Dali gól, ale kapitán soupeře ho nepotvrdil. Rivalita pražských „S“ vznikla hned v prvním zápase

Fotbalové derby pražských „S“ dnes patří k největším sportovním událostem v Česku a oba celky i fanoušky provází vzájemná rivalita. Její kořeny pramení už z prvního vzájemného zápasu, který se odehrál ještě v 19. století, konkrétně 29. března 1896 na Císařské louce v Praze.

Tehdy byl fotbal v našich končinách ještě v plenkách a události, které tenkrát derby provázely, dnes působí velmi úsměvně. Zápas by se dal popsat spíše jako improvizované setkání nadšenců než jako organizované utkání. Gól tehdy padl, ale v konečném zápise byl uveden výsledek 0:0. A právě zde pramení počátek sporu, který se rychle rozlil po obou březích Vltavy.

První derby nebylo součástí žádné ligy ani pravidelné soutěže. Ta ostatně u nás v té době ještě neexistovala. Hrálo se v rámci turnaje s tehdejším honosným názvem Národní zápasy mužstev kopaný míč cvičících. Zápas byl tak spíše ukázkou nového sportu, jenž se v českých zemích teprve zabydloval.

Zajímavé je podívat se do dobových pramenů, jak se hrálo. Kopaná tehdy, alespoň u nás, neměla pevně danou podobu a její pravidla se výrazně lišila od dnešních standardů.

Samotná hra probíhala v podmínkách, které si dnes stanovují kluci na prašných hřištích. Hranice hřiště byly vytyčeny provazem, branky se používaly přenosné, čáry na hřišti prakticky neexistovaly a základní herní situace se řešily během hry zcela jinak než v současnosti. Běžným standardem byla například skutečnost, že penalta se odkrokovala. V tehdejší době navíc existovala v českém prostředí jen hrstka lidí, kteří skutečně znali oficiální anglická pravidla fotbalu.

Mezi těmito znalci vynikal Josef Rössler-Ořovský, jenž působil jako rozhodčí a zároveň patřil k hlavním propagátorům nového sportu v Čechách. Právě on měl zásadní vliv na průběh utkání, které předznamenalo rivalitu dnes největších pražských týmů.

Zlomový moment prvního pražského derby přišel po jedné ze situací, kdy rozhodčí, zmiňovaný Rössler-Ořovský, uznal Spartě vstřelený gól. Byla to také jediná branka zápasu. Tak proč nakonec utkání skončilo remízou? Tehdejší pravidla totiž obsahovala dnes nepředstavitelný prvek: platnost branky museli potvrdit oba kapitáni. A právě v tom je háček. Slávistický kapitán gól odmítl uznat, čímž vznikla patová situace. Zápas se tak oficiálně dostal do slepé uličky.

Důvod neuznání branky nevíme. „Jen se uvádí, že podle tehdejších pravidel rozhodčí branku neuznal. Mohl tam být nějaký faul nebo něco podobného. Prostě musel tam být nějaký nešvar, na základě kterého rozhodčí branku neuznal,“ uvádí na slávistickém webu Karel Zuska, archivář „sešívaných“.

Národní listy k zápasu napsaly toto: „Hráno bylo celkem 80 minut a partie skončila nerozhodně. Boj byl neobyčejně zajímavý a rozčilující. Tak rozčilující, že i obecenstvo rozdělilo se na 2 tábory, z nichž každý povzbuzujícími výkřiky dodával statečnosti svému favoritu. Rozčilení přeneslo se bohužel i na soudce zápasu, který přece má býti zcela klidný a úplně nestranný, a to takovým způsobem, že soudce p. Rössler dal unésti se k prudkým slovům vůči obecenstvu, ve kterém zastoupeni byli i mužové nemalé vážnosti požívající.“

Zápas tedy oficiálně skončil remízou. Jenže místo sportovního smíru došlo k napětí mezi oběma tábory a hráči se nakonec rozešli bez tradičního podání rukou. Právě tento moment bývá považován za symbolický začátek rivality, která se postupně stala nedílnou součástí českého fotbalu.

V následujících letech se vzájemná utkání mezi oběma mužstvy ještě neodehrávala pravidelně, ale vztahy mezi kluby, respektive fanoušky, zůstaly chladné. Dá se říci, že rivalita mezi oběma tábory nevznikala postupně, ale téměř okamžitě — přímo z prvního střetnutí, které mělo být spíše ukázkou nového sportu než začátkem legendy.

Utkání tehdy přihlíželo jen 121 platících lidí, přesto se z něj zrodil celorepublikový a rozhodně i nejvýraznější fenomén českého sportu. A ještě jednu raritu tehdejší utkání přineslo. Slavia už tehdy hrála v sešívaných dresech. Tento formát používá i dnes. Sparťané ale nenastoupili v tradiční rudé, nýbrž v černé.

V současnosti se už fotbal na Císařské louce nehraje. Naposledy zde v roce 2012 sídlil tým FC Radlice. Sport odsud ale nezmizel, zázemí zde mají především golfisté a kromě přístavu na uměle vybudovaný ostrov míří turisté do kempů nebo rybáři.

Zdroje:

https://www.slavia.cz/article/13703-120-let-rivality-Slavia-vs-Sparta

https://sparta.cz/cs/klub/historie/derby-s

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pražské_derby