Článek
Tyto instituce, spravované náboženskými řády, sloužily jako alternativa k porodnicím a zároveň fungovaly jako sirotčince. Mnoho žen zde bylo vystaveno krutému zacházení a velký počet jejich dětí v domovech zemřel.
Konkrétně v zařízení v Tuamu, které provozovaly jeptišky z řádu Bon Secours, bylo v letech 1925 až 1961 pohřbeno 796 dětí. Část z nich byla uložena do nevyužívané podzemní nádrže na odpadní vodu.
Předtím, než začal sloužit jako domov pro matky, plnil objekt funkci chudobince. Vyhledávání ostatků dětských obětí tak bude komplikovat i skutečnost, že na pozemku byly už v 19. století pohřbívány oběti irského hladomoru.
Mladé ženy a dívky přicházely do těchto zařízení po desetiletí, často pod tlakem rodin, které se v silně katolickém prostředí snažily vyhnout veřejné hanbě. Vyšetřování prokázalo, že v těchto domovech panovaly nelidské podmínky a že ženy čelily misogynii, opovržení a stigmatizaci. Úmrtnost dětí zde byla mimořádně vysoká.
Mnohé matky se svých dětí vzdaly pravděpodobně proto, aby je uchránily před krutými řečmi, narážkami a odsudky těch, kteří se považovali za mravnější než ostatní.
V pondělí byl areál domova v Tuamu uzavřen a začaly přípravy na samotné hledání ostatků, které má začít v polovině července. Domovy pro matky a děti jsou dnes vnímány jako bolestná kapitola irských dějin. Už v roce 2017 je tehdejší premiér označil za „komnaty hrůzy“.
Zdroj:novinky.cz
