Češi třou bídu, ale cestovní kanceláře mají žně

Drahé energie, drahé jídlo, drahá auta, zkrátka vše je drahé. Každodenní výdaje za poslední roky vyrostly neúměrně vůči běžným průměrným platům. Mnozí se tak cítí finančně vyčerpaní a vzpomínají na blahobyt minulé dekády. Tento pocit ještě více umocňují internetové diskuze a sociální sítě, které jsou plné stížností na neúnosnou drahotu. A přesto, zatímco si Češi hlasitě naříkají nad cenami základních věcí, cestovní kanceláře hlásí rekordní prodeje. Jak je možné, že v době, kdy je podle mnohých „všechno špatně“, trhá cestovní ruch rekordy? Asi se tak špatně, jak by se na první pohled mohlo zdát, nemáme.

Po letech pandemických omezení a nejistoty si lidé chtějí život užít. Čas strávený na dovolené je pro ně tak lákavý, že si jej neodepřou, i když za zájezd utratí celoroční úspory. Mám kamaráda, který celý rok dře a dělá přesčasy, aby mohl jednou za rok vyrazit na exotickou dovolenou. Loni to byl Zanzibar, letos plánuje Vietnam. Co na tom, že stále nemá dodělaný dům. Útěk k moři nebo někam do exotiky bere jako psychologickou nutnost, protože chce alespoň na chvíli utéct před realitou všedních dní a jak říká: „Pojedu, i kdyby na chleba nebylo.“

Po inflačních letech se totiž také projevuje změna přístupu k financím. Mnozí Češi možná nevidí smysl v držení úspor, a tak někteří investují třeba do majetku, jiní do zážitků a cestování.

Cestovní kanceláře zřejmě pochopily nové trendy a dokáží se jim velice dobře přizpůsobit. Nabízejí platby dovolených na splátky, first minute slevy nebo all-inclusive nabídky, které eliminují dodatečné výdaje, aby účastníky zájezdu pobyt tak finančně nebolel. Některé kanceláře také přicházejí s výhodnými podmínkami storna nebo možností bezplatných změn termínů, což v klientech vzbuzuje při nákupu zájezdu větší pocit jistoty.

Podle Čedoku je dokonce silná poptávka po exotice, jako je Tanzánie, Dominikánská republika nebo Thajsko. Boduje i Madagaskar. Z bližších destinací je to Řecko, Turecko, Egypt, Španělsko a Bulharsko. Bez cestovních kanceláří zůstávají samozřejmě na špičce Chorvatsko s Itálií.

Diskuze pod články v internetových médiích nebo na sociálních sítích často vykreslují Česko jako zemi na pokraji ekonomického kolapsu. Lidé si v online prostředí hojně a rádi stěžují na ceny potravin, energie či bydlení a vytvářejí tak kolektivní pocit, že si kromě běžných výdajů už téměř nikdo nemůže dovolit nic navíc. Tato „blbá nálada“ ve společnosti je ještě více umocněna blížícími se podzimními volbami. Jedna strana diskutérů za svár ve společnosti obviňuje současnou vládu, druhá strana vidí jako viníka vládu předchozí.

Realita je však taková, že navzdory této náladě hlásí cestovní kanceláře rekordní čísla. Lidé si dopřávají. Mnozí stále čerpají z předpandemických úspor, jiní spořili během covidu, kdy bylo cestování omezenější. Další mění své priority – raději investují do cestování na úkor jiných výdajů, odloží nákup vybavení do domácnosti nebo chodí méně často do restaurací.

Je tedy zřejmé, že i když část populace skutečně finančně strádá, existuje i velká skupina lidí, jež se i přes vyšší životní náklady rozhodla dovolenou nevynechat. A klidně si ji dopřeje i víckrát za rok. Na síti to sice může vypadat, že se všichni potýkají s chudobou, statistiky však ukazují, že je realita jiná. A to k rekordním statistikám cestovek musíme připočítat obrovské množství turistů, kteří k moři nebo do hor míří vlastními silami.

Situace tak není černobílá. Životní náklady pro mnohé neúměrně rostou a skutečně se spousta domácností potýká s finanční tísní. Zároveň je tu ale nemalá část populace, kterou vyšší výdaje nijak nezatěžují a výdaje i za exotickou dovolenou si může dovolit. A tak na místo jedné univerzální pravdy existuje mnoho individuální realit, které vyobrazují paradox dnešní nejisté doby.

Zdroje: