Článek
Ve slavné české filmové veselohře Císařův pekař – Pekařův císař (1951) se věnuje alchymistickým pokusům i astronom Tycho de Brahe. Film zobrazuje císařovy nespokojené alchymisty, kteří opakovaně selhávají ve výrobě zlata i elixíru mládí.1
Alchymistická dramaturgie filmu tak slouží spíš jako symbolická kulisa – císař Rudolf II. a jeho dvořané očekávají zázraky, ale skutečná výroba zlata na dvoře se nedaří.
Drobný organismus dokáže to o čem alchymisté snili po staletí – vyrábí zlato (z odpadu).
Zní to jako sci-fi nebo středověká alchymie: mikroskopické bakterie, které jedí toxické kovy a jako odpadní produkt „vyrábějí“ čisté zlato. Přesto je to realita.
Bakterie Cupriavidus metallidurans a Delftia acidovorans dokáží využít jedovaté sloučeniny zlata a jiných kovů jako součást svého metabolismu. To, co je pro většinu organismů smrtelně toxické, tyto mikroby přeměňují na neškodné zlaté exkrementy (Au⁰), které vylučují do svého okolí aniž by cokoli věděli o jejich hodnotě.
Přírodní alchymie, která může změnit průmysl, jak to dělají?2,3,4
Žijí v prostředí bohatém na těžké kovy, jako jsou důlní vody, horniny nebo kontaminované půdy. Pomocí enzymů redukují ionty (Au(I), Au(III)) na elementární zlato (Au⁰).4 Tak vznikají mikroskopické krystalky zlata – bakterie se tak chrání a zároveň produkují zlato jako vedlejší produkt.
Proč je to důležité ?
Tyto procesy vysvětlují, proč se v přírodě tvoří zlaté nugety – mikroorganismy mohou pomalu „pěstovat“ zlato v horninách a půdách. Vědci ale vidí ještě větší potenciál: biologická těžba a recyklace kovů.
Recyklace e-odpadu: zlato ze smartphonů5,6,7
Ročně se vyrobí přes 1,22 miliardy smartphonů (2024). Každý obsahuje průměrně 0,034 g zlata – v součtu je to 42 tun zlata ročně jen v nových telefonech.
Elektronický odpad je navíc plný olova, rtuti, kadmia, zinku a toxických plastů, které jsou environmentálně nebezpečné.
Studie ukázaly, že Delftia acidovorans dokáže mineralizovat zlato z elektronického odpadu - bez použití chemikálií. To znamená ekologičtější cestu, jak z elektroniky získat drahé kovy zpět.
Kde všude se již využívají?
Při čištění důlních vod tzv. bioremediací kontaminovaných rizikovými prvky (těžké kovy). Při výrobě zlatých nanočástic pro medicínu a elektroniku. Při reyklaci zlata z e-odpadu, která může nahradit toxické chemické procesy.
Na domácí výrobní lince se zatím zlata z bakterií těžko dočkáme, ale ve světě by tahle „přírodní alchymie“ mohla změnit hru.
Jsme hrdým národem akvaristů!
Ovšem samotná představa o domácím akvárku, které Vám generuje zlato je zatím nerealizovatelná kvůli toxicitě materiálu, který je pro tvorbu zlata nezbytný.
Závěrem
Nejenže tyto mikroorganizmy umožní vytěžit drahé kovy z e-odpadu, ale hlavně mohou výrazně ovlivnit likvidaci toxických odpadů na celé planetě, které tam po sobě zanechává moderní technologie.
1. https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/396131/cisaruv-pekar-pekaruv-cisar?utm_source
3. https://delftia.wordpress.ncsu.edu/delftia-and-e-waste-literature-findings/?utm_source)
7. https://biotechforenvironment.biomedcentral.com/articles/10.1186/s44314-024-00003-4?utm_source
