Gérard Depardieu. Jak se z nedotknutelného symbolu francouzského filmu stala vyhořelá hvězda

Francouzský herec Gérard Depardieu oslaví 28. prosince 76. narozeniny. Většina filmových hvězd zlaté doby kinematografie si již v jeho věku užívá zasloužené slávy, objíždí filmové festivaly a sem tam si střihne nějakou tu roli. To Depardieu tahá za zcela opačný konec provazu a s pošramocenou pověstí čelí obvinění ze znásilnění.

Gérard Depardieu se narodil v roce 1948 ve francouzském Châteauroux do velice nuzných poměrů a jeho dětství, alespoň dle životopisu, nebylo vůbec jednoduché, ale k tomu se ještě dostaneme. Mezi hvězdy filmového plátna se dostal zcela náhodou, když potkal kamaráda, se kterým se vydal zkusit své štěstí v hereckém kurzu. Tam zaujal díky svému syrovému talentu a neobyčejnému charismatu a už v 60. letech debutoval ve vedlejších rolích.

Skutečný průlom Depardieuho kariéry přišel v dalších letech především s filmy „Buzíci“ (1974) a „Poslední metro“ (1980), kde zazářil po boku Catherine Deneuve. Jeho nejslavnější rolí se však stala postava Cyrana z Bergeracu v adaptaci z roku 1990. Za tento výkon získal Césara a byl nominován na Oscara. Nelze opomenout komediální role třeba ve filmech „Asterix a Obelix“ (1999) nebo „Drž hubu!“ (2003).

Depardieumu stál v první dekádě nového milénia svět u nohou. Byl hvězdou nejen v domovské Francii, ale i ve světě. A právě v době, kdy byl na pomyslném vrcholu, přišly první mraky, které si sám přivolal.

Sám se dlouhou dobu prezentoval jako milovník vína a francouzské kuchyně. O to větším překvapením pro veřejnost bylo pozdvižení, ke kterému došlo v roce 2013. Tehdy odmítl platit francouzské daně a ke svému již dříve přijatému belgickému občanství přijal i ruské. Zároveň vyjádřil obdiv k ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi. Rusko v otevřeném dopise už po anexi Krymu nazval „velkou demokracií“ a do největší země světa také přesídlil, přičemž dostal byt ve městě Saransk. To velkou část jeho fanoušků popudilo.

Depardieu konvertoval v roce 2020 k pravoslavnému křesťanství. Pokřtít se nechal v Paříži. Jeho bratříčkování s Putinem však skončilo po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy prohlásil, že šéf Kremlu zaútočením na svého souseda předvedl zcela nepřijatelný a šílený exces a postavil se za Ukrajinu. Zároveň oznámil, že výtěžek ze svých nadcházejících vystoupení věnuje napadené zemi. To ale nic nezměnilo jeho vztah k Rusku jako takovému, přičemž uvedl, že stále ruskou kulturu miluje. V témže roce přijal další občanství, tentokrát Spojených arabských emirátů.

Depardieu s ruským pasem.

Hercův vztah k Rusku ale není jedinou kontroverzí, která jej provází. Od roku 2018 totiž čelí řadě obvinění ze sexuálního napadení nebo přímo znásilnění. Nejprve jej ze znásilnění obvinila mladá herečka Charlotte Arnouldová, které v době údajného incidentu bylo pouhých 20 let. S Depardieum se znala z filmového placu, kde také mělo v zákulisí ke všemu dojít. Nicméně herec všechna obvinění opakovaně odmítá a případ stále probíhá.

V dubnu 2023 se přihlásilo dalších 13 žen, které tvrdí, že je Depardieu v letech 1995 až 2022 sexuálně obtěžoval nebo přímo napadl. Mezi nimi je i španělská novinářka tvrdící, že jí herec v době, kdy jí bylo 23 let, po rozhovoru nečekaně políbil a nevhodně osahával. Žena prý celou dobu o případu mlčela, protože se bála, že by její tvrzení nikdo nebral vážně. Odvahu promluvit sebrala až v roce 2023, kdy se proti herci objevila další obvinění. Ještě černější kaňkou na celé kauze je skutečnost, že jedna z žen, které herce žalují, spáchala na konci roku 2023 sebevraždu.

Pomyslný olej do ohně pak přilil francouzský prezident Emmanuel Macron, který se herce veřejně zastal. Macron tak vzbudil velké pozdvižení mezi veřejností. Konala se například řada demonstrací na podporu obětem sexuálního násilí. Na druhou stranu se Depardieu dočkal i podpory, kdy se na jeho stranu postavila asi padesátka herců a hereček. Ti tvrdí, že je velkou obětí přívalu nenávisti, což podporuje i tvrzení jeho bývalé partnerky Karine Sillové.

O hercově vině či nevině ale bude rozhodovat soud. Ten měl začít letos v srpnu, ale Depardieu se nemohl dostavil kvůli zdravotním komplikacím, a tak byl proces přeložen na březen 2025.

Už během své největší slávy působil Depardieu nekonvečně. Formoval jej původ a drsné dospívání. Jeho autorizovaný životopis je plný naprosto bizarních tvrzení. Herec popisuje otce jako alkoholika bez práce, který neznal limity v pití a matku jako stroj na děti. On se narodil jako třetí ze šesti dětí.

Narodit se ale nemusel vůbec. Matka se prý během těhotenství pokoušela o potrat pletací jehlicí. On ale přežil. A přežil surové a chudé dětství plné křiku a alkoholu. Už v devíti letech byl zapůjčován za úplatu homosexuálům jako prostitut. Prý vypadal starší a tento druh „práce“ mu v podstatě nevadil a přivydělával si tak až do svých dvaceti let. V té době už ale své klienty mlátil a okrádal, což se mu propsalo do trestního rejstříku. Prý také vykopával hroby a kradl z nich šperky. Jednou rovněž prohlásil, že znásilnění jako takové v podstatě neexistuje a dodal: „Je to jen otázka toho, že se dívka sama dostane do situace, v níž chce být.“

Kdysi nedotknutelná legenda francouzského filmu dnes stojí nad propastí. Jeho kariéru a skvělé herecké umění zastínily skandály a pochybné výroky. Už i fanoušci v něm vidí jen vyhořelou hvězdu, jejíž zář je pouhou minulostí.