Článek
VÁLKA
Na světě je mnoho lidí,
Národů a států.
Když se spolu nepohodnou,
Vyhlásí si válku.
Do boje tak musí potom,
Všichni muži jíti,
Za svou vlast a za vítězství,
Svoji krev prolíti.
Uniforma, zbraň a helma,
to je výstroj vojáků.
Lidé! Proč my vlastně začínáme,
Tu nesmyslnou válku?
Všichni muži nechtějí se
Stát dalšími vojíny,
Vždyť musejí opustit
svoje drahé rodiny!
Začne odvod, přijde smutek,
Bude velké trápení,
vzápětí již ozývá se
hlučné zbraní řinčení.
Všude teskno a strach taky,
Na nebi se stáhly mraky.
Z dálky výstřel zaznívá,
Strachu rázem přibývá.
Vojsko hrdě vyrazilo
nepříteli přímo vstříc,
Srdce strachy svírá se,
stále víc a víc.
Ozvala se rána z děla,
K zemi padla lidská těla.
Odněkud náhle granát letí,
V zákopech po něm sto obětí.
Když výstřely utichnou
A dým se tiše rozplývá,
Nářek těžce raněných
ze všech stran se ozývá.
Také oni za vítězství
svojí krev prolili,
mají ale přec jen štěstí,
tuhle válku přežili.
Zraněná však zůstává
Také jejich duše,
Cožpak na válečné hrůzy
Se zapomenout může?
Všechno toto utrpení,
Přináší nám válčení.
Strach bezbrannost i zlost,
Proto válkám na Zemi,
Říkám navždy DOST!
