Článek
Ještě na začátku devadesátých let přicházelo do českého zdravotnictví každý rok až pět tisíc nových sester. Dnes je to přibližně třetina tohoto počtu.
Nemocnice přitom dlouhodobě upozorňují na nedostatek personálu. Hledají sestry, lékaře i další zdravotnické pracovníky a některá oddělení fungují na hraně svých možností.
Na první pohled by se mohlo zdát, že problém není v počtu absolventů. Zdravotnické školy totiž každoročně vychovávají nové zdravotníky. Statistiky však ukazují, že část absolventů do zdravotnictví vůbec nenastoupí. Další část z těch, kteří nastoupí, v oboru dlouho nevydrží.
Kolik absolventů skutečně nastoupí
Každý rok absolvují zdravotnické obory v České republice tisíce studentů. Přesto zdravotnická zařízení stále hlásí nedostatek pracovníků.
Lékařské fakulty například každoročně vychovají přibližně 1 700–1 800 nových lékařů. Ne všichni však začnou pracovat v českém zdravotnictví. Odhady ukazují, že zhruba čtvrtina absolventů medicíny do českého zdravotnictví vůbec nenastoupí – část odchází pracovat do zahraničí, část se vydává jinou profesní cestou.
Podobná situace je i u ošetřovatelských profesí. Každý rok absolvuje přibližně 1 400–1 600 všeobecných sester na vyšších odborných a vysokých školách. Většina z nich sice do zdravotnictví nastoupí, ale část během prvních let praxe odchází nebo přechází mimo nemocniční prostředí.
Ještě výraznější rozdíl je u absolventů středních zdravotnických škol v oboru praktická sestra. Ročně tento obor dokončí zhruba 2 500 studentů, ale podle odhadů nastoupí do zdravotnictví jen asi pětina z nich. Velká část absolventů totiž pokračuje ve studiu nebo si vybírá jinou profesní cestu.
Na první pohled tedy zdravotnické školy produkují dostatek absolventů. Problém se však ukazuje až ve chvíli, kdy se podíváme na to, kolik z nich ve zdravotnictví skutečně zůstane.
Jak se situace změnila v čase
Dobře to ukazuje srovnání s minulostí českého zdravotnictví.
- 1990: přibližně 4 000–5 000 nových sester ročně
- 2000: asi 3 000–3 500 nových sester ročně
- dnes: zhruba 1 200–1 400 nových sester ročně
České zdravotnictví tak dnes získává pouze třetinu až polovinu počtu nových sester oproti 90. létům.
Současně však roste počet pacientů, prodlužuje se délka života a velká část současných sester se blíží důchodovému věku. Zdravotnictví tak potřebuje stále více lidí, ale nových pracovníků přichází méně než dříve.
Škola a praxe jsou dvě různé reality
Studium zdravotnických oborů je náročné a obsahuje velké množství teorie i praxe. Studenti se učí odborné postupy, komunikaci s pacientem i zásady bezpečné péče.
Po nástupu do zaměstnání však často narazí na jinou realitu. Tempo práce bývá vysoké, pacientů je mnoho a personálu je často naopak málo.
Rozdíl mezi tím, co se studenti učí ve škole, a tím, jak funguje každodenní provoz zdravotnických zařízení, může být pro absolventy překvapivý a náročný.
Přetížení hned na začátku kariéry
Nedostatek personálu způsobuje, že na mnoha odděleních není dost času na dlouhé zapracování nových kolegů.
Nový zdravotník se tak často velmi rychle dostává do plného pracovního tempa. Odpovědnost přichází dříve, než si pracovník stihne vybudovat jistotu v běžných situacích.
Pokud oddělení dlouhodobě funguje s nedostatkem pracovníků, nový zaměstnanec se navíc okamžitě stává součástí provozu, který už tak pracuje na hraně kapacity.
Směny, víkendy a noční služby
Práce ve zdravotnictví je nepřetržitá. Péče o pacienty musí fungovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
To znamená směnný provoz, noční služby, víkendy i svátky. Pro zkušené zdravotníky je to běžná součást práce, pro absolventy však může být tento režim zpočátku velmi náročný.
Nepravidelný spánek a omezené možnosti plánování volného času mohou postupně vést k únavě a vyčerpání.
První roky rozhodují
První roky praxe často rozhodují o tom, zda zdravotník v oboru zůstane. Velkou roli přitom hraje pracovní prostředí.
Na odděleních, kde funguje dobrý tým a kde mají mladí zdravotníci podporu zkušenějších kolegů, bývá adaptace výrazně snazší. Naopak tam, kde personál pracuje dlouhodobě pod tlakem a na vedení nových kolegů není čas, může být začátek kariéry velmi obtížný.
Závěr
České zdravotnictví tak stojí před paradoxem. Zdravotnické školy každoročně vychovávají nové odborníky, přesto zdravotnická zařízení stále hlásí nedostatek personálu.
Nejde totiž jen o počet absolventů. Stejně důležité je, kolik z nich ve zdravotnictví skutečně zůstane.
A právě první roky praxe často rozhodují o tom, zda se zdravotnické povolání stane celoživotní profesí – nebo jen krátkou epizodou po ukončení studia.
Zdroje:
ÚZIS ČR – Personální kapacity zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví ČR – Analýza vzdělávání všeobecných sester
Český statistický úřad – Zdravotnický personál v ČR
OECD Health Workforce Statistics
