Článek
Včerejší den (4. července 2025) se zapsal do paměti tisíců Pražanů a obyvatel Středočeského a Plzeňského kraje ale i dalších koutů naší země. Bez předchozího varování došlo k rozsáhlému výpadku elektřiny, tzn. blackoutu, který zpomalil život v metropoli i okolí. Ulice „zčernaly“, semafory zhasly, tramvaje uvízly mezi křižovatkami, výtahy zůstaly stát a lidé bez signálu mobilních telefonů hledali světlo u svítilen či svíček.
Podle provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS, došlo k poruše, která výrazně narušila stabilitu přenosové sítě. Oficiální analýzy ukazují, že síť se dostala pod extrémní zátěž v důsledku dnešních veder a vysoké spotřeby, kdy klimatizace běžely na plné obrátky a tím došlo k přetížení infrastruktury přenosu, což vyústilo v kolaps části přenosové soustavy.
Zároveň to potvrzuje, že naše energetická síť dosud nemá spolehlivé ostrovní („island“) provozy, které umožní okamžité obnovení dodávek díky lokálním záložním zdrojům. Jak varuje energetický analytik Andor Šándor: „Praha nemá žádný krizový ostrovní provoz. Plzeň či Brno ho mají“. Magistrát sice ujišťuje, že město je napojeno na čtyři hlavní rozvody, ale pokud by došlo k „paralelnímu“ selhání více z nich, obnovení dodávek by mohlo trvat i jeden den .
Co kdyby k výpadku došlo i v zimě, kdy zhasnou topné systémy? To je jedna z klíčových otázek. Dopad by byl daleko závažnější než letní tmou—bez elektřiny by mohly vypadnout i vodní pumpy a kanalizace, nefungovaly by evakuační i servisní systémy budov a mobilní komunikace by se zhroutila .
Příběhy lidí ze tmy:
„Byl jsem s rodinou uvězněný ve výtahu bez signálu, děti plakaly, vůbec jsme nevěděli, co se děje,“ popisuje čtenář na sociálních sítích. Další doplnil: „Kavárna na Vinohradech nabízela zdarma vodu lidem čekajícím v dešti“ – příklady, kdy se solidarita vyplácí.
Oficiální reakce a plány:
- Ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor: připravují informační materiály pro občany, jak se chovat při blackoutu, jaké zásoby mít doma (baterky, voda, rádio, potraviny).
- ČEPS pracuje na projektech bateriových úložišť – podle jejich odhadů mohou kapacity dosáhnout 1 200–2 600 MW výkonu a 1 500–3 400 MWh kapacity do roku 2040, což může výrazně zvýšit stabilitu sítě.
- Pražský magistrát testuje nouzové varianty, včetně cvičení evakuace z metra, záložních generátorů a obnovy přenosu skrze záchranné složky.
Co z toho plyne pro nás, jakožto obyčejné lidi?
- Příprava je klíčová: mít doma baterku, rádio a zásobu trvanlivých potravin. Praha radí připravit i evakuační batoh.
- Přemýšlet o soběstačnosti: menší domácí generátory nebo solární panely s bateriemi mohou zvýšit bezpečí .
- Spolupráce sousedů: společné zdroje, sdílené světlo či informace, mohou večer v tmě zachránit více než záložní generátor.
- Veřejný tlak na investice: podpora bateriových úložišť, lokálních ostrovních provozů i hybridních zdrojů je teď klíčová.
Pár vět na závěr – my jsme síť
Včerejší blackout ukázal, že „tma“ nás dokáže zastavit. Zhasne-li elektřina, zhasne i pocit bezpečí moderního města. Ale ukázal i to dobré – solidaritu, snahu záchranných složek a ochotu institucí hledat řešení.
Teď je to na nás i na státu, a to investovat do sítě, baterií, soběstačnosti, krizových scénářů. A přiznat si, že v technologickém světě závislém na proudu je každá přetížená síť jen zlomkem od úplného zhasnutí.
A jak jste blackout vnímali vy? Byl to jen krátký útržek napětí, nebo ve vás probudil něco hlubšího, třeba strach z moderní závislosti?
Zdroje:
Novinky.cz
Ceskainfrastruktura.cz
Idnes.cz
Iprima.cz
Energiebezemisi.cz
