Z ruské klece ven. Dva medvědy zachraňovali pět let, teď se učí nebát vody i lesa

Z Dagestánu se dostali do irského azylu až po pětiletém úsilí. Jejich příběh ukazuje, kolik práce začíná ve chvíli, kdy se za zachráněným zvířetem zavřou poslední mříže. A také proč se o budoucnosti medvědů vedou spory i v Česku.

V irském Donegalu mají konečně vodu i les. Přesto se Bu a Tyapa vracejí do malých domků. Otevřený prostor je děsí. Stejně tak stromy rozhýbané větrem a hluboká voda. Podle ošetřovatelů z Wild Ireland potřebují čas, aby si na nové prostředí zvykli. To, co by člověk při pohledu na zachráněného medvěda považoval za samozřejmou úlevu, může být pro zvíře další neznámou.

Právě tady pokračuje jejich záchrana. Bez naléhání, aby vyšli ven. Bez záruky, že je návštěvníci uvidí. Mají možnost schovat se a rozhodnout se, kdy znovu vyjdou. Po letech, kdy jejich svět určovala klec, je i taková volba součástí léčby.

Tyapova klec měřila dva a půl metru na dva a půl metru. Vysoká byla dva metry; podle záchranářů se v ní nemohl napřímit. Neměla střechu, která by ho chránila před letním horkem a zimou. Neměl ani nádobu s vodou. Pil z hadice, když se k němu ošetřovatelé dostali.

Bu měla za sebou cirkusová vystoupení. Později skončila v malé vnitřní kleci. Také ona měla omezený přístup k vodě. Oba medvědi se ocitli v dagestánském útulku Right to Life, který se staral především o psy a kočky. Jeho provozovatelka věděla, že pro dvě velké šelmy nemá dostatečné zázemí, a začala hledat pomoc.

Zprostředkovala ji nizozemská organizace Bears in Mind. V roce 2021 se o medvědech dozvěděl zakladatel Wild Ireland Killian McLaughlin a přislíbil jim místo. V tu chvíli existoval člověk ochotný je převzít i zařízení, které je mohlo přijmout. Přesto před nimi zůstalo dalších pět let čekání.

Původní plán počítal s pozemním transportem přes Ukrajinu. Ruská invaze v únoru 2022 ho znemožnila. Do záchrany vstoupily sankce, dopravní omezení a právní otázky. McLaughlin, sám vystudovaný právník, přizval moskevského advokáta, aby pomohl najít legální cestu.

Zásadní pomoc přišla od Dimy a Yany Kimových z Tiger House poblíž Petrohradu. Zařízení pečuje o bývalé cirkusové tygry a Yana je veterinářka. Na konci října 2025 vyrazili do Dagestánu. Cesta zabrala šestatřicet hodin jízdy. Medvědy bylo nutné vyprostit z rezavějících klecí, uspat a uložit do přepravních beden. Následovalo dalších šestatřicet hodin zpátky do Tiger House.

Vyšetření ukázala závažné problémy s ledvinami spojované s dlouhodobou dehydratací. Oba medvědi byli silně podvyživení. Než mohli pokračovat, potřebovali pravidelnou potravu, vodu, léčbu a karanténu.

Pro cestu do Irska se nakonec podařilo dojednat leteckou trasu z Moskvy přes Abú Zabí do Dublinu. Ani ta nebyla jistá: podle organizátorů záchranu znovu zdrželo uzavírání vzdušného prostoru při eskalaci konfliktu kolem Íránu v roce 2026.

V červnu se připojily společnosti Intradco Global a Etihad Cargo. První poskytla specializované přepravní služby zdarma, druhá nabídla výrazně zlevněný let. Na celé operaci spolupracovalo přes sto lidí. Do Irska se Bu a Tyapa dostali začátkem srpna; v září už mohli do lesního výběhu.

Bu a Tyapa přibrali. Jejich srst se zlepšila a kontrolní krevní testy podle Wild Ireland ukázaly návrat funkce ledvin k normálu. Strach z nového prostředí ale přetrvává. Ošetřovatelé proto nechávají medvědům vlastní tempo a přístup k menším úkrytům.

Představa záchrany často končí fotografií otevřené přepravní bedny. Jenže ta nezachytí následující měsíce: léčbu, pozorování, úpravy prostředí ani práci lidí, kteří musí rozpoznat, co konkrétní zvíře snese. Úspěch se nedá měřit jen tím, o kolik je nový výběh větší. Záleží i na tom, zda ho medvěd postupně dokáže používat.

Další případy dokládá organizace FOUR PAWS. Její ukrajinský azyl Domažyr přijímá medvědy z nevhodných soukromých chovů, od restaurací i z míst, kde byli používáni k výcviku psů k útokům na medvěda. V listopadu 2024 přijal také dvojici z poničené soukromé zoo v Doněcké oblasti. Zvířata odtud evakuovala organizace Wild Animal Rescue. K následkům zajetí se na Ukrajině přidává ohrožení válkou.

V Česku se podobná otázka otevírá kolem Marie Terezie, Viléma a Polyxeny v příkopu českokrumlovského zámku. Viléma a Polyxenu stát zabavil v roce 2017 na pražském letišti kvůli chybějícímu povolení CITES. Podle města měli směřovat do cirkusu. Když se pro ně nenašlo trvalé místo v českých zoo, převzal je Národní památkový ústav. Zámek své medvědárium hájí jako útočiště pro zvířata v nouzi.

Bylo by nepřesné popsat celý prostor jako holý beton. Zámek uvádí velký výběh o přibližně osmi stech metrech čtverečních s jezírkem, kmeny, skalou a hliněným travnatým valem. Menší, zhruba dvousetmetrový odstavný výběh sám označuje za původně strohý betonový prostor. Popisuje také schovávání potravy a další podněty podporující aktivitu zvířat. Za každodenní péčí stojí dlouholetá práce ošetřovatelů.

Iniciativa Medvědí naděje však upozorňuje, že u všech tří medvědů pozorovala stereotypní chování, například opakovanou chůzi po stejných trasách. Prostředí považuje za nevyhovující a požaduje přesun Viléma a Polyxeny do moderního medvědího parku. U Marie Terezie žádá řešení odpovídající věku a zdravotnímu stavu. Jako možnost pro mladší dvojici uvádí německý park Worbis. Jde o stanovisko iniciativy; město a správa zámku její hodnocení podmínek odmítají.

Spor má i dvě petiční podoby. Petice zaštítěná starostou Alexandrem Nográdym žádá zachování útulku a dožití medvědů ve známém prostředí. Výzva Medvědí naděje požaduje jejich lepší umístění a ukončení chovu v příkopu před koncem roku 2030. (Více o tom napíši v samostatném článku)

Oddanost ošetřovatele a vhodnost výběhu jsou přitom dvě samostatné otázky. Uznat roky péče nebrání posoudit, zda může jiné místo nabídnout zvířeti víc. Stejně tak nelze rozhodnutí o převozu staré medvědice nahradit pouhým přáním: musí vycházet z individuálního zdravotního posouzení. Příběh Bu a Tyapy připomíná, že změna prostředí potřebuje přípravu a následnou péči. Jejich počáteční strach sám o sobě neznamená, že měli zůstat v klecích.

Petici na zachování útulku v Českém Krumlově podepsalo k 3.11.2026 17:38 4082 lidí oproti tomu petici na zrušení a přesun medvědů 23 848 z  celkového cíle 25 000.

Aktuálně můžete podpořit naši sbírku pro týrané medvědy v Ukrajině. Jejich ošetřovatelé potřebují čtyřkolku pro práci, veterinární péči, kontrolu výběhů a práci na rozbahněných či zasněžených cestách každý den po celý rok. Právě na tuto praktickou pomoc směřuje sbírka Pomoc týraným medvědům.

Pomozte zajistit péči o zachráněné medvědy na Ukrajině. Přispějte do sbírky na Pomoc týraným medvědům na Donio. Pokud přispět nemůžete, pošlete odkaz někomu, koho jejich příběh může oslovit. Děkujeme.

Zdroje:

1.https://donio.cz/pomoc-tyranym-medvedum

2. https://wildireland.org/russian-bear-rescue/

3. https://www.rte.ie/news/ulster/2026/1021/1596204-brown-bears-dagestan-donegal/

4. https://www.etihad.com/en-sy/news/etihad-cargo-supports-wildlife-conservation-with-rescue-of-two-brown-bears-from-russia-to-ireland

5. https://medvedinadeje.org/medvedi-nadeje-na-lepsi-zivot/

6. https://www.petice.com/medvedi