Článek
Když se řekne včela, většina lidí si představí med, opylování nebo letní bzukot na zahradě. Jen málokoho by napadlo, že právě zvuk včelstva by mohl jednou najít místo vedle meditace, relaxačních technik nebo pobytu v přírodě jako prostředek ke zmírnění stresu a úzkosti.
Přesto se tím dnes vážně zabývají vědci.
Nová studie z Turecka přinesla překvapivé zjištění. Pouhých deset minut strávených v takzvaném apidomku – speciální dřevěné stavbě postavené nad včelími úly – vedlo u dobrovolníků k významnému poklesu úzkosti. A ještě zajímavější bylo, že podobný efekt zaznamenali i lidé, kteří vůbec mezi včelami nebyli. Stačilo jim poslouchat jejich bzukot ve sluchátkách.
Možná tedy není nejdůležitější medová vůně úlu ani jemné vibrace tisíců křídel. Možná je klíčem něco mnohem prostšího: samotný zvuk života ve včelstvu.
Zvuk, který lidstvo poslouchá tisíce let
Bzukot včel člověka provází od nepaměti. Slyšeli ho první zemědělci, slyšeli ho včelaři před stovkami let a slyšíme ho dodnes. Nikdy jsme mu však nevěnovali zvláštní pozornost.
Moderní věda nyní ukazuje, že možná neprávem.
V roce 2022 publikoval mezinárodní tým vědců rozsáhlý přehled desítek studií zaměřených na akustiku včelstev. Ukázalo se, že včelí úl není hlučné místo plné náhodných zvuků. Naopak. Je to mimořádně sofistikovaný komunikační systém.
Včely si prostřednictvím vibrací a zvukových signálů předávají informace o stavu kolonie, o přítomnosti matky, o nedostatku potravy nebo o blížícím se rojení. Každá změna ve společenství se odráží ve zvukové stopě úlu.
Jinými slovy: když posloucháte včelstvo, neposloucháte hluk. Posloucháte rozhovor desetitisíců živých tvorů.
Frekvence, které překvapily vědce
Turečtí výzkumníci během experimentu analyzovali zvuky uvnitř apidomku. Dominantní frekvence se pohybovaly mezi 237 a 416 hertzy, přičemž průměrná hodnota činila 274 hertzů.
Na první pohled jde o technický detail zajímavý pouze pro odborníky. Když jej ale vědci porovnali s předchozími výzkumy, objevila se zajímavá souvislost.
Právě podobné frekvence jsou charakteristické pro zdravé, nestresované a normálně fungující včelstvo. Jinak zní úl před rojením, jinak úl bez matky a jinak úl vystavený stresu. Zkušený včelař často pozná problém ještě dříve, než otevře víko.
Možná tedy lidé v apidomcích neposlouchají jen bzukot. Poslouchají zvuk harmonicky fungujícího společenství.
A možná právě tato pravidelnost působí na lidskou psychiku.
Mozek miluje přírodu
Psychologové už řadu let upozorňují, že lidský mozek reaguje na přírodní zvuky jinak než na zvuky moderní civilizace.
Doprava, notifikace mobilních telefonů, reklamní hlášení nebo neustálý ruch měst vyžadují pozornost. Mozek je musí neustále vyhodnocovat. Jsou nepředvídatelné a často signalizují potenciální problém.
Příroda funguje jinak.
Šum lesa, déšť dopadající na střechu, mořské vlny nebo zpěv ptáků vytvářejí rytmy, které mozek nemusí složitě zpracovávat. Proto dokážou navozovat pocit bezpečí a klidu.
Včelí bzukot se zdá být dalším členem této pozoruhodné skupiny.
Není náhodou, že mnozí návštěvníci apidomků popisují zvláštní zkušenost. Neusínají. Nepadají do bezvědomí. Spíše mají pocit, že se jejich mysl postupně ztišuje. Jako by někdo stáhl hlasitost světa.
Návrat k tomu, co jsme ztratili
Popularita apidomků v posledních letech roste zejména ve Slovinsku, Rakousku, Maďarsku nebo Turecku. V některých regionech se staly součástí rozvíjejícího se apiturismu – cestování zaměřeného na poznávání života včel.
Na první pohled to může působit jako další wellness atrakce pro unavené obyvatele měst.
Jenže za rostoucím zájmem se skrývá něco hlubšího.
Moderní člověk tráví většinu života v prostředí, pro které nebyl evolučně vytvořen. Obklopují ho obrazovky, umělé osvětlení, dopravní hluk a neustálý příval informací. Kontakt s přírodou se zkracuje na víkendové výlety nebo pohled z okna kanceláře.
Možná právě proto nás stále více přitahují místa, kde můžeme na chvíli zpomalit.
A včelí úl představuje zvláštní paradox. Je plný aktivity, práce a pohybu, přesto na člověka působí uklidňujícím dojmem.
V Česku nejsme jen pozorovateli
Mohlo by se zdát, že apidomky a využití včelích produktů pro podporu zdraví jsou záležitostí Slovinska, Rakouska nebo nově Turecka. Ve skutečnosti se tomuto oboru věnuje stále více odborníků také v České republice.
Kde hledat více informací
Pro čtenáře, které téma zaujalo, nemusí být inspirací pouze zahraniční studie. Také v České republice existují odborníci a organizace, které se dlouhodobě věnují apiterapii, apidomkům a využití včelích produktů pro podporu zdraví.
Významnou roli v tomto směru hraje Česká asociace moderní apiterapie (ČAMA), která sdružuje odborníky, včelaře, terapeuty i vzdělavatele z celé republiky. Asociace se věnuje osvětě, vzdělávání, mezinárodní spolupráci a propojuje zájemce s lidmi, kteří mají s apiterapií praktické zkušenosti. V posledních letech uspořádali její členové desítky vzdělávacích akcí pro veřejnost i odborníky.
Mezi aktivní osobnosti české apiterapie patří také Monika Jindrová z Kunvaldu v Orlických horách. Zde se vedle tradičního včelaření věnují vzdělávání veřejnosti, apidomkům, využití včelích produktů a šetrným metodám včelaření blízkým přírodě. Monika Jindrová zároveň působí jako místopředsedkyně ČAMA a podílí se na rozvoji moderní apiterapie v České republice.
Když člověk potřebuje na chvíli vypnout
Možná právě proto apidomky přitahují stále více lidí. Nehledají zázračnou léčbu ani rychlá řešení. Hledají něco mnohem prostšího – na chvíli uniknout z prostředí, kde každou minutu pípá telefon, blikají obrazovky a hlava zpracovává stovky informací.
V apidomku nic takového není. Jen vůně dřeva, medu a propolisu. Krajina za oknem. A pod vámi tisíce včel, které si žijí svým vlastním rytmem.
Není náhodou, že provozovatelé českých apidomků zvou návštěvníky slovy „utečte z města za včelami“. Nejde jen o marketingový slogan. Je v něm kus pravdy o době, ve které žijeme. Čím hlučnější a rychlejší je svět kolem nás, tím více hledáme místa, kde se čas na chvíli zpomalí.
A právě zde se potkává moderní věda s dávnou zkušeností včelařů. Zatímco výzkumníci měří frekvence bzukotu a sledují změny úzkosti pomocí psychologických testů, lidé, kteří mezi včelami tráví roky, mluví o něčem mnohem prostším – o pocitu klidu.
Možná nakonec není nejdůležitější otázka, zda věda jednou definitivně prokáže léčivou sílu včelího bzukotu.
Možná je důležitější, že jsme v době neustálého spěchu znovu objevili místo, kde stačí na chvíli ulehnout, zavřít oči a nechat svět běžet na chvíli bez nás.
A zatímco my odpočíváme, pod námi dál pracuje jedno z nejdokonalejších společenství v přírodě.
Bzučí. Tak jako před tisíci lety.
A možná právě proto stojí za to mu naslouchat.
Od naslouchání včelám k naslouchání dětem
Možná právě zde se oba příběhy překvapivě propojují.
Zatímco vědci dnes zkoumají, jak včelí bzukot ovlivňuje lidskou psychiku, pedagogové, rodiče a odborníci stále častěji objevují, jak silně dokáže svět včel působit také na děti. Ne prostřednictvím učebnic, ale skrze přímou zkušenost, pozorování a kontakt s živou přírodou.
Právě z této myšlenky vznikla iniciativa Včelí úly dětem, jejímž cílem je přiblížit fascinující svět včel školám a dětským kolektivům po celé České republice.
Fascinující svět včel nabízí dětem víc než jakákoliv učebnice. Je to brána k pochopení křehké rovnováhy přírody i vlastní zodpovědnosti za svět, ve kterém žijeme.
Smyslem této iniciativy a veřejné sbírky je odstranit finanční bariéry, které školám často brání v pořízení moderního vybavení, ochranných pomůcek či digitálních technologií pro přímé pozorování včelstev i pro děti, které např. trpí alergií, anebo se prostě jen bojí včel.
Podpora této iniciativy není investice pouze do úlů, ale především do myšlení budoucí generace, pro kterou se ochrana naší přírody stane díky těmto prvním krůčkům samozřejmostí, nikoliv lhostejným tématem.
Sbírku můžete podpořit na portálu DONIO.
Děkuji Vám všem za podporu tohoto projektu. Nejen pro včelaře, ale i fanoušky environmentální výchovy jsme založili skupiny Včelí úly dětem na platformě Facebook, kde se budete průběžně dozvídat aktuality z tohoto projektu.
MUDr. Ing. Petra Fejtová, MBA
1. https://www.mdpi.com/2076-3417/12/8/3920
2.https://www.jeshoney.cz/
3. https://moderniapiterapie.cz/
4. https://www.vcelarstvikunvald.cz/
5. https://www.spaninavcelach.cz/
6. https://medium.seznam.cz/clanek/p-e-t-r-a-jak-vcely-oteviraji-svet-detem-s-autismem-271726
