vždy vidět na první pohled. Přesto je přítomná v každodenních drobných skutcích, v solidaritě, v ochotě pomoci a v lidských vztazích. Možná máme tendenci svou společnost podceňovat a vidět jen její povrchní stránku. Pokud se však podíváme pozorněji, zjistíme, že sůl – to nejcennější – v ní stále je. A právě díky ní má náš svět chuť i smysl.
Pomoci můžete i dnes projektu, který se dlouhodobě věnuje onkologickým pacientům a nyní sám potřebuje pomoc a jak sami uvidíte, lidé pomáhají i během svátků.
Platí tedy, že sůl je nad zlato? Já věřím, že Ano.
Zdroje:
https://www.darujme.cz/pomoc-amelii
https://www.pohadkozem.cz/sul-nad-zlato
