Extrovert Dan Nekonečný. Slunce, které zapadlo příliš brzy

Dan Nekonečný, vlastním jménem Daniel Konečný, se narodil 29. června 1966 v Boskovicích. Už od mládí projevoval touhu bavit lidi a šířit radost a jeho neutuchající elán jej dovedl z učiliště až na DAMU. Možná ale právě ten samý elán byl příčinou toho, že extravagantní Dan na umělecké fakultě vydržel pouhé dva roky. Poté si okusil, jaké je to pracovat v porodnici, tedy na místě, kde se lidské osudy začínají psát, ale přijal i místo, kde lidský život končí. Dělal totiž také hrobníka.

Jenže jeho excentričnost mu nedovolila, aby zůstal v nemocnici nebo na hřbitově a svůj talent poprvé veřejnosti předvedl, když se v roce 1987 stal součástí sestavy kapely Laura a její tygři. Tu o rok později ještě obohatili perkusionista Miloš Vacík a saxofonista Aleš Kudela. S těmi si Nekonečný padl do oka a jelikož „Laura“ se držela určitých pravidel, založil s nimi v roce 1990 vlastní kapelu nazvanou Šum svistu.

V Šum svistu se mohl tento bonvián bez zábran vyřádit. Vystoupení kapely byla pojata jako jedna velká show plná exotických rytmů, energie, radosti, divokých barev a pyrotechnických efektů i ohně – zkrátka karneval, jak má být. Charismatický Nekonečný se pro svoji show nechal inspirovat při cestách po Jižní Americe a Africe, kde se setkal se šamany a různými mágy i tajemnými nápoji.

Extravagance a energie z umělce jen čišela. Oblékal se do žluté nebo zlaté, aby připomínal zářící a veselé slunce, rozséval kolem sebe zlaté třpytky a úsměv s dokonale bílými zuby. Zdálo se, že má energie na rozdávání, publikum oslovoval „miláčkové“ a sám sebe jako „krále rrrozkoše“. Nekonečný si ve vyslovování erka liboval, protože „rrrrráj byl nekonečný a on byl tygrrrr“.

Tento osobitý styl udělal z Nekonečného nezapomenutelnou postavu českého šoubyznysu. Jak už to ale u takto extravagantních person bývá, měl publikum, které jej milovalo, ale byli i lidé, kteří jeho vystoupení, zejména v televizi, nemohli vystát. On ale chtěl rozdávat radost všem.

Také miloval ženy. „Pracuji na tom, aby se mi zapalovala lýtka každý den. Na světě je taková spousta žen. V Praze to je nádhera. V jižních Čechách to je ještě větší nádhera, na Moravě to je nejkrásnější. Máme nejkrásnější bohyně na celém světě,“ řekl jednou pro Super.cz.

Kromě hudby přičichl i k filmu. Bylo by totiž až s podivem, kdyby tento „český šaman“ neoslovil některé české režiséry. Zahrál si tak například ve filmech „Eliška má ráda divočinu“ (1999) a „Jak se krotí krokodýli“ (2006). Jeho herecké výkony byly stejně výrazné jako jeho hudební vystoupení.

Když byl Dan Nekonečný v březnu 2019 nalezen mrtvý ve svém bydlišti v Řeporyjích, pro veřejnost šlo doslova o šok. Bylo mu totiž pouhých 52 let. Vzhledem k jeho vystoupením plných elánu se okamžitě vyrojily spekulace o drogách. To ostatně potvrzovaly i výroky některých pražských taxikářů: „Dával naprosto minimální dýška, šňupal vzadu koks, trousil po sedačkách desítky třpytek, flitrů a korálků a zamořoval vzduch robustními vůněmi svých maharadžovských voňavek, o nichž tvrdil, že když jimi vyvoní můj taxík, tak mi každá žena okamžitě podlehne,“ citoval Denik.cz muže, který Nekonečného často vozil.

Jenže pitva žádné drogy neprokázala. Nekonečný si dokázal život užívat plnými doušky bez nich a zcela jistě jej prožil naplno. Příčinou smrti byl neléčený vysoký krevní tlak, který vedl k infarktu myokardu.

Po pohřbu byl Nekonečného popel rozdělen do dvou uren. Jedna se nachází na hřbitově v jeho rodných Boskovicích a druhá na hřbitově na pražských Malvazinkách. Jeho hrob svého času přetékal malými dárečky, které mu lidé nosili. Bylo jich tolik, že musel být odsunut od místa posledního odpočinku jeho dobré kamarádky Evy Pilarové.

Dan Nekonečný byl skutečným sluncem českého šoubyznysu, které zářilo jasně a přineslo radost mnoha lidem. A když u něj zrovna pršelo, bylo to jedině zlato.