Článek
O jeho kontroverzním gólu zvaném „Boží ruka“, vítězství na mistrovství světa 1986 nebo úspěších v italské Neapoli se psalo už mnohokrát. Maradonova kariéra ale byla tak pestrá, že za pozornost stojí i momenty, které se nezapisují do fotbalových statistik.
S míčem mu to šlo odmala
Maradona se narodil 30. října 1960 v chudinské čtvrti Villa Fiorito na předměstí Buenos Aires. S míčem to uměl na zaprášených pláccích moc dobře už v předškolním věku. V osmi letech jej objevili skauti klubu Argentinos Juniors. Mladý Diego také vypomáhal seniorskému mužstvu jako podavač míčů a o přestávkách diváky bavil triky s míčem. Již tehdy mnoho příznivců klubu říkalo, že sledují budoucí hvězdu. A měli pravdu.
Mezi profesionály v Argentinos Juniors působil od 16 let. Tehdy také vstřelil svůj první ligový gól. O pět let později, v roce 1981, přestoupil do argentinského klubu CA Boca Juniors, pak už jej ale vítala Evropa.
V sedmnácti letech
Milionový přestup do Barcelony a slavná rvačka
V roce 1982 odešel do Barcelony za tehdy rekordních 7,6 milionů dolarů. V tehdejším fotbalovém světě neměla taková částka obdoby. Při započtení inflace by se dnes jednalo o zhruba 25 miliónů dolarů, tedy asi 577 milionů korun.
Jeho španělské angažmá ale bylo poznamenáno zraněními a spory. Přestože vsítil několik geniálních gólů, slavná Barca za jeho působení na španělský titul nedosáhla. V roce 1984 se při finále domácího poháru proti Athletic Bilbao, které Baskové vyhráli, strhla nevídaná rvačka. Maradona neudržel nervy na uzdě a dostal se do potyčky se soupeřem. Ze sporu se brzy strhla bitka mezi téměř všemi hráči na hřišti.
Po skandálu reputace Maradony poměrně klesla. Mezi diváky byl totiž i král Juan Carlos I. Zkrátka ostuda a klub se rozhodl Argentince prodat. Paradoxně tehdy začala Maradonova nejslavnější část kariéry.
Maradona slaví gól v kontroverzním utkání proti Anglii během MS 1986
Neapolská éra na kokainu
Maradona přestoupil opět za miliony do italské Neapole. Tam se poměrně rychle stal ikonou. Pomohl klubu získat jeho první tituly v italské lize a Neapol jej milovala. Jenže Argentinec vedl na Apeninském poloostrově komplikovaný život. Stal se závislým na kokainu a přátelil se s předními členy mafiánské skupiny Camorra, kteří jej zásobovali drogami.
Corrado Ferlaino, bývalý majitel klubu, později přiznal, že argentinská hvězda byla v drogách až po uši. Také tvrdil, že při antidopingových testech musel občas místo Maradony močit do zkumavky někdo jiný.
Po odchodu z Neapole v roce 1991 hrál ještě krátce za španělský klub FC Sevilla. Přestup měl restartovat jeho divokou kariéru, ale kvůli zraněním a problémům s kondicí už nikdy nedosáhl světové formy. Vrátil se do Argentiny, kde dohrál kariéru v klubech Newell’s Old Boys a CA Boca Juniors.
Výběr Maradonových gólů:
Fidel, obezita, neúspěšná trenérská štace i utajovaní potomci
Diego Maradona měl blízké vztahy s několika levicovými politickými lídry. Jeho největším vzorem byl ale kubánský diktátor Fidel Castro, jehož podobiznu si dokonce nechal vytetovat na nohu. Měl také blízký vztah k Hugovi Chávezovi a Evo Moralesovi. Negativně se vyjadřoval vůči kapitalismu a politice Spojených států. Tím od sebe odradil mnoho fanoušků, zároveň ale získal nové oddané příznivce.
Už během italského angažmá se na Maradonově zdraví začaly objevovat obtíže spojené s drogami. Bojoval s váhou a s kondicí, ale stále se díky fotbalu držel. Jakmile ale ukončil kariéru, přibral. Na přelomu milénia vážil okolo 120 kilogramů, načež podstoupil operaci žaludku, což mu pomohlo zhubnout. Trápil jej ale i vysoký krevní tlak.
Maradona v roce 2010
V té době se také pokoušel prorazit jako trenér. Nejznámější bylo jeho vedení argentinské reprezentace na mistrovství světa v roce 2010 v Jihoafrické republice. Tam ale jeho tým skončil už ve čtvrtfinále. Méně známá jsou pak Maradonova angažmá ve Spojených arabských emirátech, Bělorusku a Mexiku. Jako trenér sice nebyl moc úspěšný, přesto jeho přítomnost často vzbuzovala pozdvižení.
Maradona měl osm dětí, z nichž pět nemanželských tajil. Až v roce 2019 je veřejně přiznal. Také uvedl, že každého z těchto popíraných potomků zplodil s jinou ženou.
Brzká smrt
Divoký život se možná podepsal na brzkém konci fotbalové superstar. Argentinec v roce 2020 podstoupil kvůli krvácení operaci mozku. Když se doma zotavoval, postihl jej infarkt. V jeho důsledku zemřel 25. listopadu 2020. Maradonova smrt zasáhla celý fotbalový svět a v Argentině byl vyhlášen třídenní státní smutek. Bylo mu pouhých 60 let.
Zdroje: cnn.com, sportside.com, nzheradl.co.nz
