Hlavní obsah
Knihy a literatura

Dětské komiksy z devadesátek začínají mít sběratelskou hodnotu. Třeba je máte doma

Foto: Pan Sova

Po sametové revoluci zaplavily české trafiky nové dětské komiksy. Dnes se z nich stávají sběratelské kousky, které mohou mít překvapivou hodnotu.

Článek

Po roce 1989 zažilo Československo a po rozpadu federace i Česko obrovský rozmach v dětských komiksech. Do té doby v naší republice vycházely jen tuzemské časopisy. Ty se se paradoxně jako komiksy nesměly označovat, protože název evokoval západní kulturu, a tak se Čtyřlístku, Rychlým šípům nebo příběhům z Ábíčka říkalo jednoduše obrázkové čtení.

Kometa a její strmý vzestup a pád

První Kometa, dnes už možná tak trochu zapomenutý magazín, vyšel ještě před revolucí v roce 1989. První čísla nesla podtitulek „Obrázkové čtení pro chlapce a dívky“ a ještě za komunismu se vydavatelům podařilo připravit deset čísel. Mladá generace tehdy mohla za přijatelnou cenu poznat dílo Jaroslava Foglara, Káji Saudka, ale i začínajících československých autorů. Z dnešního pohledu šlo o skutečně výjimečný počin.

Komiks během své vrcholné éry v roce 1990 vycházel v nákladu 200 tisíc kusů, jenže nová konkurence ze západu začala brzy redakci Komety dělat vrásky na čele. Hladoví čtenáři toužili okusit západní kulturu, což se v dalších letech projevilo na obsahu Komety. Redakce přestala platit dražším autorům, odešel Saudek a příběhy a kresby spadly do podprůměru. Neznámí autoři a kreslíři neměli šanci konkurovat nové vlně komiksů, a tak poslední 36. číslo vyšlo v roce 1992.

Foto: Pan Sova

Komety navzdory svému průkopnictví dnes nemají závratnou hodnotu. Cennější jsou výtisky s Foglarovými příběhy či kresbami Káji Saudka. Cena za nepoškozený sešit se na bazarech, aukcích či burzách pohybuje zhruba od padesátikoruny do několika stovek korun. Komplet čísel 1 až 36, obzvláště v pěkném stavu, je pak ceněn na více jak deset tisíc korun.

Příliv zaoceánských kreslených hrdinů

Rychle po sametové revoluci se na stáncích a v trafikách začaly objevovat komiksy podle západních kreslených seriálů. V roce 1990 začalo nakladatelství Egmont ČSFR vydávat Disneyho komiksy Mickey Mouse a o rok později i komiksy o kačerech s titulkem Duck Tales. Oba komiksy se po rozdělení Československa sloučily v komiks Kačer Donald, který s přestávkou vychází až dodnes.

Sběratelé dnes ocení zejména ranná čísla Mickeyho a Duck Tales, ale podobně jako u Komety nejde o žádné závratné částky. Ve výborném stavu se jedná o stokoruny za číslo. Přesto za větší soubor časopisů v pěkném stavu můžete získat několik tisíc korun.

Foto: Pan Sova

Mnohem více lze vydělat, pokud doma máte komiksy o Želvách Ninja, které vycházely také pod hlavičkou Egmont ČSFR od roku 1992 a svým obsahem kopírovaly slavný kreslený seriál. Za číslo v pěkném stavu zaplatí sběratelé i 500 korun, někdy dokonce více. Paradoxem je, že kvalita tisku „želv“ byla mizerná, stejně tak jako kresby a dialogy uvnitř komiksu.

Na okraji poptávky v cenové hladině okolo deseti až dvaceti korun pak zůstávají komiksy Tom a Jerry, případně Bugs Bunny.

Západní (super) hrdinové poprvé překračují bývalou železnou oponu

Opravdovou malou komiksovou revolucí v Československu byl příchod nakladatelství Semic-Slovart. Čtenáři si ještě před rozpadem federace vůbec poprvé mohli ve svém mateřském jazyce číst dosud nevídané příběhy.

Portfolium nakladatelství nejprve tvořil Fantom a komiks Tarzan se vrací, ale vzhledem k velkému zájmu čtenářů začalo vydavatelství importovat další seriály. Nejžádanější byl Záhadný Spider-Man, jehož vyšlo 34 čísel, velmi populární byl i Conan Barbar. A právě po těchto komiksech je dnes mezi sběrateli největší hlad. Sešity v pěkném stavu lze prodat i za tisícovku. Pokud byste vlastnili komplet, můžeme se bavit o desetitisících. Ještě větší sběratelskou hodnotu pak mají komiksy Transformers, G.I. Joe nebo Garfield, Terminátor, Nils Holgersson nebo Garfield, které Semic-Slovart Čechům a Slovákům vydával.

Foto: Pan Sova

Jenže v roce 1994 začalo titulů ubývat. Vydavatelství zřejmě přecenilo své síly. Přeci jen v polovině devadesátých let si děti nemohly kupovat každý vycházející titul a smutnou tečkou za slavnou érou importovaných komiksů bylo poslední čtyřiatřicáté číslo Záhadného Spider-Mana.

Komiksy podle filmů

Vedle již zmíněného Terminátora se však v devadesátých letech objevilo ještě několik dalších komiksových časopisů podle hrané filmové nebo seriálové předlohy. Sběratelé dnes ocení zejména čtyři čísla komiksu Jurassic Park a pět čísel komiksu Akta X. Ty jsou dnes v bazarech k vidění ojediněle a cena za číslo se pohybuje od několika set korun až po tisíce za komplety.

Foto: Pan Sova

Dodatek k devadesátkám

Obecně hodnota dětských komiksových časopisů z devadesátých let roste. Ceněny jsou zejména kusy v pěkném stavu, případně pak komplety všech čísel nebo speciální přílohy jako například plakáty či samolepky. Také nesmím zapomenout, že v té době rovněž vycházel dodnes populární Čtyřlístek a také Ábíčko, které kreslenými komiksy proslulo a mnoho dětí se ke komiksu dostalo právě prostřednictvím tohoto magazínu. Ve druhé polovině 90. let pak vzniklo nakladatelství Crew, které nejprve začalo vydávat vlastní komiksový magazín a později i komiksy z celého světa.

Anketa

Máte doma dětské komiksy z 90. let?
Ano, některé mám a nehodlám je prodávat
0 %
Ano a uvažuji o jejich prodeji
0 %
Ano, sbírám je
0 %
Ne
0 %
Celkem hlasovalo 0 čtenářů.

Zdroje: komiks.cz, comicsdb.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz